Teplice

statutární město Teplice
Lázeňská zóna v centru Teplic
znak vlajka
NUTS 5:	CZ0426 567442
kraj (NUTS 3):	Ústecký (CZ042)
okres (NUTS 4):	Teplice (CZ0426)
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	23,78 km²
počet obyvatel:	53 610 (2008)
zeměpisná šířka:	50° 38' s. š.
zeměpisná délka:	13° 49' v. d.
nadmořská výška:	228 m
PSČ:	415 01
zákl. sídelní jednotky:	37
místní části:	7
městské části / obvody:	0
katastrální území:	7
adresa magistrátu:	Magistrát města Teplice náměstí Svobody 2 1/2 415 95 Teplice teplice@teplice.cz
primátor(ka):	Jaroslav Kubera
www.teplice.cz

Teplice (německy Teplitz, dříve Teplitz-Schönau, v letech 1945-1946 Teplice-Šanov) jsou statutární město v Ústeckém kraji. Leží 15 km západně od Ústí nad Labem v široké kotlině mezi Krušnými horami a Českým středohořím. Dominantou města viditelnou zdaleka je Doubravská hora. Teplice mají zhruba 52 000 obyvatel a jsou známé jako lázeňské město i svým fotbalovým klubem FK Teplice.

[editovat] Historie do 19.století

Archeologické vykopávky dosvědčují, že na území města sídlili pravěcí lovci před 10 - 40 tisíci roky. Dále, že zde sídlili ve 4.století př.n.l. Keltové a po nich germánské kmeny Markomanů a Kvádů.

Termální prameny zde byly podle pověsti (vymyšlené Václavem Hájkem z Libočan) objeveny už roku 762, viz památka Pravřídlo ve znaku města, ale první důvěryhodná zmínka z části města Trnovany pochází z roku 1057, další pak z konce 12.století. V blízkosti starší slovanské vesnice založila kolem roku 1160 královna Judita, manželka Vladislava I., klášter benediktinek. Po zhruba stovce let vzniká opevněné gotické město na obdélném půdoryse. Teplicemi procházela významná obchodní cesta do Saska. Klášter zanikl v závěru nebo brzy po skončení husitských válek, po bitvě Na Běhání roku 1426 a před rokem 1436, kdy se klášterní budovy stávají majetkem Jakoubka z Vřesovic.

Vrchnost se v Teplicích často střídala, na místě kláštera vznikl renesanční zámek a dále se rozvíjelo lázeňství. Poslední český majitel Teplic, Vilém Vchynský ze Vchynic, byl zavražděn spolu s Albrechtem z Valdštejna v únoru 1643 v Chebu. Panství bylo zkonfiskováno císařem a věnováno Janovi z Aldringenu. Ten umírá za záhadných okolností dřív, než panství spatří, ještě téhož roku. Panství dědí Janova sestra, ta jej přináší věnem Jeronýmu Clarymu.

Po třicetileté válce je vybité obyvatelstvo Teplic doplňováno přísunem německých kolonistů, jejichž potomci Teplice obývali až do odsunu v roce 1945. Z roku 1680 pocházejí první seznamy lázeňských hostů, nejstarší u nás. Claryové přestavují zámek v barokním slohu, roku 1718 také vzniká barokní sloup Nejsvětější Trojice (morový sloup) z dílny Matyáše Bernarda Brauna, dodnes stojící na Zámeckém náměstí.

V 18. století se rozvíjí průmysl: po roce 1742 vznikají v okolí Teplic první hnědouhelné doly. V Teplicích vzkvétá výroba punčoch. Převážně dřevěné Teplice podlehly z větší části požáru v roce 1793, při obnově se otevírá jejich klasicistní fáze.

V roce 1812 se v Zámecké zahradě setkali Ludwig van Beethoven s Johannem Wolfgangem Goethem. Toto první setkání bylo zároveň i jejich poslední.

Teplice byly místem, kde v roce 1813 panovníci Rakouska, Pruska a Ruska podepsali dohodu proti Napoleonovi.

[editovat] Pamětihodnosti

Kostel sv. Jana Křtitele

Kostel Povýšení sv. Kříže

Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně

• Kostel sv. Jana Křtitele. Děkanský kostel stojí v dolní části Zámeckého náměstí. Byl postaven r. 1585 na místě starší stavby. R. 1645 byla průčelní západní věž zasažena bleskem. Požárem byly některé zvony zničeny. R. 1659 sem byly dodány tři nové, které vyrobil zvonař Mikuláš Löw.^[1] Jeden z nich je v kostele dodnes, druhý byl zřejmě v důsledku válečných rekvizic přesunut do kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze na Karlíně,^[2] třetí je nezvěstný. Dále se na věži nachází zvon z r. 1540 od Wolfa Hilgera a zvon z r. 1482 od Hanuše Konváře. Sanktusník kostela, lucerna i postranní věžička jsou prázdné. Nad zvonovým patrem se nachází byt věžníka, dnes prázdný.
• Kostel Povýšení sv. Kříže. Pravoslavný kostel z r. 1568 stojí na náměstí vedle děkanského kostela sv. Jana Křtitele. V boční severní věži se nachází zvon z r. 1477 s nápisem v gotické minuskuli a litinový zvon z bochumských oceláren. V západním okně věže v témže patře je zavěšen také zvonovinový hodinový cymbál, který má průměr 50 cm a kolem jeho horní části se vine rostlinný ornamentální pás, jinak je cymbál nezdobený.
• Kostel Prokopa Holého církve československé, původně evangelický. Kostel s vysokou věží, vystavěný v letech 1861 - 1864 stojí na návrší v obci, dominanata. Dnes je zrušený, věž, dokončená r. 1882, je bez zvonu.
• Kostel. Drobný kostel bez věže stojí v Havlíčkových sadech. Sanktusník bez zvonu.
• Kostel sv. Alžběty v Šanově. Kostel z let 1864 - 1867 s vysokou zadní severní věží stojí v obci v Šanovských sadech. Ve věži se na ocelové konstrukci nachází zvon z r. 1882 od Petra Hilzera.
• Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Trnovanech. Původně evangelický kostel, vystavěný na počátku 20. století, stojí v obci při silnici do Ústí nad Labem. Ve vysoké západní věži se na ocelové konstrukci nachází zvon z r. 1911 od Richarda Herolda a litinový zvon z bochumských oceláren.

[editovat] Židé ve městě

V předchozích stoletích ve městě žila velmi početná židovská menšina, která měla jak svou vymezenou část - ghetto, tak svou nádhernou synagogu. V březnu 1939 byla vypálena, během války židé odsunuti (holocaust), ghetto zničeno. Po válce byly zbývající ruiny odklizeny.

[editovat] Lázeňské domy

• Císařské lázně, jméno po pacientovi císaři Vilémovi I
  • Sadové lázně, patří pod Císařské lázně, tzv. depadence
• Beethoven, spojené a nové budovy v centru města
• Kamenné lázně z roku 1911
  • Jirásek, patří pod Kamenné lázně
• Nové lázně

[editovat] Zdravotnictví

Mimo oblast lázeňské péče má město rozsáhlou síť ordinací praktických i odborných lékařů, pět domů s pečovatelskou službou, nemocnici s poliklinikou na Duchcovské třídě a 11 lékáren v různých částech města.

[editovat] Banky

Ve městě s bohatou klientelou má své zastoupení pobočkami celá řada celostátních bankovních ústavů

• Česká spořitelna, a.s
• Českomoravská hypotéční banka a.s
• Českomoravská stavební spořitelna, a.s
• EBanka, a.s.
• GE Capital Bank a.s
• Investiční a poštovní banka, a.s.
• Komerční banka, a.s.

[editovat] Místní části

• Hudcov
• Nová Ves
• Prosetice
• Řetenice
• Sobědruhy
• Šanov
  • Šanov II
  • Šanov III
• Teplice
  • Letná, Na valech
  • Třešňovka
• Trnovany

[editovat] Kultura

Hlavní, tradiční akcí je každoroční slavnostní zahájení lázeňské sezóny na počátku léta.

Hlavními centry kultury jsou nyní:

• Krušnohorské divadlo v centru města
• Regionální museum, budova zámku v centru města
• Regionální knihovna
• Botanická zahrada, Šanov
• Kino Květen, dnes jediné z původních šesti přemístěno do nového Kulturního domu
• Galerie Bohemia Art, s řadou výstavních síní
• Hvězdárna (Severočeská) na Písečném vrchu a související planetárium nedaleko v Šanově
• Severočeská filharmonie Teplice

[editovat] Školství

Ve městě nyní funguje 15 základních, převážně příspěvkových škol a řada škol středních

• Střední průmyslová škola Teplice
• Hotelová škola Teplice
• Střední škola textilní
• Střední škola stavební
• Obchodní akademie
• Střední zdravotnická škola
• Gymnázium Teplice
• Konzervatoř Teplice

[editovat] Sport

Ve městě je několik desítek tělovýchovných jednot a klubů sportovního charakteru. Nejpopulárnější je prvoligový fotbalový FK Teplice, dalšími např.TJ Hvězda Trnovany, TJ Lokomotiva Teplice, TJ Bonex, TJ Stadion, TJ Glaverbel Czech. Město má svůj areál Aquacentrum. Do historie se zapsal předválečný fotbalový klub Teplitzer FK, který byl řadu let účastníkem československé fotbalové ligy a za který nastupovala řada tehdejších reprezentantů ČSR, např. Karel Koželuh.

[editovat] Doprava

[editovat] Automobilová

V Teplicích je doprava automobilů komplikovaná pouze na Masarykově třídě, v Jankovcově ulici a v dalších větších ulicích. Jinak je doprava celkem klidná díky vybudovaným obchvatům s nadúrovňovým křížením. Mnohé z nich na úkor parků a lesíků.

[editovat] Městská hromadná doprava

Podrobnější informace naleznete v článcích Tramvajová doprava v Teplicích, Trolejbusová doprava v Teplicích a Městská autobusová doprava v Teplicích.

MHD se v Teplicích objevila v roce 1895. Tehdy vyjely do teplických ulic poprvé tramvaje. Jednalo se o první provoz elektrickými tramvajemi na území dnešního Česka (pokud nepočítáme zkušební a propagační Křižíkovu elektrickou dráhu na Letné v Praze). Po letech rozvoje (např. meziměstská trať do Dubí) přišel úpadek v 50. letech 20. století. Tramvajová doprava byla v Teplicích zrušena v roce 1959.

Trolejbusy měly původně tramvaje doplňovat. První trolejbusová trať byla otevřena v roce 1952, brzy ale tato vozidla tramvaje zcela vytlačila. Větší rozmach prodělaly trolejbusy v 80. letech a v první polovině 90. let. Poté však nastala stagnace, kdy se dokonce uvažovalo o zrušení trolejbusové dopravy. Nyní jsou moderní trolejbusy opět důležitou součástí veřejností využívané dopravy.

První městské autobusy se v Teplicích objevily již ve 20. letech 20. století. Šlo však o linky soukromých dopravců. Ty byly na začátku 30. let převzaty městskou společností, která provozovala tramvaje. Po Druhé světové válce tyto linky ale převzala ČSAD. První autobusy dopravního podniku tak vyjely až v roce 1951, následoval prudký rozvoj tohoto typu dopravy.

V roce 2007 Dopravní podnik Teplice s.r.o provozoval 27 linek autobusů po městě a okolí a 10 linek trolejbusů. Tento podnik od roku 2008 převzala v Teplicích francouzská firma Veolia Transport Teplice s.r.o a s ním i dopravní obslužnost.

[editovat] Vlaková doprava

Železniční křižovatkou je velké vlakové nádraží. Další teplická nádraží jsou Řetenice a Zámecká zahrada.

• První železniční trať z Ústí nad Labem do Teplic byla vybudována roku 1859, poté prodloužena až do Chomutova. Je elektrifikována, číslo tratě 130.
• Další tratí je č.097 z Řetenic do Lovosic
• Třetí tratí je č.134 do Litvínova.

[editovat] Zdroje

[editovat] Reference

1. ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Kulturní památky Teplicka. Teplice : Město Teplice, 1960. S. 17.
2. ↑ KYBALOVÁ, Ludmila. Pražské zvony. Praha : Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1958.

[editovat] Literatura

• ŠÁLEK, Zdeněk. Slavné nohy. Praha : Práce, 1980.

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Teplice

• Oficiální stránky města Teplice
• Obrázky Teplic
• Teplice - foto:Jiří Škrleta
• Gymnázium Teplice
• Průvodce mj. po Teplicích V. Wachsmanna z roku 1888
• Nová firma MHD
• Městská doprava
• Teplice na oficiálním portále České republiky
• Oficiální stránky Hasičského záchranného sboru Teplice
• Historical Maps "Herrschaft Toeplitz" & Streetmap Toeplitz with different Views (A. F. Zuerner, Amsterdam 18th Cent.)