Systémová dynamika

Systémová dynamika je vědní disciplína, patřící mezi systémové vědy; zkoumá systémy a jejich vývoj a chování v čase; snaží se vydedukovat tendence, závislosti, vazby a vzorce chování mezi jednotlivými veličinami systému, z nichž se analyticky snaží nacházet mechanismy, jak tyto veličiny nebo jejich děje ovlivňovat nebo řídit.

Systémovou dynamiku lze aplikovat na jakkoli velký, dostatečně složitý systém, od rodiny, přes firmy, organizace, státy až po dynamiku v rámci celé planety.

Systémová dynamika se snaží upřesňovat a vědeckými metodami analýzy a syntézy popisovat a nahlížet na systémy úhlem pohledu objektivnějším, než do té doby představoval mentální model každého individuálního pozorovatele – systémová dynamika poskytuje nástroje pro konstrukci s realitou lépe sladěných modelů, jejich simulaci a ladění a prostředky pro jednodušší (a vědečtější) prognózy na základě těchto modelů.

[editovat] Vývoj systémové dynamiky

Systémová dynamika byla rozvinuta v 50. letech minulého století profesorem J. W. Forresterem; na začátku 60. let se objevily první publikace a tato věda se začala rapidně rozvíjet.

Profesor Forrester vychoval několik významných pokračovatelů, jejichž další publikace vzbudily světový ohlas. Patří mezi ně např. Prof. Sternman, Peter Senge, Jorgen Randers a zejména Donella Meadows, která se svým vědeckým týmem v roce 1972 uvedla studii Meze růstu.

Systémová dynamika byla aplikována v jednotlivých publikacích například na průmysl („Industrial Dynamics“), vývoj měst („Urban Dynamics“), princip hospodářských cyklů nebo dynamiku v planetárním měřítku („World Dynamics“, „Limits to Grow“, „Beyond the Limits“).

[editovat] Odkazy

[editovat] Zdroje

• http://proverbs.cz/default.asp?id=4&ACT=5&content=18&mnu=4

[editovat] Související odkazy

• udržitelnost a trvale udržitelný rozvoj
• ekonometrie