Tchaj-wan (ostrov)

臺灣 Táiwan Tâi-oân
Kuan-šan
Nejvyšší bod	Jü-šan (3 952 m)
Délka	394 km
Rozloha	32 260 km²
Střední výška	{{{středvýška}}} m
Nadřazený celek	Tichomořský systém
Sousední celky	Tchajwanský průliv, Rjúkjú, Filipínské moře, Luzon
Podřazené celky	Pobřežní hory, Střední hory, Jüšanské hory, Ališanské hory, Sněžné hory, Tatchunské sopečné pohoří
Světadíl	Asie
Státy	Tchaj-wan
Horniny	{{{hornina}}}
Poznámka	{{{poznámka}}}
Povodí

Satelitní snímek Tchaj-wanu (NASA).

Tchaj-wan (též Formosa, TZ: 臺灣, ZZ: 台湾, hanyu pinyin Táiwān, tongyong pinyin Táiwan, Wade-Giles T'ai-wan, tchajwansky Tâi-oân) je ostrov v jihovýchodní Asii, jenž je spolu s několika dalšími menšími ostrovy součástí Čínské republiky, kterou však většina států světa jako nezávislý oficiálně neuznává, protože si její území nárokuje Čínská lidová republika. Většina území ostrova tvoří spolu s Peskadorskými ostrovy čínskou provincii Tchaj-wan.

Název původně označoval jen město na jihozápadě ostrova (dnešní Tchaj-nan) a znamená terasovitá zátoka. Později se rozšířil na celý ostrov. Portugalci, kteří Tchaj-wan objevili pro Evropu, mu dali jméno Ilha Formosa, což znamená Krásný ostrov; pojmenování Formosa se částečně udrželo dodnes.

[editovat] Geografie

Západní část ostrova je plochá a navazuje na mělké dno Tchajwanského průlivu. Zde se soustřeďuje drtivá většina osídlení a infrastruktury. Střední a východní část ostrova vyplňují až 3 952 m vysoké hory, táhnoucí se převážně v severojižním směru. Vznikají od třetihor tektonickými posuny i doprovodnou sopečnou činností, způsobenou nasouváním filipínské oceánské desky pod jihočínskou.

Tchaj-wan je 4. nejvyšší ostrov na světě (po Nové Guineji, Kalimantanu a Havaji) Tchajwanská pohoří se dělí na následující celky:

• Pobřežní hory (海岸山脈) podél východního pobřeží, jejich svahy prudce spadají přímo do moře
• Střední hory (中央山脈) vedle Pobřežních hor
• Jüšanské hory (玉山山脈) v jižní polovině ostrova, západně od Středních hor
• Ališanské hory (阿里山山脈) západně od Jüšanských
• Sněžné hory (雪山山脈) severně od Ališanských a Jüšanských, severozápadně od Středních
• Tatchunské sopečné pohoří (大屯火山彙) na severním cípu ostrova (zahrnuje Jang-ming-šan u Tchaj-peje)

[editovat] Historie

Původními obyvateli ostrova byly, a dodnes z menší části jsou, austronéské kmeny, blízké dnešním obyvatelům Filipín, Indonésie či Nové Guineje. Čínští zemědělci a obchodníci se zde začali usazovat od doby mongolské okupace ve 13. století a ostrov se postupně stal okrajovou součástí čínské říše. V první polovině 17. století se Tchaj-wan stal předmětem koloniálního soupeření mezi Nizozemskem a Španělskem, v téže době proběhla další velká vlna čínského přistěhovalectví z přilehlých pevninských provincií. V roce 1662 Čcheng Čcheng-kchung (Koxinga), který ve jménu svržené dynastie Ming bojoval proti nové mandžuské dynastii Čching, porazil Holanďany a donutil je k odchodu. Tchaj-wan se tak na dvě desetiletí stal poslední baštou protimandžuského odporu. Po Čchengově smrti však roku 1683 Čchingové ostrov obsadili a po následující dvě století zůstal součástí Číny. Po prohrané válce s Japonskem musela Čína roku 1895 Šimonoseckým mírem mimo jiné postoupit Tchaj-wan Japonsku. Obyvatelé Tchaj-wanu, než by se nechali odevzdat do japonského područí, se za této situace pokusili prohlásit nezávislost jako tzv. Tchajwanský demokratický stát (vůbec první republiku v dějinách Asie). Tento pokus však po několika dnech ukončil příchod japonských vojsk. Následující desetiletí pod japonskou vládou byla charakterizována jak výrazným hospodářským rozvojem, tak potlačováním čínské identity a snahami o japanizaci obyvatelstva. Po porážce ve 2. světové válce muselo Japonsko roku 1946 navrátit Tchaj-wan Číně. Ostrované, jejichž země byla hospodářsky podstatně vyspělejší než většina pevninské Číny, se však ani nyní nedočkali většího podílu na správě svých záležitostí. Zkorumpovaný kuomintangský režim je vykořisťoval a diskriminoval v přístupu k vedoucím funkcím stejně jako Japonci. Protikuomintangské povstání, které v Tchaj-peji propuklo 28. února 1947 bylo brutálně potlačeno (kolem 10 000 obětí) a nad ostrovem byl vyhlášen výjimečný stav, který přetrval až do roku 1987. Od konce roku 1948 probíhal v souvislosti s obratem v čínské občanské válce masový příliv uprchlíků z pevninské Číny na ostrov. V roce 1949 se na ostrov uchýlily zbytky Čankajškovy armády, která na pevnině prohrála občanskou válku s komunisty. Změněná vojenskopolitická situace ve východní Asii, kdy se v souvislosti s korejskou válkou na obranu Tchaj-wanu začaly angažovat USA, však po roce 1950 zabránila obsazení ostrova armádou ČLR. Tchaj-wan si tak udržel nezávislost na komunistech až dodnes. Do začátku devadesátých let však i na Tchaj-wanu vládl totalitní režim, pro změnu krajně pravicový. Poté následovala postupná demokratizace.

[editovat] Související články

• Čína
• Čínská republika
• Čínská lidová republika
• Provincie Tchaj-wan

http://www.denkeanhenke.de/CH/Antisezessionsgesetz.html