Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
| Třinec | |
|---|---|
Pohled na Třinec ze sídliště Sosna |
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0802 598810 |
| kraj (NUTS 3): | Moravskoslezský (CZ080) |
| okres (NUTS 4): | Frýdek-Místek (CZ0802) |
| obec s rozšířenou působností: | Třinec |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Slezsko |
| katastrální výměra: | 85,38 km² |
| počet obyvatel: | 38 064 (2008) |
| zeměpisná šířka: | 49° 40' 40" |
| zeměpisná délka: | 18° 40' 22" |
| nadmořská výška: | 306 m |
| PSČ: | 738 01 až 739 94 |
| zákl. sídelní jednotky: | 39 |
| místní části: | 13 |
| katastrální území: | 12 |
| adresa městského úřadu: | Jablunkovská 160 Staré Město 73961 Třinec 1 |
| starosta / starostka: | RNDr. Věra Palkovská |
| Oficiální web: http://www.trinec-mesto.cz/ E-mail: sekretariat@trinecko.cz |
|
Třinec (slezsky Třińec, polsky Trzyniec, německy Trzynietz) je město ležící na severovýchodě České republiky – ve Slezsku. Má přibližně 38 000 obyvatel, rozlohu 8541 ha, centrum je v nadmořské výšce 306 m n. m, nejvyšší bod dosahuje téměř 1000 m n. m. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1444. Podle správního členění patří do Moravskoslezského kraje, okres Frýdek-Místek. Značnou část obyvatel města tvoří polská menšina (6892 podle Sčítání lidu, domů a bytů v r.2001).
Obsah |
V okolí Třince se nacházejí Moravskoslezské Beskydy a směrem na východ nižší Slezské Beskydy. Tato dvě karpatská pohoří jsou od sebe navzájem oddělena Jablunkovskou brázdou, jejíž osu tvoří řeka Olše (polsky Olza). Třinec je také východiskem turistických tras na okolní vrcholy Javorový vrch, Ostrý, Velká Čantoryje.
Třinec patří k nejreligióznějším městům ČR, neboť při sčítání lidu v roce 2001 se v něm k nějakému náboženství přihlásilo 60,5% obyvatel.[1] Náboženská skladba věřících je velmi pestrá - kromě římských katolíků má ve městě své sbory řada protestantských církví. Obvod města Třince tvoří jeden ze seniorátů Slezské církve evangelické augsburského vyznání, která má ve městě čtyři sbory. Jsou zde zastoupeny i jiné církve, nikoliv svými chrámy, ale svými sbory. Aktivní jsou Svědci Jehovovi popř. Církev adventistů sedmého dne apod.
Třinec (spolu s celým Těšínskem) byl v první polovině dvacátého století předmětem sporů mezi Československem a Polskem. Poprvé roku 1919, po první světové válce, kdy byl nejprve vojensky obsazen Polskem, aby byl krátce poté v Sedmidenní válce generálem Josefem Šnejdárkem znovu připojen k Československu. Podruhé byl Třinec Polskem obsazen těsně před vypuknutím druhé světové války (po Mnichovské dohodě), zpět k Československu byl připojen po skončení druhé světové války. Polsko se svého nároku na Třinec vzdalo v roce 1958.
| Město Třinec | |
|---|---|
|
Dolní Líštná | Guty | Horní Líštná | Kanada | Karpentná | Kojkovice | Konská | Lyžbice | Nebory | Oldřichovice | Osůvky | Staré Město | Tyra |
|
| Města a obce okresu Frýdek-Místek |
|---|
|
Baška • Bílá • Bocanovice • Brušperk • Bruzovice • Bukovec • Bystřice • Čeladná • Dobrá • Dobratice • Dolní Domaslavice • Dolní Lomná • Dolní Tošanovice • Fryčovice • Frýdek-Místek • Frýdlant nad Ostravicí • Hnojník • Horní Domaslavice • Horní Lomná • Horní Tošanovice • Hrádek • Hrčava • Hukvaldy • Jablunkov • Janovice • Kaňovice • Komorní Lhotka • Košařiska • Kozlovice • Krásná • Krmelín • Kunčice pod Ondřejníkem • Lhotka • Lučina • Malenovice • Metylovice • Milíkov • Morávka • Mosty u Jablunkova • Návsí • Nižní Lhoty • Nošovice • Nýdek • Ostravice • Palkovice • Paskov • Pazderna • Písečná • Písek • Pražmo • Pržno • Pstruží • Raškovice • Ropice • Řeka • Řepiště • Sedliště • Smilovice • Soběšovice • Staré Hamry • Staré Město • Staříč • Střítež • Sviadnov • Třanovice • Třinec • Vělopolí • Vendryně • Vojkovice • Vyšní Lhoty • Žabeň • Žermanice |