Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Příspěvek pojednává o textilu ve smyslu textilních výrobků, tedy o textiliích. Důležité normy (např. ISO nebo DIN) považují za textilie textilní vlákna a (zjednodušeně vyjádřeno) vše, so se z nich dá zhotovit (příze, lana, tkaniny, plsti, krajky atd.). Podle uvedených měřítek se pod tento pojem zahrnují také
Těmito třemi skupinami výrobků (vlastně způsoby použití textilií) se následující článek nezabývá.
Obsah |
Textilní výroba je staré řemeslo, jež bylo k nepoznání změněno technologickým pokrokem. Naprostá většina textilií dnes pochází z hromadné nebo seriové průmyslové výroby. Na jejich hodnotě má však přes pokročilou mechanizaci a částečnou automatizaci poměrně vysoký podíl lidská práce. Z toho důvodu se textilní výroba přemísťuje do zemí s nižšími mzdovými náklady a v regionech s vysokou životní úrovní téměř vymizela.
Přesná čísla nejsou známa, ze zveřejněné spotřeby textilních surovin (asi 80 milionů tun ročně)[3] a z níže uvedeného příkladu se dá jen odvodit, že se textilní výrobou zabývá ve světě několik milionů lidí:
K výrobě 1 kg tkaniny k oděvním účelům je od přejímky vlákenné suroviny (v přádelně) až po vybavenou zásilku zboží (v zušlechťovně) v moderně zařízeném podniku zapotřebí cca. půl hodiny lidské práce (výrobní a pomocné činnosti, včetně administrativy).
Tento druh výroby je sice v textilním průmyslu poměrně silně zastoupen, je to však jen jedna z desítek zčásti značně rozdílných technologií.
Základem každé textilie je vlákno. Vlákno se ve výjimečných případech používá v tom stavu v jakém je, jinak se podle účelu dalšího použití zpracovává předením, plstěním, vpichováním, prošíváním lisováním, a lepením.
se vlákna rozdělují na:
| Přírodní vlákna | Chemická vlákna | ||||||
| Druh | Příklad | Druh | Příklad | ||||
| rostlinná | bavlna | z přírodních polymerů | viskóza | ||||
| živočišná | přírodní hedvábí | ze syntet. polymerů | polyester | ||||
| anorganická | azbest | nepolymerní | skleněné vlákno | ||||
Pro určité účely se vlákna upravují barvením, bělením nebo regulovanou sráživostí
Předení v textilní češtině znamená výrobu příze (výlučně) z přírodních a umělých staplových vláken. V jiných jazycích se pod tímto označením (např. angl.: spinning, něm.: Spinnen, Erspinnen) mimo předení rozumí také zvlákňování chemických materiálů, tedy výroba, jejímž výsledkem je příze z nekonečných vláken, kabílek nebo stříž na staplové příze.
Podíl příze na spotřebě staplových a nekonečných vláken se dá odhadnout na více než 80 % (z toho se skoro třetina vyrábí z nekonečných vláken).
je v původní podobě zpevňování plošné vrstvy vláken (rouna) působením tepla, vlhkosti a opakovaného mechanického namáhání.
Plst se dnes většinou vyrábí „suchou“ technologií – vpichováním.
Ruční plstění vpichováním (většinou do pramene z mykaných vláken) se provozuje jen jako hobby.
Do rouna se vpichují jehly zváštního tvaru, pomocí kterých se vlákna vzájemně zauzlí. Tato technologie se požívá také při výrobě některých druhů netkaných textilií.
Vrstva staplových vláken se zpevňuje:
Všívání (tufting) je dnes daleko nejrozšířenější technologie výroby podlahových krytin. Jehlami se propichuje podkladová tkanina a zanáší se do ní vlasové niti, které na lícní straně textilie vytváří plyšový nebo velurový povrch.
Tufting se někdy přiřazuje k technologiím netkaných textilií.
 Novozélandská ovce |
 Polyesterové vlákno 400× zvětšené |
 Svazek skleněných vláken |
 Mořské řasy, Otago, Nový Zéland |
Podstatná část textilních vláken se používá k výrobě příze. Tato vzniká
- odmotáním (přírodního hedvábí) z kokonu.
je možné rozdělit například podle:
| Výrobní technologie | Způsobu dopřádání | Způsobu úpravy | Použití |
| mykaná bavlnářská | prstencová | jednoduchá hladká | tkaní |
| mykaná vlnařská | rotorová | jednoduchá efektní | pletení |
| poločesaná | předeno-skaná | skaná | ruční práce |
| česaná (vlnařská) | frikční | tvarovaná | šicí nitě |
| česaná (bavlnářská) | dopřádaná tryskou | mercerovaná | koberce |
| a j. | a j. | barvená | provaznické výrobky |
Každá hotová příze je viditelně označena údajem o jemnosti a druhu materiálu, ze kterého byla vyrobena. (Pro velkoodběratele se často udávají také některé fyzikální vlastnosti, počet zákrutů a pod.).
 Jednoduchá příze na kónických cívkách |
 Jádro švihadla z 24 konopných nití |
 Dvouzákrutový skací stroj |
Tkanina je plošná textilie, která vzniká provázáním osnovy a útku.
Tkalcovny spotřebují více než polovinu všech na světě vyrobených přízí. (Z hrubých odhadů z 80. let minulého století se dá odvodit, že to bylo více než 60 %).
Druhy tkanin se mohou rozdělit například podle následujících kriterií:
| Vazba | Vzorování | Speciání druh | Obchodní název |
| plátnová (+odvozené v.) | hladké | smyčková | popelín |
| képrová (+odvozené v.) | vzorování osnovou | plyšová | tvíd |
| atlasová (+odvozené v.) | vzorov. s 1 útkem | perlinková | taft |
| krep | s útkovou záměnou | kobercová | flanel |
| kanava | žakarské | stuhová | axminster |
| vafle | a j. | brožovaná | a desítky jiných |
 Jednobarevná tkanina:Gabardén |
 Ručník ze smyčkové tkaniny |
 Tkanina z různobarevných přízí |
 Jehlový tkací stroj z roku 1988 |
Pleteniny jsou po tkaninách druhá největší skupina textilních výrobků.
Ruční pletení je sice jednoduší než tkaní, první výrobky vznikly však pravděpodobně o několik tisíciletí později než první tkaniny.
Strojní pletení je podstatně produktivnější než tkaní (1m² průměrné pleteniny se vyrobí až šestkrát rychleji než stejné množství tkaniny).
Výrobky se rozdělují na dva odlišné druhy:
U obou skupin existuje několik desítek variant v provázání nití, např.: hladká, proužková, žakárová, trikotová, plyšová vazba a mnoho jiných.
 Vznik zátažné pleteniny na okrouhlém pletacím stroji |
 Pánské spodky ze zátažné pleteniny |
 Schematický nákres trikotové osnovní vazby |
 Záclona z osnovní pleteniny |
Ruční práce s textiliemi se dají rozdělit následovně:
Práce s vlákny -
Práce s přízí -
Práce s plošnými textiliemi -
Ruční práce s textilními materiály se dnes provádí hlavně jako hobby, v omezené míře se některé techniky používají v manufakturní a umělecké výrobě (výjimka: vázání koberců).
Nejen tkaní, pletení a šití se zmechanizovalo, v posledních cca. 100 letech se také například paličkování, vyšívání, splétání a oplétání šnůr aj. provozují jako strojní průmyslová výroba.
 Ručně paličkovaná krajka |
 Ručně háčkovaná krajka |
 Výšivka z 19.století |
 Strojní vyšívání ve 20.století |
Pro některé textilie se část zušlechťování provádí již u suroviny nebo polotovarů (vlákenné vločky, prameny, příze). Požadované vlastnosti výrobků se však zpravidla dosáhnou až po konečné chemické nebo mechanické úpravě.
Proces zušlechťování probíhá většinou v několika stupních. Ty se nejčastěji dělí a označují následovně:
| Výrobní stupeň | Technologie, příklady |
| Předúprava a bělení | |
| bavlny, směsí a lýkových vl. | požehování, odšlichtování, praní, vyvářka, sušení, bělení |
| vlny | karbonace, valchování, krabování, chlorování, bělení |
| přírod. hedvábí | odkližování, bělení, zatěžování |
| syntetických vláken | fixace, optické zjasňování, (výjimečně bělení) |
| Barvení | |
| Výběr barviva | (cca. 10 základ. druhů) podle: žádaného odstínu, afinity k druhu vláken, stálosti vybarvení |
| Výrobní postup | diskontinuální, kontinuální |
| Tisk | |
| Druhy tisku: • podle účinku barev |
přímý, leptový, rezervový |
| • podle strojního vybavení | válcový, filmový, tisk přenosem, digitální |
| Výrobní postup | příprava pasty – tisk – sušení – fixace - praní |
| Speciální úpravy | |
| Mechanické | kalandrování, česání, postřihování, lisování, kompres. srážení a j. |
| Chemické | nemačkavá, antistatická, protižmolková, matování, nánosové úpravy a j. |
