Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Tlak je fyzikální veličina, obvykle označovaná symbolem p (z anglického pressure), vyjadřující poměr velikosti síly F, působící kolmo na rovinnou plochu a rovnoměrně spojitě rozloženou po této ploše, a obsahu této plochy S, tedy
.Pokud vnější síla působí pouze kolmo (neexistuje žádná tečná složka), je tlak označován jako prostý (čistý). Pokud není tato síla F rozložena na dané ploše rovnoměrně, pak veličinu p, danou předchozím vzorcem, nazýváme střední tlak. Místním tlakem, tj. tlakem působícím v nějakém bodě uvažované plochy rozumíme diferenciální podíl
.Zobecněnou definici tlaku (pro síly působící libovolným směrem na obecně nerovinnou plochu) můžeme ve vektorovém tvaru zapsat rovnicí
,kde 
je složka vektoru síly a kolmá k elementu plochy 
na který působí, přičemž směr vektoru popisujícího element má směr normály k této plošce.
Ve stlačitelných látkách způsobuje tlak deformaci. Při působení tlakové síly na pevné těleso se rozlišuje tah a tlak. Tahová síla způsobuje roztahování tělesa, tlaková jeho stlačování. Tahové a tlakové síly se odlišují pouze směrem působení, přičemž se předpokládá, že způsobené deformace jsou obdobné, avšak s opačnými znaménky.
Obsah |
Tlak v plynech je vyvoláván tepelným pohybem částic plynu (atomů nebo molekul;) nárazy těchto částic na stěny nádoby se projevují tlakem na ně působícím. Podobně tomu je i v kapalinách. Tlak působí i v pevných tělesech, kde se přenáší interakcí mezi částicemi pevně vázanými v krystalové nebo pseudokrystalové struktuře látky.
Podle třetího pohybového zákona působí kapalina proti působící síle stejně velkou reakcí. Kapalina tedy působí tlakovou silou kolmou k ploše, na niž síla působí. Tato síla má velikost
Působení tlakové síly lze demonstrovat na principu hydraulického lisu.
Tlaková síla působí vždy kolmo na plochu. Na vodorovné dno působí svislá tlaková síla, na svislé stěny působí vodorovná tlaková síla, na šikmé stěny působí tlaková síla kolmá k této stěně.
Působení tlaku vyvolává v pevných tělesech deformace, přičemž vzájemnou souvislost mezi působícím tlakem a vzniklou deformací zkoumá pružnost. Při působení malého tlaku platí Hookův zákon.
Hlavní jednotkou tlaku v soustavě SI je pascal (Pa). Je to tlak, který vyvolává síla 1 newtonu (1 N), rovnoměrně a spojitě rozložená a působící kolmo na plochu o obsahu 1 čtverečního metru (1 m2). V technické praxi se používají zejména násobky kilopascal (kPa, tj 103 Pa) a megapascal (MPa, tj. 106 Pa), v oboru hlubinné geologie a geofyziky i gigapascal (GPa, tj. 109 Pa). V meteorologii je obvyklé uvádět tlak vzduchu v jednotkách hektopascal (hPa, tj. 100 Pa), protože normální tlak atmosféry je blízký tisícinásobku této jednotky (přesně 1013,25 hPa). Ve vakuové technice se používají menší jednotka jako milipascal (mPa, tj. 10-3 Pa) a mikropascal (μPa, tj. 10-6 Pa).
V technické praxi se dříve používaly i jiné jednotky, zejména bar (bar) a technická atmosféra (at) rovná kilopondu na čtverečný centimetr (kp/cm2). Naproti tomu ve fyzice a termodynamice se užívala tzv. fyzikální atmosféra (atm), odvozená od normálního tlaku atmosféry. V meteorologii bylo v minulosti obvyklé používání jednotky torr (Torr), původně nazývané milimetr sloupce rtuti (mmHg). V anglosaské oblasti se běžně můžeme setkat s jednotkou libra síly na čtverečný palec (psi).
V připojené tabulce jsou převodní vztahy mezi nejběžnějšími jednotkami tlaku.
| Jednotky tlaku |
pascal (Pa) |
bar (bar) |
kilopond na čtv. metr (kp/m2) |
technická atmosféra (at) |
fyzikální atmosféra (atm) |
torr = mmHg (Torr) |
libra na čtv. palec (psi) |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 Pa | ≡ 1 Pa | ≡ 10−5 bar | ≈ 0,1019716 kp/m2 | ≈ 10,19716•10−6 at | ≈ 9,869233•10−6 atm | ≈ 7,500616•10−3 Torr | ≈ 1,450377•10−4 psi |
| 1 bar | ≡ 105 Pa | ≡ 1 bar | ≈ 1019716 kp/m2 | ≈ 1,019716 at | ≈ 0,9869233 atm | ≈ 750, 0616 Torr | ≈ 14, 50377 psi |
| 1 kp/m² | = 9,80665 Pa | = 98,0665•10−6 bar | ≡ 1 kp/m2 | ≡ 10−4 at | ≈ 0,9678411•10−4 atm | ≈ 0,0735559 Torr | ≈ 0,001422334 psi |
| 1 at | ≡ 98066,5 Pa | ≡ 0,980665 bar | ≡ 10000 kp/m2 | ≡ 1 at | ≈ 0,9678411 atm | ≈ 735,559 Torr | ≈ 14,22334 psi |
| 1 atm | ≡ 101325 Pa | ≡ 1,01325 bar | ≈ 10332,27 kp/m2 | ≈ 1,033227 at | ≡ 1 atm | = 760 Torr | ≈ 14,696 psi |
| 1 Torr | ≈ 133,322 Pa | ≈ 1,33322•10−3 bar | ≈ 13,59510 kp/m2 | ≈ 1,359510•10−3 at | ≈ 1,315789•10−3 atm | ≡ 1 mm Hg | ≈ 19,337•10−3 psi |
| 1 psi | ≈ 6894,757293 Pa | ≈ 68,94757293•10−3 bar | ≈ 703,0695796 kp/m2 | ≈ 70,30695796•10−3 at | ≈ 68,046•10−3 atm | ≈ 51,7149 Torr | ≡ 1 lbf/in2 |
Poznámka: Symboly, uvedené před převodními koeficienty znamenají: ≡ koeficient je takto definován a je tedy absolutně přesný; = koeficient je odvozen z definice fyzikální konstanty (zde hodnoty normálního atmosférického tlaku); ≈ koeficient je odvozen výpočtem a je zaokrouhlený.
| Meteorologie | |
|---|---|
| Obory: | Aerologie | Aeronomie | Bioklimatologie | Dynamická meteorologie | Fyzikální meteorologie | Hydrometeorologie | Klimatologie | Meteorologická technika | Nauka o chemismu atmosféry | Nauka o radioaktivitě atmosféry | Synoptická meteorologie |
| Užitá meteorologie: | Agrometeorologie | Lesnická meteorologie | Letecká meteorologie | Lékařská meteorologie | Námořní meteorologie |
| Přístroje: | Aktinometr | Anemograf | Anemometr | Aneroid | Barograf | Barometr | Družice | Hydrograf | Heliograf | Ombrograf | Psychrometr | Pyranometr | Pyrheliometr | Radar | Sodar | Srážkoměr | Teploměr | Vlhkoměr |
| Prvky: | Oblačnost | Rosný bod | Rychlost větru | Směr větru | Srážky | Teplota | Tlak | Vlhkost vzduchu |
| Jevy: | Blesk | Bouře | Bouřka | Déšť | Duha | Sníh | El Niño | Fronta | Globální oteplování | Globální stmívání | Halové jevy | Jinovatka | Kroupy | Ledovka | Mlha | Námraza | Náledí | Oblak | Počasí | Rosa | Severoatlantická oscilace | Skleníkový efekt | Tornádo | Tropická cyklóna | Vítr |
