Svatováclavská koruna

České korunovační klenoty

Svatováclavská koruna (Koruna sv. Václava) je nejvýznamnější součást českých korunovačních klenotů a je zasvěcena svatému Václavovi. Koruna je nejstarší součástí korunovačních klenotů (jablko a žezlo vznikly v první polovině 16. století).

[editovat] Přemyslovská koruna

České království vzniklo dlouho před tím, než byla zhotovena koruna, která se dochovala do dnešních časů. S korunou jsou vyobrazeni už první dva čeští králové, Vratislav II. a Vladislav II. To byly ovšem ještě výjimečné korunovace. Dědičný královský titul získal až Přemysl Otakar I. Není třeba pochybovat, že při této příležitosti vznikla i královská koruna.

O tom, jak vypadala přemyslovská koruna, nejlépe svědčí vyobrazení z doby Přemysla Otakara II. Měla vysokou čelenku, která přecházela ve stylizované květy lilií. Stejnou podobu má ostatně i koruna z Přemyslových pohřebních insignií. Tvar koruny Karla IV. je inspirován tvarem přemyslovské koruny, stejně jako podobou koruny francouzských králů.

Stejnou korunou jako Václav II. byl zřejmě korunován i Jan Lucemburský. Není však jasné, co se s ní stalo poté.

[editovat] Koruna sv. Václava

Svatováclavská koruna na vyobrazení od Josefa Scheiwla z roku 1857

Svatováclavskou korunu nechal v roce 1346 zhotovit Karel IV. pro svou korunovaci českým králem. Její existence je poprvé zmíněna v roce 1351 v ochranném dokumentu ze 6. května 1346, který vystavil papež Kliment VI. Svatováclavská koruna měla podle papežské buly z roku 1346 spočinout na hlavě sv. Václava v pražském chrámu sv. Víta, z čehož se odvozuje její název „Koruna svatého Václava“.

Prvním králem, který byl korunován touto korunou, byl v roce 1347 Karel IV. a posledním Ferdinand V. Habsburský. Dlouho zůstávala na Karlštejně, odkud byla vydávána jen při příležitosti korunovace. Samozřejmě se ovšem koruně nevyhnul pohyb v době ohrožení, její pohyb ovšem není dodnes přesně zmapován.

Události 17. století přinesly změny i pro korunovační klenoty, mnohokrát změnily místo uložení. Ocitly se ve svatovítském chrámu i v úřadě Desek zemských nebo Staroměstské radnici. Ve Vídni se na dlouho ocitly v době Marie Terezie, která se obávala nevěrnosti českých zemí. V roce 1791 král Leopold II. vyhověl žádostem českých stavů o vrácení klenotů z Vídně do Prahy. Ať už byly ovšem uloženy kdekoliv, do Prahy se vracely u příležitosti korunovace.

Svatováclavská koruna je penězi nevyčíslitelný klenot, který je dnes spolu s jablkem, žezlem a ostatními částmi korunovačních klenotů uložen v chrámu sv. Víta, chráněn sedmi zámky, k nimž má klíč sedm představitelů české národní státnosti (prezident republiky, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, předseda vlády, primátor hl. m. Prahy, arcibiskup pražský a probošt Metropolitní kapituly sv. Víta). Tato tradice sedmi klíčů pochází z doby Leopolda II., kdy klenoty byly uloženy v chrámu sv. Víta, tentokrát v korunním archivu za Svatováclavskou kaplí, za železnými dveřmi s pěti zámky. Zde byla zvláštní skříň opatřená dalšími dvěma zámky, k nimž dostali klíče dva strážci klenotů.

[editovat] Pověst o Svatováclavské koruně

Podle pověsti, každý člověk, který není oprávněn k tomu si korunu posadit na hlavu a účiní tak, do roka zemře. V listopadu roku 1941 při prohlídce Pražského hradu si korunu údajně nasadil zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich a v květnu 1942 podlehl zraněním po atentátu. Ve skutečnosti neexistuje žádný důkaz ani svědectví, které by prokazovalo skutečnost, že si Heydrich korunu opravdu nasadil.^[1].

[editovat] Zdobení koruny

Svatováclavská koruna

Koruna váží 2,358 kg a obsahuje 96 drahokamů, mimo jiné také jedny z největších safírů na světě. Korunu dále zdobí 20 perel. Je vytvořena z 21–22 karátového 1 mm silného zlatého plechu. Na vrcholu koruny je kříž, v němž je prý uložen trn z Kristovy trnové koruny. Koruna má průměr 19 cm, výška koruny i s vrcholovým křížkem je též 19 cm. Skládá se ze čtyř dílů spojených závlačkami, z nichž každá je zakončena spinelem. Díly, mající podobu stylizovaného květu lilie, jsou pokryty drahokamy, upevněnými v kornoutovitých šatonech, asi 2 cm vysokých.

Kameny jsou většinou velkých rozměrů a jsou upevněné zlatými drápky. Barevné uspořádání jednotlivých drahokamů má svůj symbolický význam. Na čelní a zadní části koruny převládají kameny barvy červené, na bočních dílech koruny je rozhodující barva modrá. Hrot každé lilie je zakončen perlou. Koruna je dále spojena dvěma křížícími se oblouky - kamarami - na které byly upevněny čtyři díly jiné čelenky, pokryté smaragdy, spinely a perlami.

[editovat] Seznam českých králů a královen korunovaných svatováclavskou korunou

[editovat] Reference

1. ↑ http://www.svet.czsk.net/clanky/cr/klenoty.html

[editovat] Externí odkazy

• Svatováclavská koruna na stránkách Hradu
• České korunovační klenoty na stránkách Hradu