Tetris

Tetris

Počítačovou hru Tetris vyvinul roku 1985 Alexej Pažitnov, když pracoval na moskevské akademii věd, inspirován stolní hrou pentomino.

Tetris je nejslavnější počítačová hra všech dob, částečně díky svému úspěchu jako video hra. Tetris nebo podobné verze, známé jako klony, se objevil na téměř každém přístroji, kde se dají hrát hry. Dokonce se objevil v rámci umělecké tvorby jako hra hraná na domě, kde okna sloužila jako obrazovka, viz [1]. Asi nejslavnější verze je ta z Game Boye.

[editovat] Hra

Tetromina neboli kostky, blok skládající se ze 4 čtverečků, padají po obrazovce a hráč je rovná do zdi od dolního konce hrací plochy. Když je řádek plný čtverečků bez děr zmizí. Hráč se snaží, co nejdéle odmazávat řádky. Hra končí, když zeď dostoupí horního okraje hrací plochy.

Maximální počet zároveň zmizelých řádek je 4. To je možné udělat jen dílkem „I“, takovýto tah se zve „tetris“.

[editovat] Gravitace

Když je vymazána řada, vyšší řádky se propadnou. Ve většině verzí tetrisu se prostě posunou o jeden řádek dolů. Tento výsledek se nechová jako gravitace v reálném světě, dílky se chovají jako přilepené a nepadají do volných prostorů dolů i když nejsou o nic zapřené. Podle mnoha různých lidí tato vlastnost, zvaná naivní gravitace, není špatná naopak přispívá k lepší hratelnosti. Pokud volné dílky padají (jako například v Quadře) je možné najednou zkompletovat i více řádků než 4. Po zničení řádku se uvolní dílek který spadne a zkompletuje další řádek. Tato vlastnost vzhledem k vyššímu bodování víceřádkových ničení, nutí hráče stavět vysoké zdi s dírami a až ty pak najednou ničit až k základům. Pro začínajícího hráče to je zpravidla těžší.

Gravitace ve hře Tetris

[editovat] Systém bodování

U většiny variací jsou lépe hodnoceny víceřádkové doplnění, neboť je těžší jich docílit. Následující tabulka vyjadřuje bodování na tom, kolikáté kolo hrajeme (n-té) a počtu zničených řádek:

1. Jedna = (n*40 + 40)
2. Dvě = (n*100 + 100)
3. Tři= (n*300 + 300)
4. Čtyři = (n*1200 + 1200) „Tetris“

[editovat] Je možné hrát do nekonečna?

Běžně hráči prohrávají neboť

• nemohou se již déle vyrovnat s narůstající rychlostí pádu dílků
• některé implementace nejsou dostatečně citlivé na ovládání, aby hráč mohl zasadit dílek ke kraji a vznikají mu na nich volné díry.

Co ale kdyby se rychlost nezvyšovala? Dalo by se hrát do nekonečna? V článcích zabývajících se tímto tématem (např. [2] (článek je v angličtině)) byla vyslovena teorie, že se můžete dostat do neřešitelné situace.

Problém je s dílky S a Z. Pokud padá dlouhá řada jednoho z těchto dílků není možné zaplnit díru při okraji, který je blíže hornímu okraji dílku. Musíme zde jeden čtvereček nechat volný. Pak bude následovat dlouhá sekvence dílků opačné orientace a ta nás donutí nechat další řadu nedokončenou. A tak se to opakuje než je hra prohraná. Neboť dílky padají v náhodném pořadí, může tato situace teoreticky nastat. Prakticky ovšem asi nenastane, neboť generátor náhodných čísel v počítači je negeneruje doopravdy náhodně. Tento v praxi generátor pseudonáhodných čísel takovou sekvenci nedodá.

V teoretické implementaci s dokonale náhodnými čísly (tvořených například pomocí Brownova pohybu) je pravděpodobnost, že padne za sebou 150 dílků, které budou mít vždy tvar písmen Z nebo S: jedna ku (7/2)¹⁵⁰ (tedy přibližně: jedna ku 4 × 10⁸¹).

[editovat] Externí odkazy

• Stránky projektu
• Tetris online
• Příběh tetrisu (anglicky)