Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Světelné návěstidlo je návěstidlo, jehož návěsti se tvoří kombinací světel různých barev. Tvar návěstidla se přitom (na rozdíl od mechanického návěstidla) nemění.
Obsah |
Již nejstarší mechanická návěstidla bývala v noci doplňována světly s barevnými clonkami, jejichž poloha byla svázána s polohou návěstidla. Nedostatečná intenzita světelných zdrojů neumožňovala jejich trvalé použití. Teprve zavedení elektrických žárovek umožnilo konstrukci světelných návěstidel, jejichž návěsti byly viditelné i za denního světla. Mnoho železničních společností začalo tato návěstidla vzápětí používat, neboť jejich zřízení a údržba byly levnější a umožňovaly výstavbu samočinných zabezpečovacích zařízení.
Světelná návěstidla se rozšířila ve dvou podobách:
U některých železnic má význam i tvar štítu návěstidla, u vícesvětelných návěstidel je kromě barvy důležitá i poloha a případně tvar světla.
Světelná návěstidla tvoří kromě světel i clony a štíty k zamezení možnosti falešných signálů - tzv. fantomů způsobených nejčastěji zapadajícím sluncem. Z téhož důvodu nebývají žárovky opatřeny zrcadly. K nasměrování světelných paprsků se používají Fresnelovy čočky.
V Itálii a částečně i ve Spojených státech jsou rozšířená návěstidla s jedním světlem. Na těchto návěstidlech se používají reflektory i čočky, neboť zde nehrozí fantomy. Mezi žárovkou a čočkou se pomocí polarizovaných relé pohybují barevné clonky. Tato návěstidla vyžadují větší údržbu, neboť obsahují pohyblivé části. Na druhou stranu jsou relé ovládající clonky napojena na kolejové obvody a jednotlivá návěstidla tak mohou být propojena přímo do automatického bloku.
Moderní variantou těchto návěstidel jsou návěstidla Unilens (tm) firmy Safetran Systems Corporation, která využívají halogenové žárovky s barevnými filtry a světlovodné kabely přivádějící světlo do ohniska čočky. Kromě odstranění pohyblivých částí je možno využít čtyř barev - červenou, žlutou, zelenou a bílou.
Již předtím se začala používat návěstidla, u kterých byla žárovka a clonky nahrazeny světlo emitujícími diodami. Jejich výhodou je vyšší životnost a menší spotřeba energie.
Světelná návěstidla bývají vybavena obvody indikujícími poruchu žárovky. V takovém případě se návěstidlo přestaví na více omezující návěst. Také se používají dvouvláknové žárovky. Někdy se u automatického bloku zhasíná zelené světlo, pokud není v blízkosti žádný vlak, aby se šetřila žárovka.
U některých železnic se využívají návěstidla se světelnými symboly. Symboly tvořené světly těchto návěstidel obvykle odpovídají polohám ramen mechanických návěstidel. Jako příklad lze uvést opakovací předvěsti rakouských a rumunských železnic se symbolem v podobě jednoramenného mechanického návěstidla, dále seřaďovací návěstidla německých železnic, kde řady světel zobrazují polohu ramen dvouramenného návěstidla s rameny na společném hřídeli a v neposlední řadě tramvajová návěstidla v českých zemích a na Slovensku.
Pro lepší rozlišení nebo zvýraznění návěstí se začala používat na návěstidlech se světelnými symboly barevná světla. Tento kombinovaný systém byl vyvinut železniční společností Baltimore and Ohio Railroad v roce 1920 a použit na trati Chicago - Alton. Tento systém se příliš nerozšířil a od roku 1990 jsou návěstidla nahrazována standardními s barevnými světly. V Evropě používají tento systém například německé dráhy u návěstidel pro posun - dvě červená světla ve vodorovné linii „stůj“ a dvě bílá světla v linii pod úhlem 45° „volno“.
Světelná návěstidla byla u ČSD zaváděna už od konce 20. let 20. století. Jejich rozšíření nebylo nijak značné, některá se však dochovala v provozu dodnes - například v žst. Praha Bubny. Jejich štíty měly tvar podle určení - hlavní návěstidla a předvěsti oválný, seřaďovací návěstidla čtverec stojící na špičce, vložená návěstidla šestiúhelníkový. Také měly klasické čočky namísto Fresnelových. Masívní rozšiřování světelných návěstidel nastalo až v 50. letech. Nejprve šlo o návěstidla „Světofor“ ze Sovětského Svazu, která v sobě nezapřela americký původ - k vidění jsou u nás dodnes pravděpodobně již jen v žst. Praha Smíchov. Jejich přesnou kopii potom vyráběl podnik ESP - Elektrosignál Praha. Tato návěstidla jsou dosud k vidění v žst. Ústí nad Labem, Děčín východ, Beroun seř. n., Bohosudov, Praha Běchovice, Praha Vyšehrad atd. Tato návěstidla mají v jednom štítě nejvýše 3 světla, pokud je potřeba více světel, používají se štíty dva. Poté začal podnik Automatizace železniční dopravy (AŽD) vyrábět poněkud odlehčenější verzi typ AŽD65. Počátkem 70. let pak vyvinul nový typ návěstidla stavebnicové konstrukce s libovolným počtem světel v jednom štítě, který se vyrábí dodnes - typ AŽD70.