Světové dědictví

Jako světové dědictví se označují nejrůznější kulturní a přírodní památky po celém světě, které byly pro svou unikátnost vybrány organizací UNESCO a přijaty na tzv. „Seznam světového dědictví“. Na tomto seznamu se nacházejí nejrůznější budovy, hory, jezera, národní parky i celá města. Podle Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví z roku 1975 jsou smluvní státy, na jejichž území se dané památky nachází, zavázány jejich ochrannou.

Myšlenka spojit péči o ochranu přírodních a kulturních památek lidstva, tedy jakéhosi „světového dědictví“, vznikla ve Spojených státech. Toto spojení vyjadřuje skutečnost, že se člověk a příroda vzájemně ovlivňují a je tedy nezbytná jak ochrana přírody, tak ochrana nejdůležitějších výtvorů lidské činnosti ve vzájemné jednotě. Konference konaná v Bílém domě ve Washingtonu v roce 1965 vyzvala k založení „Nadace světového dědictví“, která by podporovala mezinárodní spolupráci směřující k zachování mimořádně významných přírodních oblastí a historických památek pro současné i budoucí pokolení.

Podobný návrh vypracoval roku 1968 také Mezinárodní svaz pro ochranu přírody a přírodních zdrojů (IUCN) jako doporučení pro své členy. Oba návrhy byly předloženy k diskusi na konferenci OSN o životním prostředí konané ve Stockholmu v roce 1972. 16. listopadu v témže roce byla pak na generální konferenci UNESCO jednomyslně schválena Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví (The Convention concerning the Protection of World Cultural and Natural Heritage). V platnost vstoupila dne 17. prosince 1975.

ČSFR přistoupila k Úmluvě k 15. listopadu 1990 a závaznou se pro ni stala dnem 15. února 1991. Na základě sukcese je platná pro ČR. Text Úmluvy byl publikován ve Sbírce zákonů č. 159/1991 Sb. a je dostupný např. na webových stránkách ministerstva životního prostředí.

Hlavním posláním Úmluvy je povinnost smluvního státu zabezpečit označení, ochranu, zachování a předávání kulturního a přírodního dědictví budoucím generacím. Stát to zajistí při maximálním využití svých vlastních zdrojů, případně s mezinárodní pomocí a spoluprací.

[editovat] Druhy památek

Podle Úmluvy se u jednotlivých památek rozlišuje mezi kulturním a přírodním dědictvím.

[editovat] Kulturní dědictví

Za kulturní dědictví považovány:

• památníky (architektonická díla, díla monumentálního sochařství a malířství, prvky či struktury archeologické povahy, nápisy, jeskynní obydlí a kombinace prvků, jež mají výjimečnou světovou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy);
• skupiny budov (skupiny oddělených či spojených budov, které mají z důvodu své architektury, stejnorodosti či umístění v krajině výjimečnou světovou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy);
• lokality (výtvory člověka či kombinovaná díla přírody a člověka a oblasti zahrnující místa archeologických nálezů mající výjimečnou světovou hodnotu z dějinného, estetického, etnologického či antropologického hlediska).

[editovat] Přírodní dědictví

Za přírodní dědictví jsou považovány:

• přírodní jevy tvořené fyzickými a biologickými útvary nebo skupinami takovýchto útvarů, jež mají výjimečnou světovou hodnotu z estetického či vědeckého hlediska;
• geologické a fyziografické útvary a přesně vymezené oblasti, které tvoří místo přirozeného výskytu ohrožených druhů zvířat a rostlin výjimečné světové hodnoty z hlediska vědy či péče o zachování přírody;
• přírodní lokality, či přesně vymezené přírodní oblasti světové hodnoty z hlediska vědy, péče o zachování přírody nebo přírodní krásy.

[editovat] Kritéria

Památky zařazené na Seznam světového dědictví musí splňovat alespoň jedno z deseti kritérií, která byla stanovena organizací UNESCO.^[1] Kritéria se označují malými římskými číslicemi. Až do konce roku 2004 byly rozděleny do dvou skupin - na kulturní (i-vi)^[2] a přírodní (i-iv). Avšak od roku 2005 bylo číslování spojeno a vzniklo tak označení i-x. Není výjimkou, že některé památky splňují i několik kritérií najednou.

[editovat] Smluvní státy a jejich závazky

Smluvní státy se zavázaly, že budou usilovat:

1. o přijetí všeobecné politiky zaměřené na posílení úlohy kulturního a přírodního dědictví v životě společenství a začlenění ochrany tohoto dědictví do komplexních plánovacích programů;
2. o vytvoření služeb na ochranu, zachování a prezentování kulturního a přírodního dědictví a příslušnými zaměstnanci, majících prostředky na výkon těchto funkcí, na svých územích tam, kde takového služby neexistují;
3. o rozvinutí vědeckých a technických studií a výzkumu a o vypracování metod práce, se kterými bude stát schopen působit proti nebezpečím, která ohrožují jeho kulturní nebo národní dědictví;
4. o přijetí odpovídajících právních, vědeckých, technických, administrativních a finančních opatření potřebných pro označení, ochranu, zachování, prezentování a obnovu tohoto dědictví; a
5. o podporu při vytváření nebo rozvíjení národních či regionálních středisek pro školení v oblasti ochrany, zachování a prezentování kulturního a přírodního dědictví a o podporování vědeckého výzkumu v této oblasti.

[editovat] Výbor pro světové dědictví

V rámci UNESCO byl ustaven Mezivládní výbor pro ochranu kulturního a přírodního dědictví výjimečné světové hodnoty, nazývaný „Výbor pro světové dědictví“. Tento výbor založil, aktualizuje a publikuje „Seznam světového dědictví“.

[editovat] Soupis vlastnictví

Každý smluvní stát má právo předložit Výboru pro světové dědictví soupis vlastnictví tvořícího součást kulturního a přírodního dědictví, který se nachází na jeho území. Výbor stanovil přesná kritéria, které musí být splněny, aby návrh byl zařazen na Seznam. Kritéria lze nalézt na internetových stránkách UNESCO.

[editovat] Seznam světového dědictví v ohrožení

Vedle tohoto Seznamu je veden „Seznam světového dědictví v ohrožení“, seznam vlastnictví uvedeného v „Seznamu světového dědictví“, na jehož zachování jsou potřebné větší operace. Do tohoto seznamu může být zahrnuto pouze takové vlastnictví, které tvoří součást kulturního a přírodního dědictví a hrozí mu závažné a zvláštní nebezpečí, jako je hrozba zmizení vyvolaná zrychleným chátráním, rozsáhlými veřejnými či soukromými projekty rychlého urbanistického či turistického rozvoje; ničení vyvolané změnami v používání či vlastnictví půdy, velké změny, jejichž příčina je neznáma; opuštění z jakéhokoliv důvodu; vypuknutí či hrozba ozbrojeného konfliktu; kalamity a pohromy hrozivé požáry, zemětřesení a sesuvy půdy; sopečné erupce; změny hladiny vody, záplavy a přílivové vlny.

[editovat] Fond světového dědictví

Dále byl vytvořen Fond na ochranu světového kulturního a přírodního dědictví výjimečně světové hodnoty, nazývaný „Fond světového dědictví“. Zdroje Fondu tvoří:

• povinné a dobrovolné příspěvky smluvních států,
• příspěvky, dary nebo odkazy, jež mohou poskytnout:
  • jiné státy;
  • UNESCO, jiné organizace v rámci systému OSN, zejména UNDP či jiné mezivládní organizace;
  • veřejné či soukromé orgány nebo jednotlivci;
• jakékoliv úroky připadající na zdroje Fondu;
• fondy vzniklé sbírkami a příjmy z akcí organizovaných ve prospěch Fondu; a
• veškeré další zdroje, jež jsou v souladu s předpisy Fondu, jak jsou navrženy Výborem pro světové dědictví.

[editovat] Pomoc poskytovaná Výborem

Pomoc poskytovaná Výborem pro světové dědictví může zahrnovat následující formy:

1. výzkumy týkající se uměleckých, vědeckých a technických problémů vyplývajících z ochrany, zachování, prezentování a obnovy kulturního a přírodního dědictví;
2. ustanovení expertů, techniků a zkušených pracovníků, aby bylo zajištěno správné provedení prací;
3. školení pracovníků a specialistů na všech úrovních v oblasti označení, ochrany, zachování, prezentování a obnovy kulturního a přírodního dědictví;
4. dodání zařízení, které dotyčný stát nevlastní nebo nemůže získat;

půjčky s nízkým úrokem nebo bezúročné půjčky splatné na dlouhodobém základě; ve výjimečných případech a ze zvláštních důvodů poskytnutí nenávratných příspěvků.

[editovat] Seznam světového dědictví v roce 2007

V roce 2007 je na Seznamu světového dědictví 851 položek. Z toho 660 položek kulturního dědictví, 166 přírodního a 25 smíšeného ve 137 státech světa.

[editovat] Seznam na české Wikipedii

Pro přehlednost je seznam památek světového dědictví rozdělen následovně:

• Seznam světového dědictví v Africe
• Seznam světového dědictví v Latinské Americe
• Seznam světového dědictví v Severní Americe
• Seznam světového dědictví v arabských státech
• Seznam světového dědictví v Asii
• Seznam světového dědictví v Austrálii a Oceánii
• Seznam světového dědictví v Evropě

a do:

• Seznamu světového dědictví v ohrožení

[editovat] Reference

1. ↑ Dostupné v angličtině na http://whc.unesco.org/en/criteria/
2. ↑ V českém překladu dostupné na webu středočeského kraje

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Světové dědictví

• (en) Portál UNESCO
• (en) Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví v anglickém originále
• Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví v českém překladu

Světové kuturní a přírodní dědictví
Evropa: Albánie až Chorvatsko ( Česko), Irsko až Malta, Německo až Ruská federace, Řecko až Vatikán • Afrika • Latinská Amerika (Argentina až Kuba, Mexiko až Venezuela) • Severní Amerika • Arabské státy • Asie • Austrálie a Oceánie Seznam světového dědictví v ohrožení