Hledat:

Invia.cz Last minute Tunisko Dovolená v Chorvatsku Pojeďte do Egypta Bulharsko Last minute Kréta
 

Tkadlec

Vincent van Gogh: Jeden z obrazů na téma Tkadlec

Tkadlec (v nespisovné češtině také kadlec[1]) je povolání s náplní vyrábět z přírodních a umělých materiálů s pomocí tkacích strojů textilie.[2] Vlastní profese se nazývá tkalcovství.

Pracovní činnost[editovat | editovat zdroj]

Struktura pracovní činnosti tkalce se měnila a mění v závislosti na vývoji výrobní techniky:

  • Při výrobě na ručním stavu sestává práce tkalce skoro výlučně z manuálního ovládání jednoduchých zařízení k tvorbě prošlupu, prohozu a přírazu útku k hotové tkanině. Tímto způsobem může zhotovit za hodinu maximálně 1 m2 tkaniny.
  • U člunkových strojů patří k hlavním pracovním úkonům odstraňování přetrhů nití a výměna cívek s útkovou nití v člunku (výkon stroje asi 4 m2 za hodinu).
  • Při obsluze bezčlunkových strojů se práce tkalce soustřeďuje na kontrolu a odstraňování závad (přetrhů nití) při běhu strojů. Stroje mohou produkovat více naž 20 m2 tkaniny za hodinu a obsluhovaný úsek dosahuje až 40 strojů.[3][4][5]

Z historického vývoje tkalcovství[editovat | editovat zdroj]

Nálezy jednoduchých tkanin jsou údajně 2,6 miliony roků staré. Nejstarší zmínky o tkalcích z povolání pocházejí z Egypta (lněné tkaniny asi 3600 před n.l). V Evropě se začalo uplatňovat profesionální tkalcovství kolem roku 800.[6].Po průmyslové revolucí koncem 18. století se postupně nahrazovala většina dosavadních ručně poháněných zařízení mechanickými (člunkovými) stavy a asi od poloviny 20.století se začaly uplatňovat bezčlunkové stroje (skřipcové, jehlové a tryskové).

Tkadlec v 21. století[editovat | editovat zdroj]

V první dekádě 21. století se z cca 2/3 textilních surovin vyrábějí tkaniny v „klasickém“ formátu pro oděvní, bytové a technické účely[3], což odpovídá v hrubém přepočtu 250 miliardám m2 za rok. Ze známého počtu a průměrného výkonu instalovaných strojů a z odhadu průměrných výkonů tkalce se dá odvodit, že celosvětově pracuje na tkalcovských stavech a tkacích strojích řádově 10 milionů lidí, z toho:

  • asi 3 miliony na ručních stavech (publikované údaje se pohybují mezi 2,8 a 4 miliony),[7]
  • 6 milionů na mechanických člunkových strojích,[8]
  • 0,5 milionu na bezčlunkových strojích (1,5 milionu strojů, 10 strojů na tkalce ve 3 pracovních směnách).[9]

Mimo těchto úseků je ve světě menší počet tkalců zaměstnán výrobou stuh, hadicových tkanin (na kruhových strojích) a kovových tkanin.

(V České republice bylo např. v roce 2008 vyrobeno cca 400 milionů m2 tkanin, převážně na bezčlunkových strojích.[10] Z těchto údajů se dá odvodit (výkon na stroj 20 m2/hod, 200 m2 na prac. hodinu tkalce), že se na výrobě podílelo asi 1200 tkalců).

Kvalifikace a pracovní podmínky tkalců[editovat | editovat zdroj]

Ručně tkané zboží se vyrábí většinou po domácku nebo jsou tkalci organizování ve družstvech. Např. v Indii jsou tkalci z 61 % samostatní řemeslníci, u 34 % je tkalcovská živnost ekonomicky závislá na faktorovi a 5 % je organizováno družstevně. Odborné znalosti se zpravidla předávají z jedné generace na druhou, bez teoretického školení.[11]

Mechanické stroje jsou zpravidla v provozu ve velkých výrobních halách (obvykle s více než 200 stroji), tkalci jsou zaměstnáni jako tovární dělníci. [12] Trvalé zatížení hlukem zde přesahuje u člunkových strojů 100 dB, u bezčlunkových 90 dB.[13] Odborná kvalifikace se získává většinou jen zaučením,[14] tkalcovství jako výuční obor existuje jen v některých evropských státech. Známé jsou zde také tříleté odborné školy pro textilní techniky s tkalcovskou specializací, pro jejichž absolventy se někdy používá také označení tkadlec.[15]

V minulosti tkalci často protestovali proti špatným pracovním a životním podmínkám. Zejména v 19. století došlo několikrát k hromadným nepokojům. K historicky nejznámějším patří povstání slezských tkalců v roce 1844 (na jehož příčiny a průběh mají historici a literáti zčásti protichůdné názory).[16]

Příjmení Tkadlec a Kadlec[editovat | editovat zdroj]

V České republice se vyskytvoalo v roce 2015 příjmení

  • Tkadlec 491 x a ve tvaru Tkadlecová 474 x,[17]
  • Kadlec 6369 x a ve tvaru Kadlecová 6520 x.[18]

Galerie činností tkalce[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Nespisovně tkadlec = kadlec: https://www.google.de/?gws_rd=ssl#q=%22povol%C3%A1n%C3%AD+kadlec%22
  2. Online poradna pro výběr povolání: http://www.gehalt-tipps.de/berufsbild/weber/
  3. a b Adanur: Handbook of Weaving' ', CRC Press 2000, ISBN 9781420031966
  4. Kolektiv autorů: Weberei-Technik, Arbeitgeberkreis Gesamttextil Frankfurt/Main 1988 ISBN 3-926685-39-5, str. 3.146
  5. Výpočet pracovního úseku tkalce (Německo 2005): http://www.vibinet.de/images/Weberei-Lohnberechnung_(%C3%9Cbungsaufgaben).pdf
  6. Dostupné online o dějinách tkalcovství: https://moodle.unitec.ac.nz/mod/resource/view.php?id=234040
  7. Studie o indickém ručním tkalcovství: http://www.altacit.com/publication/lend-a-hand-to-the-handlooms/
  8. Indická studie o člunkových stavech ve světě: http://www.fibre2fashion.com/industry-article/1/32/indian-power-loom-industry-an-overview1.asp
  9. Instalované bezčlunkové tkací stroje v letech 1994–2008 podle Gherzi (Švýcarsko): http://ipek.hsr.ch/fileadmin/user_upload/ipek.hsr.ch/Newsroom/events/2010/1005_innovationstagung/gherzi_tops_flops_textilmaschinenbau.pdf
  10. Statistika české textilní výroby 1993–2009: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=PRU9030CU&&kapitola_id=33
  11. Studie o indickém ručním tkalcovství (2012): http://nrl.northumbria.ac.uk/11518/2/rao.priti_phd.pdf
  12. Kolektiv autorů: Europe's Economic Challenge: Analyses of Industrial Strategy and Agenda for the 1990s, Routledge 2003, ISBN 9781134823109, str 105
  13. Studie o hlučnosti tkacích strojů: http://nptel.ac.in/courses/116102017/15
  14. Kvalifikace českých tkalců v roce 2004: http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=4208
  15. Kvalifikace pro povolání tkadlec (technik pro ruční tkaní) v Německu: http://berufenet.arbeitsagentur.de/berufe/docroot/r2/blobs/pdf/archiv/3081.pdf
  16. Mythos Weberaufstand (z německého časopisu GEO v roce 2008): http://www.geo.de/GEO/heftreihen/geo_epoche/industrielle-revolution-mythos-weberaufstand-56885.html
  17. Příjmení Tkadlec: http://www.prijmeni.cz/Tkadlec
  18. Příjmení Kadlec: http://www.nasejmena.cz/nj/cetnost.php?typ=prijmeni&id=131478

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tkadlec&oldid=14762297
Stránka byla naposledy upravena 4. 3. 2017 v 22:00. Editovat celý článek Tkadlec.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy