Krevní tlak

digitální tlakoměr

měření pomocí fonendoskopu

rtuťový tonometr

Krevní tlak je tlak, kterým působí krev na stěnu cévy, kterou protéká. Je vytvářen působením srdce jako krevní pumpy a souvisí se stavbou a funkcemi krevního oběhu. Tento tlak je různý v různých částech krevního řečiště. Běžně se tlakem krve míní arteriální (tepenný) krevní tlak, tedy tlak krve ve velkých tepnách. Tlak se zvláště ve velkých cévách mění také v závislosti na čase - nejvyšších hodnot dosahuje ve vypuzovací fázi srdeční akce (systolický tlak), nejnižších ve fázi plnění srdečních komor (diastolický tlak).

[editovat] Měření tlaku

Krevní tlak se zapisuje jako dvě čísla, oddělená lomítkem. První hodnota je systolický tlak, druhá diastolický. Je vyjadřován v Torrech (milimetrech rtuťového sloupce).

Běžné měření krevního tlaku se provádí za pomoci rtuťového tonometru a fonendoskopu. Manžeta manometru se upevní nejčastěji na paži nad loktem a naplní se vzduchem, jehož tlak ukazuje stupnice manometru. Tím dojde k zaškrcení pažní tepny. Vzduch z manžety se pomalu upouští a ve chvíli, kdy se tlak vzduchu vyrovná systolickému tlaku krve v pažní tepně, začne do končetiny opět proudit krev. Zvukové fonomény tvořené proudící krve je možné registrovat stetoskopem přiloženým v loketní jamce nad průběhem pažní tepny. Jedná se o turbulentní (vířivé proudění) krve, tz. Korotkovovy fenomény. Systolický tlak krve se odečte ve chvíli prvního zaslechnutého zvukového fenoménu (rytmické klapání frekvencí odpovídající srdeční akci) na stupnici manometru. Diastolický tlak krve se za dalšího snižování tlaku v manžetě odečítá ve chvíli vymizení zvukových fenomenů, kdy proudění krve přechází v laminární.

Měření krevního tlaku je možné i invazivními metodami. Je přesnější, ale pacienta více zatěžuje nutností umístit čidlo přímo do krevního oběhu. Používá se například na zjištění tlaku v plicním oběhu.

[editovat] Syndrom bílého pláště

U některých osob dochází při návštěve lékaře ke zvýšení krevního tlaku, takže naměřené hodnoty jsou vyšší než skutečné. Jedná se o tzv. syndrom bílého pláště, kdy je pacient uveden do stresu. K vyloučení tohoto fenoménu by se měl vyšší naměřený tlak měřit opakovaně (alespoň při třech návštěvách) nebo lze doporučit 24hodinové monitorování tlaku.^[1]

[editovat] Vysoký a nízký krevní tlak

• Vysoký krevní tlak (arteriální hypertenze) nastává tehdy, pokud systolický arteriální tlak opakovaně dosahuje hodnot nad 140/90 mm Hg. Při dlouhodobém vysokém tlaku jsou ohroženy cévy, srdce a další orgány a tento stav je třeba léčit.
• Nízký krevní tlak (arteriální hypotenze) nastává tehdy, pokud jsou hodnoty systolického tlaku krve dlouhodobě pod 100/65 mm Hg. Nízký krevní tlak má za následek snížení prokrvení tkání a orgánů lidského těla. Průvodním jevem nízkého tlaku jsou závratě, potivost, pocit chladu.

[editovat] Hodnoty krevního tlaku

[editovat] Reference

1. ↑ http://www.pharmanews.cz/2007_01/kardio.html
2. ↑ http://www.e-shop-compex.com/krevni-tlak-mereni.html

[editovat] Externí odkazy

• www.ordinace.cz
• Jaký krevní tlak je normální? - odkaz na záznamu pořadu na českém rozhlasu
• Vysoký krevní tlak.
• Vše o krevním tlaku.

[editovat] Literatura

Seznam děl
v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je
Krevní tlak

Tento článek týkající se lékařství je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.