Synestezie

Synestezie (z řeckého syn- = spojení a aesthesis = cítění, vjem) je sdružení vjemů dvou nebo více tělesných smyslů. Jedná se o způsob vnímání, kdy původní vjem jednoho smyslu vyvolá vjem smyslu jiného, resp. je k původnímu přiřazen. Může jít i o sdružení různých vjemů, které by patřily stejnému smyslu, avšak vyvolaný vjem je pouze „cítěn“. V obou těchto případech může být první či vyvolávající z vjemů viděn, slyšen, apod. nikoli fakticky, ale jen mentálně, tedy osoba si jej představuje ve své mysli.

[editovat] Formy

Synestezie má mnoho podob a neexistuje kombinační strop pro její možnosti. K nejznámějším patří tato spojení :

• grafický symbol (např. písmeno nebo číslo) → barva
  

Jakkoli oba vjemy patří jednomu, tedy zrakovému smyslu, vyvolaný vjem barvy je pouze „cítěn“. I první z nich může být ovšem pouze „myšlen“ (jak výše popsáno), nikoli skutečně okem zaznamenán.

• hudba, zvuk → barva
  

Spojení akustického a optického vjemu se nazývá synopsie. Vybaví-li se vnímateli při poslechu hudby nebo zvuku vizuální vjem, jedná se o fotisma, opačný případ se nazývá fonisma. Fotismata jako první popsal ruský skladatel Nikolaj Rimskij-Korsakov, který přiřazoval barvy jednotlivým tónům (např. tón C = bílá, D = žlutá barva, atd. - viz autorova stránka). Francouzský skladatel Olivier Messiaen, který měl barvy spojené s tóninami i s hudebním výrazem, říkal s oblibou interpretům v orchestru např: „Hrajte to víc zeleně“. Podobným způsobem mohou působit i vjemy nehudebních zvuků. Existují také zajímavé analogie v pojmovém označování (např. vysoký - nízký tón).

• personifikace
  

V tomto případě mohou být čísla, dni, měsíce či písmena asociovány s určitými osobami, tedy personifikovány.

• slovo → grafický vjem
  

Zde určité slovo vyvolá nejčastěji představu geometrického obrazce či jiného útvaru.

• slovo → chuťový vjem
  

Individuálně specifická slova mohou být spojena s pocitem určité chuti v ústech. Tato forma synestezie je řídká.

[editovat] Výskyt

U někoho se synestezie objevuje po celý život, někdo pozná tuto zkušenost jen po přechodnou dobu, u někoho nefunguje vůbec. Vyskytuje se stejně tak u mužů jako u žen. Vyskytuje se hojně u dětí a ustupuje v procesu ontogeneze. Synestezie jsou hojnější u přírodních národů, vyskytují se častěji u umělců než u jiných skupin lidí a jsou příznačné také pro některé psychopatologické fenomény (např. u schizofreniků). Schopnost vnímání tohoto typu má také částečně genetický podklad. Synestezie je potvrzený jev, ale způsob tohoto vnímání je ryze individuální, proto teorie, určující přesné přiřazení kvality vjemů nelze považovat za zcela relevantní.