Tiberius Sempronius Gracchus

Tiberius Sempronius Gracchus (163 př. n. l. - 133 př. n. l.) byl římský občan, plebej a pro rok 133 byl společně s Marcem Octaviem zvolen do funkce tribuna lidu. Situace byla tehdy pro římské občany málo příznivá - nejlépe tento stav vystihuje sám Gracchus, když říká:

„I divoká zvířata žijící v Itálii mají svá doupata a pelechy, ale lidé, bojující a umírající za Itálii, nemají kormě vzduchu a světla nic. Jsou bez přístřeší a zbaveni stálého bydliště, potulují se i s ženami a dětmi. Vojevůdcové klamou své vojáky, když je přemlouvají, aby bojovali za hroby předků a za chrámy, zatímco mnoho Římanů nemá ani oltáře ani pohřebiště předků. Nazývají je vláci, ale oni nevládnou ani kousku vlastní půdy.“

Situace tehdy skutečně pro plebs nebyla nijak příznivá - veškerou moc drželi v rukou bohatí patricijové, Řím byl přeplněn levnou pracovní silou (otroky) a půdu vojáků, bojujících za vlast si pro sebe zabírali latifundisté, takže po návratu ze služby neměli vojáci vůbec nic, krom svého práva hlasovat - a tak dávali svůj hlas ve volbám tomu, kdo uspořádal více her a rozdal více obilí. Situace byla kritická a Tiberius Gracchus se ji rozhodl řešit radikálním způsobem: Vypracoval zákon o pozemkové reformě, který prohlásil za obnovu dávno platného, leč zapomenutého zákona Licitiova a Sextiova z roku 367 př. n. l. Zákon nepředložil pod svým jménem, ale pod jménem svých vlivnějších spojenců, bratří Scaevolových. Zajistil si také souhlas principa senátu Appia Claudia.

Podstata reformy byla jednoduchá: Byla stanovena maximální výměra pozemku na rodinu (max. asi 250 ha, tj. 1 000 jiter) a co bylo navíc, mělo být přerozděleno mezi rolníky. Když se zákon projednával v lidovém shromáždění, využil druhý tribun (Marcus Octavius, který byl mimochodem bohatým latifundistou) svého práva a vetoval tento zákon. Tehdy se Gracchus odhodlal k radikálnímu a bezprecedentnímu kroku: nechal lidové shromáždění hlasovat o tom, zda může tribun lidu vetovat zákon, který je ve prospěch lidu. Většina rozhodla, že nemůže - a Gracchus prohlásil Octavia za sesazeného z funkce. Zákon o pozemkové reformě byl přijat a tříčlenná komise začala pracovat na přerozdělování půdy.

Tato práce však byla časově náročná, a proto ji Gracchus nemohl stihnout během svého volebního období dokončit. Proto se rozhodl k velmi neobvyklému kroku: kandidovat na úřad tribuna lidu ještě jednou. Toho využili jeho oponenti a obvinili ho ze snahy uzurpovat moc. V den voleb byla nejvyšším římským veleknězem Publiem Corneliem Scipionem Nasicem zorganizována bitka, ve které byl Tiberius Gracchus zabit.

Jeho reformy byly okamžitě zastaveny. O deset let později se stal tribunem lidu jeho bratr, Gaius Sempronius Gracchus, který chtěl navázat na svého staršího sourozence, a také se mu to částečně podařilo. Práce na rozdělování půdy byla opět zahájena a částečně i provedena, nicméně v době trvání svého tribunátu byl zavražděn a během několika následujících let byly veškeré viditelné následky působení obou bratrů rozmetány.