Testimonium flavianum

Testimonium Flavianum, česky Flaviovo svědectví, jsou dva texty původně z 1. století n. l. , které v díle Josefa Flavia zmiňují osobu Ježíše Krista. Oba texty se nacházejí v jeho spise Židovské starožitnosti, jejich autentičnost však není všeobecně akceptována a existují názory, že se jedná o pozdější interpolace.

[editovat] Texty^[1]

[editovat] První text (20,9,1)

„Protože Ananos měl takovou povahu, usoudil, že je vhodná chvíle, když Festus byl mrtvý a Albinus byl ještě na cestě, a svolal zasedání soudců, přivedl před ně Jakuba, bratra Ježíše, zvaného Kristus, a některé jiné. Obvinil je z porušování zákonů a předal je k ukamenování.“

[editovat] Druhý text (18,3,3)

„V té době žil Ježíš, moudrý muž, lze-li jej nazývat mužem. Vykonával totiž podivuhodné skutky, byl učitelem lidí, kteří radostně přijímali pravdu, a získal na svou stranu mnoho Židů i mnohé z pohanů. On byl Kristus. A ačkoli na udání našich předních mužů jej Pilát odsoudil k ukřižování, ti, kteří si jej dříve zamilovali, od toho neupustili. Opět živý se jim totiž ukázal třetího dne, když božští proroci o něm toto i mnoho jiných věcí předpověděli. A ani dnes ještě nezmizelo pokolení křesťanů, kteří se tak po něm nazvali.“

[editovat] Hodnocení textů

U prvního textu se pozdější křesťanská interpolace, která by se snažila Josefovi podsunout znalost (a pozitivní hodnocení) Ježíšovy osoby, jeví spíše nepravděpodobná. Naopak, ve srovnání s druhým se může zdát, že první text je příliš „slabý“ a má povahu opravdu jen záznamu historické události.

Sporný však zůstává druhý text a již od 16. století se začalo pochybovat, zda se jedná o původní znění Flaviova díla, protože ještě Órigenés (185-253) „vyčítal“ Flaviovi, že obdivoval Jana Křtitele, avšak Krista již nepřijal a nestal se křesťanem. Z toho lze usoudit, že Órigenés citovanou verzi neznal. Avšak již o několik let později Eusebius z Kaisareie (asi 270-339) cituje právě tento text^[2].

Proto se objevují hypotézy, že pravděpodobně někdy před Eusebiem (v 2.-3. století) neznámý křesťanský opisovač buď celý oddíl napsal sám, nebo pozměnil původní kratší verzi. Druhou teorii podporuje existence kratší verze uvedeného místa v arabském překladu Flaviova díla z 10. století:

„V té době žil moudrý muž jménem Ježíš. Jeho způsob života byl dobrý a byl znám jako ctnostný. A mnoho lidí z Židů i z jiných národů se stalo jeho učedníky. Pilát ho odsoudil k ukřižování a ke smrti. Říkali, že se jim zjevil třetí den po ukřižování a že byl živ; podle toho byl pokládán za Mesiáše, o němž proroci předpovídali zázraky.“^[3]

Nedávný jazykovědný výzkum ukázal, že neexistují žádné vážné filologické důvody k předpokladu, že Josephus nemohl o Ježíšovi napsat to, co napsal.^[4]

[editovat] Poznámky

[editovat] Literatura

• Frolíková, Alena: Rané křesťanství očima pohanů. Svědectví řecky a latinsky píšících autorů 1.-2. století, Praha 1992