Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
 |
Faktická přesnost tohoto článku je zpochybněna. Relevantní diskuse je na diskusní stránce. |
Telepatie je slovo řeckého původu (tele – vzdálenost, vzdálený, pathia – cítění) a znamená přenos informací mezi živými organismy bez zjevné účasti známých smyslových orgánů na prakticky libovolnou vzdálenost (od osob umístěných v sousedních místnostech po přenos na jiný kontinent). Často se vysvětluje jako projev extrasenzorické percepce (ESP) [1]. Existence samotného jevu je prokázána.[zdroj?] To, zda k telepatii dochází skrze ESP, je však vědecky neprokázané a o existenci samotného ESP se stále vedou diskuze. Mnozí vědci jsou proto skeptičtí k telepatii jako takové a neuznávají ji. [2] Patří do skupiny jevů, kterou se zabývá psychotronika. Je rovněž populárním tématem literatury sci-fi.
Obsah |
Telepatie se obvykle řadí mezi vědecky nedoložené, nepopsané a nereflektované jevy jako je telekineze, teleportace nebo jasnozřivost.
Telepatií se nazývá údajný přenos myšlenek nebo tělesných pocitů mezi dvěma osobami, označovanými jako induktor (předávající) a receptor (přijímající). Zdá se, že různé osoby vykazují různou míru schopnosti k telepatickému přenosu a u některých je tato schopnost prakticky nulová. Současně neexistují ani osoby schopné 100% předání informace, protože v žádném z prováděných experimentů se nikdy nepodařilo docílit úplného přenosu informace ani u nejlépe disponovaných dvojic induktor – receptor.
Tento přenos informace se údajně uskutečňuje bez vědomého přičinění zúčastněných osob. Dochází k němu zvláště mezi blízkými přáteli a především pokrevními příbuznými a to obvykle v okamžiku extrémní životní situace, například bezprostřední hrozby smrti nebo mimořádné psychické zátěže na straně vysílající osoby. Jako typický příklad může sloužit mnohokrát zaznamenaný jev, kdy se matka podvědomě dozvěděla o zranění nebo smrti svého dítěte přesně v okamžiku, kdy k události došlo.[zdroj?] Podobné silné pouto bylo často pozorováno u jednovaječných dvojčat.[zdroj?]
Ze statistických výzkumů popsaného jevu vyplývá, že k němu dochází mnohem častěji, pokud je přijímající osoba v daném okamžiku v klidu až psychickém útlumu (četba knihy, okamžik usínání) a mnohokrát byl hlášen příjem zprávy v průběhu spánku.[zdroj?]
Pokusy o řízený přenos myšlenek mezi osobami jsou prováděny již od 19. století a zajímali se o něj i světově známí lékaři jako Franz Nesmer nebo Sigmund Freud společně s C. G. Jungem - ten později formuloval tzv. princip synchronicity, který artikuloval jeho přesvědčení, že některé psychické funkce nepodléhají kategoriím prostoru a času.[zdroj?]
Nejčastěji používaným prostředkem jsou tzv. Zenerovy karty, které obsahují celkem 5 obrázků buď geometrických útvarů (čtverec, kruh, kříž, hvězda a vlnovky) nebo např. pěti různých zvířat. Někteří experimentátoři pak navíc používají ještě pěti různých barev a sada Zenerových karet tak obsahuje 25 kusů.[zdroj?]
Experiment je veden tak, že vysílající osoba má za úkol předat mentálně obraz jedné z karet přijímající osobě, která provede záznam o přijaté informaci tak, aby nemohl být následně zfalšován. Přitom bylo vyzkoušeno mnoho různých uspořádání – dvojice byly například v době pokusu nejen v různých místnostech, ale v různých městech, místnost byla elektricky izolována Faradayova klec, karty byly vysílající osobě vybírány pomocí mechanického automatu atp. Zároveň byly odděleně zkoumány skupiny osob, které tvrdili, že mají zvýšené telepatické schopnosti a skupina náhodně vybraných jedinců.[zdroj?]
Hlášené výsledky těchto pokusů jsou značně rozporuplné.[zdroj?] Obvykle však při porovnání výsledků osob s údajně zvýšenými telepatickými schopnostmi leží jejich úspěšnost mírně nad statistickým průměrem náhodného výběru, kterého běžně dosahují náhodně zvolení lidé.[zdroj?] U těch je prakticky pravidelně počet správně uhodnutých dvojic dán statistikou, tedy při 5 použitých kartách je shoda přibližně 20 %. Co je však pro všechny pokusy společné je fakt, že ani neoptimističtější výsledky přenosu se nikde neblíží 100% úspěšnosti.[zdroj?] Nejoptimističtější výsledky uvádějí shodu na úrovni 70–80 %,[zdroj?] ale řada vědců tyto pokusy zpochybňuje a tvrdí, že v nich mohlo dojít ke zfalšování údajů nebo chybně použité statistice (například odstranění „špatných“ výsledků ze vzorku s náhodným rozdělením vede ke zdánlivému potvrzení jevu).[zdroj?]
Z praktického pohledu je posledně uváděná skutečnost důležitá hlavně z hlediska případného vojenského využití telepatie. V mnoha literárních zmínkách o telepatii je uváděno, že armáda se mnohokrát zabývala využitím telepatie, byly prováděny experimenty s přenosem údajů z ponorek na jejich základny, dokonce snad i mezi kosmickou stanicí a Zemí.[zdroj?] Protože však úspěšnost správného přenosu leží značně pod hranicí jistoty, je vojenské využití telepatie spíše v nedohlednu.
Podle nejvíce přijímané teorie pochází telepatické schopnosti mozku z dávné minulosti, kdy byly tyto schopnosti daleko běžnější a silnější.[zdroj?] To podporuje například i zkušenost mnoha lovců, kteří tvrdí, že zvěř mnohokrát dokáže vytušit nebezpečí i v případě, že lovce v žádném případě nemůže vidět. Cestovatelé a badatelé, zkoumající staré indiánské kmeny, publikovali zprávy o tom, že se mladí indiáni záměrně cvičí tak, aby při lovu mysleli na cokoliv jiného než lovenou kořist a nezapříčinili tak její předčasný útěk.[zdroj?]
Mozek prý přitom využívá nějakou doposud neobjevenou vlastnost hmoty nebo prostoru, která umožňuje předávání informace podobným způsobem, jako se to děje u vysílání a přijímání radiových signálů přístroji naladěnými na stejnou vlnovou délku.[zdroj?] S vývojem člověka se požadavky kladené na mozek stále zvyšují, roste množství dat, která je nutno si zapamatovat, ovládání technických prostředků (např. řízení auta) vyžaduje velkou dávku soustředění a proto jsou telepatické schopnosti zatlačovány do pozadí nebo u mnoha lidí zcela vymizely.[zdroj?]