Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Třešně je druh ovoce, které se řadí mezi peckovice. Roste na stromu slivoň. Jedná se o měkký plod tvořený peckou, která je uprostřed plodu. Okolo ní se nachází sladká dužnina přibližně bílé až narůžovělé barvy obsahující vysoký podíl vody. Ohraničena je jedlou slupkou, která má červenou až tmavě rudou barvu, pokud je plod zralý. V případě, že je plod ještě nezralý, je plod zelený. Velikost plodu dosahuje 1 až 2 cm.
Třešně je většinou kulového tvaru, který je tvořen dvěma nesourodými částmi. Na jedné straně jsou spojeny, čímž vzniká slabá rýha a ve spodní části ostrý výběžek. Dužnina je tvořena více než 80 % vody, dále ovocnými cukry a je bohatým zdrojem jak minerálů tak i vitamínů. Tmavší druhy třešní obsahují bohaté zdroje hořčíku, železa, jódu, fosforu, zinku, vápníku, draslíku a křemíku.[1][2] Z vitamínu obsahují ve významné míře vitamín A či betakaroten, vitamín P,[3] vitamín C, vitamín E, vitamín B.[2]
Obsah |
Třešně mají blahodárný vliv pro lidský organismus, jelikož pomáhají čistit krev, játra a ledviny. Jejich konzumace podporuje vyměšování trávicích šťáv a moči.[1] Novější studie naznačují, že jejich konzumace má blahodárný vliv na léčení cukrovky pomocí barviva antokyan, které v laboratorních testech podporovalo produkci inzulínu a současně fungují i jako antioxidanty.[4] Díky vysokému obsahu jódu mají příznivý vliv na problémy se štítnou žlázou a bolesti páteře. Díky vysokému podílu vápníku jsou také dobrým zdrojem pro růst kostí a zubů. Pomáhají chránit tělo proti různým druhům zánětů, parodontóze a artritidě.[2]
Jsou vhodným dietním jídlem, jelikož podporují vylučování a tedy jsou doporučovány pro hubnutí.[2]
Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.
Třešně původně rostly v oblastech Malé Asie, odkud je do Evropy dovezl římský vojevůdce Lucullus v 1. století př. n. l.[2] Na území Česka je jejich pěstování prvně doloženo ve 12. století.[5]
.jpg)
Třešně vzniká z bílého až narůžovělého květu, kde se po odkvetení objevuje malá zelená bobule, která postupně roste. Během zrání dochází ke změně barvy. Plod začíná pomalu žloutnout a v době uzrálosti červenat až rudnout. Během zrání jsou plody často napadány ptáky (špačky), kteří je konzumují. Dalším škůdcem je hmyz, který do třešní klade vajíčka a způsobuje červivost plodů.
Původně byly v Evropě známy pouze sladké druhy Asijských třešní, ale v současnosti je popsáno více jak tisíc druhů třešní, višní a sladkovišní. Tato druhová rozmanitost má za následek, že se třešně vyskytují v široké škále barev od žluté, červené, růžové až po tmavě rudé až černočervené druhy, které se liší i chutí. [2]
Lidově zvaná ptáčnice je druh třešně, která má velmi malé plody často kyselé chuti.
Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.
Oproti ostatním druhům má měkkou a štavnatou dužninu.
Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.
Má pevnou dužninu.
Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.
Druh původem z Dalmácie, který je typický pro svojí hořkou chuť a malé červenočerné plody. Jsou využívány pro přípravu alkoholického nápoje maraskino.[2]
Třešně se nejčastěji jedí za syrova, nikterak upravené. Pro jejich konzumaci stačí pouze jejich sběr ze stromu a následné požití. Mimo tento způsob se třešně také zavařují do kompotů, či se mrazí po pozdější využití. Dají se i tepelně zpracovávat na pokrmy, pro pečení či do marmelád. V Česku jsou nejznámější třešňové bublaniny, či jako dekorační prvek u dortů. Jelikož třešně podléhají rychlému kažení, je potřeba jejich rychlá konzumace. Případné skladování by mělo probíhat v chladném a tmavém prostředí a jen po krátkou dobu.[2]
Podobně jako ostatní peckovice dochází při jejich kontaktu s vodou k rychlému kvašení, což může způsobit značně nepříjemné zažívací problémy a tak se doporučuje, aby se jejich konzumaci nespojovala s pitím vody, či jiné tekutiny a po nějaký čas se s pitím počkalo.
Třešně se využívají jak pro výrobu nealkoholických (např. Cherry Cola, ovocné šťávy atd.) tak i alkoholických nápojů (pivo, likéry) a destilátů v širokém zastoupení.
Jejich plody jsou využívány i v kosmetice, jelikož mají schopnost dehydrovat buňky a zpomalovat stárnutí pokožky.
V některých případech se dají využívat i pecky z třešní, kdy po jejich vysušení a umístění do pytlíku fungují jako absorbent a emitor tepla.[2]
Třešně jsou hojně rozšířeny a konzumovány, což se projevuje i v jejich častmé výskytu v kultuře, ať už jako potraviny, která je pojídána, tak jako častý námět. Například Waldemar Matuška je využívá jako ústřední motiv svojí písně Jó, třešně zrály, či se objevují v názvu filmu Buldoci a třešně.
Třešně jsou tradičním symbolem Komunistické strany Čech a Moravy, která je využívá ve svém logu.[6]
