Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
|
|||||
| Přezdívka: Lone Star State | |||||
 |
|||||
| Úřední jazyky | nejsou stanoveny | ||||
| Hlavní město | Austin | ||||
| Největší město | Houston | ||||
| Rozloha - Celkem - Z toho souš - Z toho vodstvo |
2. 695 622 km² km² km² (2,5 %) |
||||
| Obyvatelstvo - Obyvatel - Hustota zalidnění |
2. 22 270 165 (2005) 30,75/km² (28.) |
||||
| Počet okresů | 254 | ||||
| Časové pásmo | UTC-6/-5, -7/-6 (letní čas) | ||||
| Souřadnice - Zeměpisná šířka - Zeměpisná délka |
25°50′ s.š. až 36°30′ s.š. 93°31′ z.d. až 106°38′ z.d. |
||||
| Nadmořská výška - Nejvyšší bod - Průměrná výška - Nejnižší bod |
2 667 m 520 m 0 m |
||||
| Guvernér | Rick Perry (R) | ||||
| Senátoři | Kay Bailey Hutchison (R) Johnn Cornyn (R) |
||||
| Oficiální zkratky - Oficiální (též poštovní) zkratka - Tradiční zkratka - ISO 3166-2 |
TX Tex. US-TX |
||||
| Přistoupení do unie | 29. prosinec 1845 (28.) |
||||
| Oficiální web | www.texas.gov | ||||
Texas je po Aljašce druhým největším spolkovým státem Spojených států amerických, o rozloze 695 622 km2 a s 21 miliony obyvatel. Rozkládá se na jihu USA u pobřeží Mexického zálivu při hranici s Mexikem. Sousedí na severu s Oklahomou, na východě Arkansasem, Louisianou a na západě s Novém Mexiku. Hlavním městem je Austin, největším městem je však Houston. V Texasu žije početná menšina českých přistěhovalců. V tomto státě se používá trest smrti. Z Texasu pochází prezidentská rodina Bushů.
Na hranici s Novým Mexikem se nachází horský masiv Guadalupe.
Obsah |
Území dnešního Texasu bylo za koloniálního období součástí španělské kolonie Nové Španělsko. V letech 1821-1836 bylo území dnešního Texasu součástí Mexika, v jehož rámci bylo jeho území rozděleno mezi státy Coahuila y Tejas (česky Coahuila a Texas), Chihuahua, Nuevo León (česky Nový León) a Tamaulipas, a teritorium Santa Fe de Nuevo México. V reakci na Santa Annovu mexickou ústavu z roku 1835, kterou se Mexiko stalo unitárním státem vyhlásil Texas 2. března 1836 svoji nezávislost jako Texaská republika. Původně tato republika zahrnovala jen asi třetinu území dnešního Texasu, brzy si však začala vedle zbytku území dnešního Texasu nárokovat veškerá mexická území na levém břehu řeky Rio Grande, tvořící okrajová území mexických států Chihuahua, Coahuila, Nuevo León a Tamaulipas, a teritorií Alta California (česky Horní Kalifornie) a Santa Fe de Nuevo México. Součástí USA se území republiky v tomto širším pojetí stalo 29. prosince 1845, kdy ji USA se souhlasem jejích představitelů anektovaly. 19. února 1846 se pak stal 28. státem Unie. Dnešní velikosti nabyl Texas 9. září 1850, kdy na základě tzv. Kompromisu roku 1850 přišel výměnou za umoření dluhu ve výši 10 milionů dolarů o část území na západě a severozápadě, které bylo rozděleno mezi nově vytvořená teritoria Nové Mexiko, Utah a o něco později vytvořená teritoria Kansas a Nebraska.
V Texasu žije 22 270 165 lidí. Obyvatelstvo Texasu je velmi různorodé. Neustále se mění kvůli přílivu obyvatel z Mexika a z Latinské Ameriky. Podle sčítání z roku 2000 tvoří běloši 52,4 % populace, Hispánci 32 %, Afroameričané 11,5 % a Asiaté 2,7 %. Původních obyvatel je jen 0,7 %. Černoši (Afroameričané) obývají hlavně východ Texasu, Hispánci jih. Většinu hispánské populace tvoří Mexičané. Podle odhadu z roku 2005 vzrostl počet Hispánců z šesti a půl milionu (32 %) na téměř 8 milionů, což odpovídá 35,5 % obyvatelstva[1].
Většina obyvatel se hlásí ke křesťanství. Početně dominují protestanté, kteří jsou ale roztříštěni do několika směrů, takže nejvíce členů má katolická církev, k níž se hlásí asi 28 % obyvatelstva. Nejsilnější protestantskou skupinu představují baptisté (21 %).[2]
Texas lze rozdělit do sedmi topografických celků:
Největší město je Houston, následovaný San Antoniem a Dallasem. Všechna tři města mají více jak jeden milion obyvatel.
|
|
 |
|---|---|
| Státy | |
| Alabama | Aljaška | Arizona | Arkansas | Colorado | Connecticut | Delaware | Florida | Georgie | Havaj | Idaho | Illinois | Indiana | Iowa | Jižní Dakota | Jižní Karolína | Kalifornie | Kansas | Kentucky | Louisiana | Maine | Maryland | Massachusetts | Michigan | Minnesota | Mississippi | Missouri | Montana | Nebraska | Nevada | New Hampshire | New Jersey | New York | Nové Mexiko | Ohio | Oklahoma | Oregon | Pensylvánie | Rhode Island | Severní Dakota | Severní Karolína | Tennessee | Texas | Utah | Vermont | Virginie | Washington | Wisconsin | Wyoming | Západní Virginie | |
| Federální distrikt | |
| District of Columbia | |
| Autonomní ostrovní území | |
| Americká Samoa | Americké Panenské ostrovy | Guam | Portoriko | Severní Mariany | |
| Ostrovní území pod přímou správou vlády USA | |
| Menší odlehlé ostrovy USA: Bakerův ostrov | Howlandův ostrov | Jarvisův ostrov | Johnstonův atol | Kingmanův útes | Midwayské ostrovy | Navassa | atol Palmyra | Wake | |
