Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Todor Christov Živkov (bulharsky:Toдор Xpиcтoв Живков) (* 7. září 1911 - † 5.srpna 1998) byl komunistický vůdce Bulharska od 4. března 1954 do 10. listopadu 1989.
Obsah |
Todor Živkov se narodil v chudé rodině rolníka ve vesnici Pravec nedaleko Botevgradu na západě země. Chodil do místní školy a ve čtrnácti letech začal navštěvovat smíšenou školu v Orchaniji, jediné chudým dětem dostupné střední vzdělávací zařízení v kraji. Ze školy je vyloučen, a ve svých osmnácti letech odjíždí do Sofie, kde po třech letech získává výuční list coby absolvent knihtiskařského učiliště. Podal také přihlášku na právnickou fakultu, avšak nikdy ji nenavštívil.
V roce 1932 vstoupil do Komunistické strany Bulharska. Stal se tajemníkem krajského výboru. Zapojil se do partyzánského hnutí v Botevgradské oblasti a od 9. září 1944 řídil Sbor lidové milice. O rok později, tak jako jeho předchůdce, však neúspešně kandidoval na post poslance za Komunistickou stranu Bulharska. Do parlamentu se dostal až v roce 1946.
V roce 1950 se stal tajemníkem Ústředního výboru strany a v tom stejném roce kandidoval na post člena Politbyra. O rok později se jím i stal.
Popularita Todora Živkova v letech socialismu rychle stoupala, což se naplno projevilo až po Stalinově smrti, kdy s pomocí Nikity Chruščova získal roku 1954 post prvního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Bulharska. Svoji pozici lídra potvrdil na sjezdu strany v dubnu roku 1956. Už tři roky předtím byl členem vlády, v roce 1962 se stává jejím předsedou a od 7. června 1971 do 17. listopadu 1989 zastával – podle nové ústavy nejdůležitejší státní funkci – post předsedy Státní rady.
Todor Christov Živkov byl najdéle vládnoucím představitelem v Bulharsku ve 20. století. V zemi vládl neuvěřitelných 35 let – od roku 1954 až do pádu komunismu v zemi – 10. listopadu 1989.
Po revoluci byl z čela strany sesazen a vyloučen. Odchází ovšem s vysokým odchodným, vilou, ochrankou a dalšími výhodami. 18. ledna 1990 je ale zatčen a obviněn z defraudace. V roce 1992 mu Nejvyšší soud Bulharské republiky vyměřil sedm let vězení. O čtyři roky později – 9. února 1996 – ho však propustili do domácího vězení, kde zůstal až do své smrti.
Zemřel na zápal plic v Sofii dne 5. srpna 1998.