Tlakovodní reaktor

Typické schéma elektrárny s tlakovodním reaktorem

Tlakovodní reaktor je označení pro jaderný reaktor, v němž tvoří chladivo i moderátor voda. Voda se navíc v reaktoru nevaří (v tom případě by se jednalo o varný reaktor), ale je pouze za vysokého tlaku (běžně 100 - 200 barů) zahřívána. Tímto typem reaktoru je vybavena nadpoloviční většina současných jaderných elektráren. Používají se také na lodích a jaderných ponorkách.

Tlakovodní reaktory byly vyvíjeny nezávisle v západních zemích (zde se označují PWR) a v SSSR a jeho satelitech (typ VVER).

Hlavní výhodou tlakovodních reaktorů je vysoká bezpečnost, zajištěná fyzikálním principem. Vzhledem k tomu, že voda v primárním okruhu funguje jako chladivo i moderátor neutronů, dojde při jejím úniku či varu k utlumení probíhající jaderné reakce. Nevýhodou proti jiným typům reaktorů je nižší účinnost přeměny energie. Teplota páry v sekundárním okruhu je omezena teplotou vody v primárním okruhu sníženou o účinnost parogenerátorů. Teplota v primárním okruhu je pak omezena teplotou varu za daného tlaku (100-200 barů), která nemůže přesáhnout kritickou teplotou vody (374°C), sníženou o několik desítek stupňů rezervy. Obvykle se proto pracovní teploty pohybují kolem 300°C.

Tento článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte nebo alespoň nahradíte tuto šablonu nějakou konkrétnější.

---