Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Svobodné zednářství je obtížně definovatelné volné neveřejné a spíš tajné sdružení lidí, které pravděpodobně vzniklo v 18. století v Londýně 24. června (na sv. Křtitele) roku 1717[1]. Je opředené řadou mýtů.
Svobodné zednářství je velmi oblíbeným námětem u příznivců nejrůznějších konspiračních teorií.
Obsah |
Je organizováno systémem tzv. lóží; existují lóže klasické a velkolóže. Mistři jsou svobodně voleni členy lóže a sami volí velmistry lóží vyšších.
Kritici Svobodné zednáře často považují za náboženskou organizaci, oni sami toto spojení odmítají a označují se jako bratrstvo. Postoj k náboženství se liší podle doby a regionů, svobodní zednáři vyznávají či mohli vyznávat rozdílná náboženství. Na jednu stranu prohlásil papež Klement XII. bulou In Eminenti z roku 1738 zednářství za kacířství, na druhou stranu byli mezi zednáři panovníci i biskupové.
Původ zednářství je odvozován z cechů středověkých stavitelů chrámů, zednáři sami svůj vznik odvozují od stavby Šalamounova chrámu v roce 960 př. n. l.
Svobodní zednáři se stali oblíbeným označením u příznivců nejrůznějších konspiračních teorií. Často se mluví například o tzv. „židozednářích“, což mají být příslušníci spiknutí vedeného Židy, jež je namířené proti křesťanům, popřípadě Árijcům.
V tomto smyslu se slovem "zednáři" označuje každá, i jen hypotetická "tajná" organizace, která je napojena na vlivné osobnosti a toho faktu využívá pro své nekalé a často nelegální záměry. Například Gustav Meyrink, ač sám členem zednářské lóže, ve svém nejslavnějším románu Golem označuje slovem "zednáři" pedofily, kteří díky vlivným stykům unikají zatčení a trestu. Ve stejném smyslu se dnes používá spíše označení "mafie" (tzv. soudcovská mafie apod.).