Syntax

Bylo navrženo rozdělit tento článek na několik článků dostupných z rozcestníku. (Diskuse)

Syntax neboli skladba je lingvistická disciplína zabývající se vztahy mezi slovy ve větě, správným tvořením větných konstrukcí a slovosledem.

V informatice syntaxe označuje pravidla pro zápis formálního jazyka (například programovacího). Syntax popisuje význam jednotlivých znaků a skupin znaků, například jak může vypadat název proměnné nebo funkce (pokud je jazyk má), určuje kde se může objevit jaký speciální znak či klíčové (rezervované) slovo - tedy slovo se zvláštním významem. Většinou počítačové jazyky používají slova z jazyka přirozeného (zejm. angličtiny) nebo jejich zkratky. Nejčastějším způsobem popisu syntaxe formálního jazyka je formální gramatika. Pravidla gramatiky umožňují sestavit podle lineárního zápisu jazyka stromovou strukturu zvanou syntaktický strom. Zjišťování syntaxe (viz syntaktická analýza) typicky předchází lexikální analýza, která rozdělí vstupní text na (lexikální) části zvané lexémy anebo tokeny. Výsledky syntaktické analýzy využívá sémantická analýza, resp. její části.

Klasická skladba obsahuje popis skladebních vztahů a větných členů, rozdělila věty na jednočlenné a dvojčlenné, rozlišila souvětí souřadné a podřadné.

Valenční skladba se zakládá na valenci, to jest schopnost slov, hlavně sloves, vázat na sebe významově těsně určité výrazy. Základové větné struktury jsou nejjednodušší taková spojení dávající smysl a s plnou mluvnickou funkčností, z nichž se dají vytvořit gramatické větné vzorce. Hlavní soustředění valenční skladby spadá na proces tvoření věty.

Textová skladba zkoumá syntaktické prostředky výstavby textu a tím se stýká se stylistikou.

Při zpracování přirozeného jazyka zpracování morfologie předchází zpracování syntaxe.

[editovat] Rozdíly přirozených a formálních jazyků

• Složitost syntaxe: Syntax formálních (počítačových) jazyků byla navržena lidmi i s cílem jednoduché analýzy. Syntax přirozených jazyků popisuje jazyk, který vznikl přirozeným vývojem.
• Jednoznačnost: Formální jazyky jsou typicky jednoznačné, tj. jednu větu lze správně analyzovat pouze jedním způsobem. Přirozený jazyk je typicky (syntakticky) víceznačný. Někdy sémantika pomůže při určení správné možnosti.
• Ostrost hranice jazyka: U formálního jazyka je hranice mezi správnou a nesprávnou větou ostrá. O správnosti rozhoduje počítač podle nějakého popisu (např. programu) a nesprávné věty jsou odmítnuty. U přirozeného jazyka je hranice často neostrá a názor na správnost věty se pro různé lidi liší.

[editovat] Související články

Syntaktická analýza formálních jazyků, typicky počítačových

Tento lingvistický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.