Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
| Ternopil Тернопіль |
||
|---|---|---|
|
||
| poloha | ||
| souřadnice: | ||
| nadmořská výška: | 320 m n. m. | |
| Stát: | Ukrajina |
|
| Oblast: | Ternopilská |
|
| administrativní dělení: | město tvoří samostatný rajón | |
| rozloha a obyvatelstvo | ||
| rozloha: | 59,0 km² | |
| počet obyvatel: | 245 000 (2004) | |
| hustota zalidnění: | 3 831 obyv. / km² | |
| etnické složení: | Ukrajinci (přes 90%), Poláci | |
| náboženské složení: | Pravoslavní, uniaté, římští katolíci | |
| správa města | ||
| starosta: | Roman Zastavnyj | |
| oficiální web: | www.city.gov.te.ua | |
| telefonní předvolba: | +380 352 | |
| PSČ: | 46000 | |
Ternopil (ukrajinsky: Тернопіль / Ternopil, rusky Тернополь / Ternopol či polsky Tarnopol) je město ležící v západní části Ukrajiny na řece Seret. Městem prochází hlavní železniční trať mezi Lvovem a Kyjevem a silnice Lvov - Vinnycja - Umaň. Ternopil je hlavním městem Ternopilské oblasti; žije zde přibližně 245 000 obyvatel.
V roce byla 1540 Janem Tarnowskim založena pevnost proti tatarským nájezdům. Roku 1548 byla městu Zikmundem I. Starým garantována městská práva. Na základě lublinské unie v roce 1569 připadlo Polsku. Ternopil se účastnila Chmelnického povstání. Za svou existenci bylo město několikrát vyplundrováno Turky a Tatary. Po prvním dělení Polska od roku 1772 patřilo Rakousku, v letech 1809 až 1815 Rusku, v letech 1815 až 1918 opět Rakousku, respektive Rakousku-Uhersku. Na přelomu 19. a 20. století prodělalo rychlý rozvoj a stalo se obchodním centrem oblasti. V na podzim 1915 se v blízkosti města odehrávaly boje 1. světové války a byla u něj zastavena ofenziva rakousko-uherských a německých vojsk. Po 1. světové válce bylo město střídavě součástí Ukrajinské národní republiky, Polska a bolševického Ruska. Od roku 1919 až do září 1939 bylo město součástí Polska a v září 1939 po přepadení Polska Německem a Sovětským svazem bylo připojeno k Sovětskému svazu. V roce 1939 mělo město 40 000 obyvatel, z toho 50 % Poláků, 10 % Ukrajinců a relativně vysoký počet Židů. Od 3. července 1941 do 14. dubna 1944 bylo obsazeno Německem. Poté bylo až do vyhlášení ukrajinské nezávislosti součástí Sovětského svazu. Nyní je jedním z 24 oblastních měst Ukrajinské republiky.
Dnes má město zhruba 245 000 obyvatel. Ternopil je sídlem univerzity, Ševčenkova činoherního divadla, filharmonie a několika muzeí a galerií. Z dochovaných památek stojí za vidění především několik kostelů, zejména kostel Zmrtvýchvstání (Воздвиженська церква), dominikánský z 18. století) a také místní zámek (založen v 16. stol., přestavěn v 19. století). Na řece Seret byl již v době založení města zbudován velký rybník (uk:Тернопільський став) o rozloze 3 km², který dnes slouží především rekreačním účelům.
Mezi osobnosti spjaté s městem patří mj. polský šlechtic Stanisław Koniecpolski, generálové Władysław Langner a Franciszek Kleeberg, polský slavista Aleksander Brückner, židovský německojazyčný spisovatel Soma Morgenstern či současný ukrajinský prezident Viktor Juščenko.
Ve městě je zastoupen především potravinářský, bavlnářský, strojírenský (sklízecí kombajny) a farmaceutický průmysl. Ternopil je od roku 1870 důležitou stanicí na železniční trati Lvov - Chmelnyckyj - Žmerynka - Kyjev/Oděsa, další tratě vedou do Černovic, Šepetivky a Chodoriva. Město také leží na západovýchodním evropském silničním tahu E50, frekventovaná silnice vede severním směrem na Kremenec, Dubno a Rivne.
Ternopil uzavřel partnerství s polským městem Tarnów.
|
|
||
|---|---|---|
|
Oblasti (область) a jejich správní centra: Čerkaská oblast (Čerkasy) | Černihovská oblast (Černihov) | Černovická oblast (Černovice) | Dněpropetrovská oblast (Dněpropetrovsk) | Doněcká oblast (Doněck) | Charkovská oblast (Charkov) | Chersonská oblast (Cherson) | Chmelnycká oblast (Chmelnyckyj) | Ivanofrankivská oblast (Ivano-Frankivsk) | Kirovohradská oblast (Kirovohrad) | Kyjevská oblast (Kyjev) | Luhanská oblast (Luhansk) | Lvovská oblast (Lvov) | Mykolajivská oblast (Mykolajiv) | Oděská oblast (Oděsa) | Poltavská oblast (Poltava) | Rovenská oblast (Rovno) | Sumská oblast (Sumy) | Ternopilská oblast (Ternopil) | Vinnycká oblast (Vinnycja) | Volyňská oblast (Luck) | Zakarpatská oblast (Užhorod) | Záporožská oblast (Záporoží) | Žytomyrská oblast (Žytomyr) |
||
|
Autonomní republika (автономна республіка) a její správní centrum: Krymská autonomní republika (Simferopol) |
||
|
Města se zvláštním postavením (місто зі спеціальним статусом): Kyjev | Sevastopol |
||