Thalés z Milétu

Thalés z Milétu, řecky Θαλης, (okolo 624 př. n. l. Milétos – okolo 548 př. n. l.) bývá považován za zakladatele řecké filosofie. Byl filosofem, matematikem, vědcem a inženýrem. Někteří se domnívají, že byl Pythagorovým učitelem.

Thalés

Do dnešních časů se nedochovalo žádné z jeho děl. Je proto obtížné dozvědět se něco více o jeho filosofii, není možné ani ověřit jeho matematické objevy.

Hérodotos o Thalétovi uvádí, že úspěšně předpověděl zatmění Slunce, které nastalo 28. května roku 585 př. n. l. Jeho jméno je spojováno s pěti důležitými geometrickými větami:

• každý průměr dělí kružnici na dvě stejné části
• základové úhly rovnoramenného trojúhelníku jsou shodné
• úhly mezi dvěma protínajícími se přímkami jsou shodné
• dva trojúhelníky jsou shodné, pokud mají stejné dva úhly a jednu stranu
• trojúhelník vepsaný do oblouku nad průměrem kružnice je pravoúhlý (tzv. Thaletova věta)

Jako naivní materialista se řadí do Milétské školy, hledal pralátku, vše tvořící praelement. Tou je podle něj voda. Ta je proměnlivá a obdařena božskou silou. Země je podle něj plochá deska ležící na hladině světového oceánu.

Jeho uvažovaní, hledání arché jako pralátky, základu světa, je jedním z prvních dochovaných kroků, kdy člověk vystupuje z mýtu, pravdy o výkladu světa přijímané bez výhrad a kritické reflexe. Samozřejmě je jeho myšlení mýtem ovlivněno, ale pokouší se celek světa vysvětlit z pozorování ve skutečnosti, z přírody. (Země pluje na vodě - zemětřesení je důsledkem vlnobití.)

Vše je plné bohů (Panta pléré théon einai) = hýlozoismus (hýlé + zoé): dle Nietzscheho tím nepřímo uchopuje celek světa, což je výsostnou vlastností filosofie: překračovat každodennost. Svět jako celek považuje za oduševnělý, tak i vodu, ze které vše vzniká a jež je všeho základem. Důvody, že zvolil vodu, jsou jistě poněkud naivní: fyziologické, meteorologické, ale dle Nietzscheho může být Thalés považován za prvního filosofa díky snaze uchopit celek, byť nepřímo vědomě. Z našeho hlediska je to ale až Anaximandros, jehož arché není zemským živlem, ale jakási neurčitost, čímž jeho myšlení dosahuje vyššího stupně abstrakce.

Co se týče díla, možná napsal Námořní astrologii (Nautiké astrologia).

[editovat] Zajímavosti

Určil zatmění na šestý rok bojů mezi Lýdy a Médy, které skutečně přerušilo bitvu u řeky Halys. Při pozorování hvězd spadl do studny (některé zdroje uvádějí též septik) a thrácká služka se mu vysmála. Na to on zareagoval tak, že obyčejný člověk (nefilosof) nemá možnost do studny spadnout, a aby vyvrátil řeči o nicnedělání, skoupil lisy na výrobu olivového oleje, jelikož předvídal (na základě svých astrologických pozorování) hojnou úrodu oliv, a pak je se ziskem pronajímal. Chtěl tím prý vyjádřit, že filosof bohatý být může, ale neusiluje o to.

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Thalés z Milétu

Seznam děl
v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je
Thalés z Milétu