Tornádo

Tornádo nad Manhattanem ve státě Kansas, 31. května 1949

Tornádo je silně rotující vír (se zhruba vertikální osou), vyskytující se pod spodní základnou konvektivních bouří, který se během své existence alespoň jednou dotkne zemského povrchu a je dostatečně silný, aby na něm mohl způsobit hmotné škody. Má podobu nálevky, chobotu, který se spouští ze základny oblaku druhu cumulonimbus. Rychlost větru v tornádu se pohybuje od 50 do 100 m.s^-1 i více, přičemž jeho velikost se pohybuje ve stovkách metrů v průměru. Tornáda se vyskytují v bouřích téměř po celém světě, přičemž nejznámější oblastí je americký středozápad a jih, jedná se o tzv. tornádovou alej, resp. tornádový pás, která se rozkládá v povodí řeky Mississippi mezi Skalistými horami a Apalačským pohořím - Texas, Kansas, Oklahoma a Nebraska. Ve Spojených státech je největší výskyt tornád na světě. Nejvíce tornád se tam vyskytuje v období od dubna do června. Jméno tornádo pochází ze španělského nebo portugalského tronada = bouřka, resp. tornar = točit se^[zdroj?].

[editovat] Druhy tornád

Rozlišujeme dva druhy tornád. Prvním typem je tzv. supercelární tornádo, které je vázáno na výskyt supercelární bouře. Supercela je konvektivní oblačnost tvořená jedinou mohutnou bouřkovou buňkou. Silně rotuje kolem své vertikální osy a lze v ní pozorovat tzv. mezocyklónu o průměru cca 20 km. Takováto bouře patří mezi nejsmrtonosnější konvektivní bouře vůbec. Právě v souvislosti s výskytem supercel dochází ke vzniku nejničivějších tornád na americkém středozápadě. Navíc je doprovázena intenzivními ničivými el.výboji a prudkým, vytrvalým přívalovým deštěm mnohdy doprovázeným mohutným krupobitím. Supercela v Evropě je poměrně vzácná, ale ne vyloučená.

Velká supercela se na území Česka vyskytla 31. května 2001 a způsobila ničivé tornádo o poměrně velké síle F3. Na rozdíl od klasické bouřkové buňky má supercela životnost několik hodin.

Druhým typem je tzv. nesupercelární tornádo. To je tornádo, jehož mateřská bouře nemá supercelární charakter. To znamená, že se jedná o bouři tvořenou více bouřkovými buňkami. Nesupercelární bouřková buňka má životnost cca 30 minut, což neznamená, že takto dlouho daná bouře trvá. Bouřkové buňky dané bouře jsou totiž v různém stádiu vývoje a nové vznikají. Tornáda vázaná na tuto bouři bývají mnohem slabší, ale není vyloučeno, že i zde se vyskytne silné tornádo. Tento druh tornáda je právě typický pro naše končiny, kde je výskyt supercely vzácnost.

[editovat] Předvídání a ochrana

Ideální ochranou před tornády by bylo, kdyby se podařilo vymyslet účinný systém varování před tornády. Zatím nic takového neexistuje. Tornádo se jen velmi obtížně předpovídá. Skutečnost že se v dané oblasti vyskytují silné bouře, ještě vůbec nemusí znamenat, že se tam vyskytne tornádo. A naopak z kolikrát malé bouře, nebo na čele studené fronty se může vyskytnout silné tornádo, ač to nikdo nečekal. Ke vzniku tornáda přispívá mnoho faktorů, přičemž když jeden selže, tornádo jednoduše nevznikne. V zásadě platí že tornáda vznikají v nestabilních (labilních) vzdušných masách.V amerických podmínkách to znamená, že vlhký tropický vzduch, pocházející z karibské oblasti se nad pevninou amerického středozápadu, střetne s velmi suchým a teplým vzduchem. To jsou obecné předpoklady pro vznik tornád,ale přitom to vůbec neznamená že vznikne.S jistotou to lze říct, když stopaři bouřek (lidé sledující bouře a tornáda.Obvykle terénní meteorologové, nebo různí nadšenci) zaznamenají pod základnou oblaku kumulonimbus pomalu rotující „wall cloud“(oblačný výběžek pod základnou oblaku, tmavě fialové až černé barvy, z kterého se spouští typická nálevka). To je téměř jistota že tornádo vznikne. Ale také ne stoprocentní. K identifikaci vzniku či přítomnosti tornáda též slouží radarové snímky.

Když už tornádo vznikne, a jsou poblíž osoby, co by měly v takovém případě udělat? Záleží na síle víru, ale tu nelze předem určit.Ideální je vyhledat úkryt. Na volném prostranství je to nejsložitější, ale před slabšími tornády, (F0, F1) může jako úkryt posloužit terénní nerovnost, rokle, či nějaká jáma. V zástavbě jakýkoliv pevnější přístřešek, nebo auto. V případě silnějších tornád (F2, F3) již terénní nerovnosti nejsou vhodné. Zde již hrozí velké nebezpečí ve formě projektilů z předmětů uchvácených tornádem. V tornádu létají předměty velikosti míče. V případě že se osoba nachází v zástavbě, je třeba vyhledat úkryt uprostřed pevně postavené budovy, nejlépe v jejím středu. Ideální je samozřejmě podzemní úkryt, např.sklep, nebo přímo úkryt k tomuto účelu postavený. Schovat se do auta je již velmi nebezpečné. Tornáda síly F2 bez problémů převrhnou automobil a tornáda F3 již mohou převrátit i železniční vagón, či celý vlak a bez větších potíží vyvrátí i velmi mohutné stromy. V případě ničivých tornád (F4, F5) je jediným vhodným úkrytem podzemí, pokud možno k tomu účelu postavené. V případě nouze alespoň sklep budovy (Je zde velká pravděpodobnost rozmetání budovy a tudíž odhalení sklepních prostor ,zvláště v případě tornáda F5). V případě výskytu katastrofálně ničivého tornáda (F6 – sekundární savý vír) se úkryt hledá velmi obtížně, jelikož vás je tento vír schopen vysát takřka odkudkoliv, dokonce i z dobře zabezpečeného podzemního úkrytu. Takové tornádo je schopno vysát všechen asfaltový povrch ze silnice i s podložními vrstvami. Téměř nic tomuto víru není schopno odolat a je nemilosrdně vtaženo do tornáda. Nejlepší ochranou před tornády je nejezdit tam, kde je pravděpodobný jejich výskyt.

[editovat] Fujitova stupnice

Podrobnější informace naleznete v článku Fujitova stupnice.

Škody způsobené tornádem

Síla tornáda je dána Fujitovou stupnicí (Fujitova-Pearsonova stupnice, F-stupnice), která dělí tornáda do šesti stupňů - F0 až F5. Nejsilnější šestý stupeň F5 se vyskytuje pouze ve 2 % ze všech případů výskytu tornád ve Spojených státech.

• F0 - rychlost do 33 m/s (117 km/h, 73 mph), lehké škody - spadlé komíny, zlámané větve stromů, vyrvané mělce kořenící stromy, škody na vývěsních štítech
• F1 - rychlost 33 až 50 m/s (117 až 180 km/h, 73 až 112 mph), mírné škody - strhává střešní kryt, posunuje nebo otáčí prefabrikované domy a vytlačuje auta ze silnic
• F2 - rychlost 50 až 70 m/s (180 až 252 km/h, 113 až 157 mph), značné škody - strhává střechy, ničí prefabrikované domy, převrací vagóny, vyvrací a láme vzrostlé stromy, z lehkých předmětů vytváří nebezpečné projektily, zdvihá automobily ze země
• F3 - rychlost 70 až 92 m/s (252 až 332 km/h, 158 až 206 mph), vážné škody - ničí střechy i zdi dobře postavených domů, převrací vlaky, většina stromů v lesích je vyvrácena, těžká auta jsou zdvihána ze země a odvrhávána
• F4 - rychlost 92 až 117 m/s (332 až 418 km/h, 207 až 260 mph), zničující škody - srovnává se zemí dobře postavené domy, stavby se slabými základy odnáší, auta jsou odmršťována a z těžkých předmětů se stávají poletující projektily
• F5 - rychlost 117 až 142 m/s (418 až 511 km/h, 261 až 318 mph), ohromující škody - silné konstrukce domů jsou srovnávány se zemí a odnášeny, projektily velikosti automobilu poletují vzduchem a jsou odmršťovány do vzdálenosti přesahující 100 m, stromy jsou odkorňovány, objevují se i jiné neuvěřitelné jevy

Byl ustanoven i stupeň F6. Přibližná charakteristika jevu zní takto:

• F6 - rychlost 142 až 168 m/s (510 až 605 km/h, 317 až 376 mph)
  • nepředstavitelné škody- tento druh smrště je velmi nepředvídatelný. Vyznačuje se malou oblastí zasažení,ale obrovskou produkcí škod. Tento vír je těžko rozpoznatelný, jelikož se objevuje pouze při působení vírů F3, F4 a F5 (nikoliv samostatně, je na ně vázán). Dá se rozpoznat, že zničující škody vírů F3, F4 a F5 jsou místy tak znásobené, že se jim to nelze přičítat. Způsobuje velmi vážné sekundární škody v souvislosti s výskytem a působením škod vírů F3, F4 a F5. Jsou to především smrtící střely ze všeho co přišlo tomuto víru do cesty, silný podtlak a vsávání všeho, co je poblíž víru. Právě jeho extrémní savost je jeho nejsmrtonosnější vlastností. Pro tento vír se též užívá název „sekundární savý vír“.

Pro hodnocení tornád se používá také stupnice Torro.

[editovat] Silná tornáda v ČR

Za posledních 15 let se na našem území vyskytlo několik velmi silných tornád :

• 1993
  • 16. 7. Tornádo o síle F2 ve Spáleném Poříčí. Škody: Několik set metrů dlouhý pás zničeného lesního porostu.^[1]
• 1997.
  • 27. 6. Tornádo o síle F2 v okrese Rokycany. Škody: Zničené sady, lesní porosty, Škody na rodiných domcích, strhané ploty a zdi, zničení několika stodol.^[2]
• 1998
  • 21. 7. Tornádo o síle F2 v okrese Karlovy Vary. Škody: Značné poškození lesního porostu, vytvořeny rozsáhlé polomy, poškození střech několika domků a stodol.^[3]
• 2000
  • 12. 6. Tornádo o síle F2 v Málkově, okres Chomutov. Škody: Četné poškození porostů podél silnic, škody na lesním porostu, škody na zěmědělských plochách, zdemolovaná sportovní hala, zničení střech na zemědělském statku, poškozeno několik domků.^[4]
  • 2. 7. Tornádo o síle F2 v okrese Pelhřimov. Škody: Poničený lesní porost.^[5]
• 2001
  • 31. 5. Tornáda o síle F3 a F2 v okrese Benešov a okres Havlíčkův Brod. Tornádo bylo způsobeno výskytem supercelární bouře. Vyskytlo se i několik sekundárních savých vírů. Škody: Zcela zničeno několik lesů — stromy byly vykrouceny, či vylomeny nad kořenem a odhazovány, zničeno několik stodol a hospodářských staveních, poničeno několik obytných domů.^[6]
  • 20. 7. Několik tornád o síle F2 na Moravě. Možný výskyt supercely. Škody: Značně poničené lesní porosty, škody na zemědělských staveních, poničená úroda, škody na obytných domcích, poničena zahrádkářská kolonie.^[7]
• 2004
  • 9. 6. Velmi silné tornádo o síle F3 v Litovli. Jasná ukázka síly tornáda v zabydlené oblasti. Škody: Poničeno či zcela zbořeno mnoho budov ve městě, místy zcela zničené veřejné osvětlení a značení. Lampy byly unášeny tornádem i několik metrů, poničené silnice a chodníky. Poškozeno několik parků a mnoho dalších vzrostlých stromů vykrouceno a odhozeno. Poškození či převrácení automobilů, kontejnerů, telefonních budek. Les za městem v pásu několika desítek metrů širokém a stovek metrů dlouhém zcela zničen. Nejsilnější tornádo za posledních 20 let.^[8]

• 2005
  • 29. 7. Tornádo o síle F2 v Krušných horách. Škody: zničené střechy budov zemědělského družstva, zničené střechy a zdi u několika obytných budov, poničeno několik aut.^[9]
• 2007
  • 18. 1. Možné tornádo v obci Třebeň, okres Cheb o síle F2.^[10]
• 2008
  • 25. 6. Supercelární Tornádo o síle F2 (v úvaze byl i stupeň F3) na Chrudimsku. Pravděpodobný výskyt sekundárních savých vírů - lokální a ostře vymezené vážné škody na lesním porostu, značně vzdálené od místa působení mateřského tornáda. Škody: rozsáhlé polomy v lesích, místy byly staré smrkové lesy zcela zničené. Mnohaleté stromy, byly zlomeny v půli a odhozeny, některé stromy odkorněny a "oškubány". Poničení mnoha budov, zejména stržení střech. Nejsilnější a nejničivější tornádo od "Litovelského" tornáda.

[editovat] Odkazy

1. ↑ Jan Sulan, Václav Dvořák: Tornádo ve Spáleném Poříčí na Plzeňsku dne 16.7.1993
2. ↑ Jan Sulan, Martin Setvák, Petr Novák: Silná konvektivní bouře v Čechách v noci 27. - 28.6. 1997
3. ↑ Martin Setvák: Tornádo (?) v polesí Teplá 21. - 22. července 1998
4. ↑ Martin Setvák: 11. června 2000: Tornádo u obce Málkov, okres Chomutov
5. ↑ Martin Setvák: Krasíkovice, okres Pelhřimov, 2. července 2000: downburst s microbursty či tornádo?
6. ↑ Martin Setvák: 31. květen 2001 - střední Čechy, Benešovsko, Posázaví
7. ↑ Martin Setvák a Milan Šálek: Tornáda na Moravě dne 20. 7. 2001
8. ↑ Milan Šálek: 9. června 2004: Tornádo v Litovli
9. ↑ Jan Sulan: 29. 07. 2005 "noční" tornádo v Krušných horách
10. ↑ Jan Sulan: 18./19. ledna 2007: pravděpodobné noční tornádo v obci Třebeň (okr. Cheb)

[editovat] Související články

• Tropická cyklóna
• Tromba
• Beaufortova stupnice

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Tornado

• ČHMÚ
• Fotky z tornáda v Litovli(ČR) z 9.6.2004
• Amateur Stormchasing Society – počasí: bouřky, blesky, oblaky a podobné jevy
• Storm Prediction Center NOAA