Tramvajová doprava v Ostravě

Tramvaj Tatra T3SUCS z DP Ostrava

Tramvajovou dopravu ve třetím největším městě České republiky, v Ostravě, zajišťuje Dopravní podnik Ostrava (DPO), který je hodnocen jako jeden z nejkvalitnějších dopravních podniků v ČR.^[1]

DPO v lednu 2008 zajišťoval tramvajovou dopravu na 65,7 km tramvajových tratí, na kterých jezdilo 16 linek, označených čísly 1 až 13, 17 (denní linky) a 18, 19 (noční linky), o celkové délce 207,5 km. V cyklistických sezónách byly vypravovány linky C1 a C2 (cyklotramvaje), na které byl nasazován vůz T3 ev. č.1015.^[2] Ostravská síť tramvají je tak třetí největší v zemi (po Praze a Brně).

[editovat] Historie tramvají se standardním rozchodem

[editovat] Vznik tramvajového provozu

Koncesní listina místní dráhy Přívoz – Vítkovice z roku 1894

Stejně jako i v jiných městech bylo hlavním důvodem zřízení tramvajové dopravy v Ostravě spojení města se železničním nádražím (dnes Ostrava hlavní nádraží), které leží ve čtvrti Přívoz. Přestože na této trase již jezdily omnibusy, přestávaly rozrůstajícímu se městu stačit. V roce 1882 zažádal moravskoostravský starosta Anton Lux o předběžnou koncesi na stavbu normálněrozchodné parní dráhy, která měla vést od hostince U zeleného stromu (dnešní Hotel Palace) k hlavnímu nádraží v Přívoze. Ačkoliv byla zajištěna návratnost celé investice a došlo k vypracování generálního projektu, k realizaci nakonec nedošlo.

18. srpna roku 1894 tak byla otevřena (díky vídeňskému obchodníkovi Juliovi Modernovi) první linka parní tramvaje z nádraží přes Moravskou Ostravu do Vítkovic. Majitelem provozu byla společnost Brünner Local Eisenbahn Gesellschaft (BLEG, česky Brněnská společnost místní dráhy). Na trati jezdily čtyři lokomotivy, patnáct osobních a šest nákladních vozů. Rychlost mimo obec činila 15 km/h, v obci pak 10 km/h. Jízda z jedné konečné na druhou trvala 42 minut. První rozšíření sítě proběhlo o dva roky později, kdy byla zprovozněna odbočka k Říšskému mostu. Roku 1899 byl zahájen provoz na trati Moravská Ostrava – Lhotka – Hulváky.

V roce 1897 postavila firma Ganz & comp. elektrárnu v Moravské Ostravě, která později patřila Moravskoostravské elektrářské akciové společnosti. Ihned poté byl vypracován návrh na elektrifikaci obou ostravských tratí. Pravidelná osobní doprava patnácti elektrickými tramvajemi byla zahájena 1. května 1901.

V parním provozu se využívalo celkem 23 vlečných vozů a 12 tramvajových lokomotiv, z nichž některé zůstaly v provozu až do roku 1922, kdy je v nákladní dopravě vytlačily lokomotivy elektrické. Prvních 15 motorových vozů pro elektrickou dráhu vyrobila vagónka v polském Sanoku.

Historická tramvajová souprava z první poloviny 20.století

[editovat] Provoz tramvají v první polovině 20. století

Tramvajová síť se postupně rozšiřovala - v roce 1907 byly zprovozněny dokonce dvě tratě, jedna do Svinova (prodloužení z Hulvák), druhá spojila Mariánské Hory (Zištova ulice) s Vítkovicemi. V roce 1908 se také poprvé objevilo označení linek:

• Přívoz nádraží – Vítkovice závodní hotel
• Ostravický most – Svinov
• Zištova ulice – Vítkovice závodní hotel

1. srpna roku 1911 změnil vlastník jméno i sídlo společnosti – BLEG vystřídaly Moravskoostravské místní dráhy se sídlem v Moravské Ostravě (v roce 1920 se podnik opět přejmenoval, tentokrát na Společnost moravských místních drah – SMMD). Na Ostravsku v této době provozovalo tramvajovou dopravu nejvíce dopravců v celém tehdejším Československu. Stejně jako ostravská, normálněrozchodná síť, se rozrůstala i ta na východ od ní – úzkorozchodná. Proto byly nové trati v Moravské Ostravě budovány hlavně na jih města, aby se s úzkorozchodnou nepřekrývaly.

Od začátku 20. let začalo probíhat zdvoukolejňování nejvytíženějších úseků. V tomto období se postavilo také několik nových tratí, např. ve Vítkovicích k Městským lázním nebo do Zábřehu. Byla rovněž postavena nová vozovna v Křivé ulici. V roce 1926 byla dokončena elektrifikace tratě Svinov – Klimkovice, která byla postavena pro železniční provoz už v roce 1911 a kterou ve 20. letech odkoupila SMMD.

Vozový park byl průběžně doplňován. V Ostravě se objevily vozy např. z vagónky Kopřivnice nebo z brněnské Královopolské strojírny (KPS). V letech 1922 až 1932 si SMMD sama ve vlastních dílnách postavila 16 motorových a 12 vlečných vozů.

[editovat] Vítkovická závodní dráha

V roce 1913 byla zprovozněna normálněrozchodná drobná dráha Vítkovice – Zábřeh. Parní provoz na této trati zajišťovalo Vítkovické horní a hutní těžířstvo (VHHT) především pro nákladní dopravu. Od 3. července 1913 byli na dráze převáženi cestující parním motorovým vozem systému Komarek. Roku 1930 byla dána do provozu odbočka ze Zábřehu do Hrabové, v roce 1934 provozovatel celou svoji síť elektrifikoval (elektrický provoz od 29. března). VHHT provozovalo tuto dráhu až do roku 1953, kdy byla jako poslední ze všech drah na Ostravsku začleněna do Dopravních podniků města Ostravy. Ještě předtím (1948) stačilo VHHT síť rozšířit o prodloužení do Hrabové, Ščučí.

[editovat] Druhá světová válka

Mnichovská dohoda změnila státní hranice Československa, které muselo postoupit velkou část Ostravska Německu a Polsku, nová hranice byla nyní na řece Odře. Tratě do Svinova a Klimkovic tak musely být zavřeny (provoz na nich byl obnoven až za války, v roce 1941). SMMD bylo mezitím přejmenováno na německé MLEG. V této době došlo jen k drobnému prodloužení, a to ze Zábřehu do Bělského lesa ke kasárnám.

[editovat] Doba socialismu

Historická tramvaj T1 v Ostravě

Dne 3. ledna 1947 se valná hromada SMMD rozhodla pro likvidaci společnosti a převedení majetku na město Ostravu. V květnu 1949 byly vytvořeny Dopravní podniky města Ostravy se zpětnou platností od 1. ledna 1949. Základem podniku byla bývalá SMMD. Do Dopravních podniků byly začleněny také Vítkovická závodní dráha (ta až o čtyři roky později) a dopravci, kteří provozovali na Ostravsku úzkorozchodné dráhy. Po válce byla elektrifikována železniční trať Svinov – Kyjovice-Budišovice, postavená v roce 1926. Na začátku 50. let se začala rozrůstat nová sídliště (hlavně v Zábřehu), bylo proto nutné je dopravně obsloužit. Zprvu byla zavedena kyvadlová doprava, později nahrazená regulérní tramvajovou tratí. V roce 1950 byla na síť napojena také železniční trať Petřkovice – Hlučín. K červenci roku 1953 byl konečně sjednocen provoz celé tramvajové sítě pod DPMO, ten se tak stal dominantním dopravcem. V souvislosti s výstavbou Nové Huti Klementa Gottwalda (NHKG) bylo nutné vybudovat k ní tramvajovou trať. První úsek byl hotov v roce 1953, druhý o rok později. Tato trať nebyla s ostatní sítí nijak propojena, mezi Hrančníkem a Výstavištěm totiž jezdily ještě úzkorozchodné tramvaje. První kolej tohoto úseku byla přerozchodována toku 1955, druhá o čtyři roky později.

Dalším velkým sídlištěm, které také potřebovalo dopravní obsluhu, bylo socialistické město Poruba. Trať se sem stavěla v několika etapách; začalo se 19. prosince roku 1958 zprovozněním úseku k zastávce Pustkovecká, celá pak byla úspěšně předána do provozu 3. dubna 1960, kdy byla zprovozněna také vozovna Poruba. V polovině 60. let pak bylo vzhledem k výstavbě Polanecké spojky ČSD nutné přeorganizovat všechny tratě v oblasti Zábřehu, a tak se rušilo a stavěly se nové přeložky. První vlaštovkou bylo zrušení tratě k Pískovým dolům a z vítkovického Mírového náměstí přes Jeremenkovu a Lidickou ke stadionu Vítkovických železáren.

V letech 1943 až 1951 bylo pro obnovu vozového parku dodáno z KPS 30 motorových vozů, dalších 19 starších bylo zakoupeno z Prahy. Poté, co byla vítkovická dráha začleněna do DPMO, převzal dopravní podnik i 16 motorových vozů (z let 1934 až 1953) a 19 vlečných vozů (1922 - 1953) z VZD. Již v roce 1955 byly do Ostravy dodány první tramvaje Tatra T1 (celkem 44 vozů + 1 původně z Košic), následovaly je vozy Tatra T2 (100 tramvají + 6 původně z Ústí nad Labem) a legendární Tatra T3 (98 vozů + 1 původně z Prahy). Unikátní byl provoz dvou prototypů kloubových tramvají Tatra K1 v letech 1965 až 1968. V menším počtu se v Ostravě objevily i článkové vozy Tatra K2 (8 kusů).

Ostravský zmodernizovaný vůz K2P

[editovat] 70. a 80. léta

K novým ústředním dílnám v Martinově bylo zřízeno tramvajové spojení 15. června 1969 (1. srpna roku 1970 pak až na dnešní smyčku Martinov). V následujících dvou desetiletích se stavěly převážně trati do nových sídlištních celků, jakými byly tratě na Dubinu (1985) a spojení mezi poštou a vodárnou v Zábřehu (1987). Naopak některé trati se zase rušily (například od tehdejšího Kina Edison do Hrabové nebo bývalé železniční tratě do Klimkovic (1977) a Hlučína (1982)). V roce 1972 bylo ukončen provoz nákladní dopravy.

V 80. letech byly dodány 2 tramvaje Tatra K2YU a především 127 vozů Tatra T3SUCS, které umožnily vyřadit tramvaje T1.

[editovat] 90. léta

Tramvaj T6A5 v Ostravě

Sametová revoluce a změna společensko-ekonomických poměrů se projevila i v Ostravě, nejnápadnější změnou byla změna nátěru vozů z červenokrémové na bílou, modrou a žlutou. Devadesátá léta přinesla jednak zkvalitnění MHD v samotné Ostravě, jednak zastavení výstavby nových tramvajových tratí. To se změnilo až v roce 1999, kdy byl zahájen provoz na posledním úseku trati podél Místecké ulice. Roku 2001 oslavila elektrická tramvaj ve městě své sté výročí.

Již v roce 1989 se v Ostravě objevila první tříčlánková tramvaj Tatra KT8D5, o rok později jich bylo zařazeno dalších 15. V letech 1994 až 1998 bylo do provozu zařazeno celkem 38 vozů Tatra T6A5. Mezi lety 1998 a 2001 je následovalo 14 nízkopodlažních tramvají Škoda 03T (Astra). Devět vozů Inekon 01 Trio pochází z let 2002 až 2004. Od roku 2005 jsou v provozu též nízkopodlažní novostavby vozů T3 – tramvaje Vario LF.

[editovat] Historie úzkorozchodných tramvají

Podrobnější informace naleznete v článku Úzkorozchodné dráhy na Ostravsku.

[editovat] Vozovny

• Vozovna Poruba
• Vozovna Moravská Ostrava

[editovat] Vozový park

V Ostravě jsou v současnosti v provozu následující typy tramvají:

Obrázek	Typ	Modifikace a podtypy
	Tatra T3	Tatra T3, Tatra T3SUCS, Tatra T3G, Tatra T3R.E, Tatra T3R.P, Tatra T3R.EV
	Tatra K2	Tatra K2G, Tatra K2P
	Tatra KT8D5	Tatra KT8D5, Tatra KT8D5R.N1
	Tatra T6A5
	Škoda 03T	(obchodní název Astra)
	Inekon 01 Trio
	VV60LF
	Vario LF
	Vario LF2
	Vario LF3
	Vario LF3/2

K 31.12.2005 bylo v provozu 290 tramvají určených k osobní dopravě. Kromě nich má podnik také několik služebních vozů.

DPO vlastní také velkou kolekci historických tramvají – celkem 18 vozů (včetně první historické „ká dvojky“ na území Česka).

[editovat] Reference

1. ↑ http://www.travelfocus.cz/2_06/22.htm
2. ↑ http://www.dpo.cz/spolecnost/cisla.htm

[editovat] Související články

Související články obsahuje Portál Tramvajová doprava

• Dopravní podnik Ostrava
• Úzkorozchodné dráhy na Ostravsku
• Tramvajová trať Ostrava-Poruba - Kyjovice-Budišovice
• Tramvajová trať Slezská Ostrava - Michálkovice
• Trolejbusová doprava v Ostravě
• Městská autobusová doprava v Ostravě

[editovat] Externí odkazy

Související články obsahuje Portál Ostrava

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Tramvajová doprava v Ostravě

• Oficiální stránky Dopravního podniku města Ostravy
• Ostravské tramvaje; vozy, tratě, vozovny, rozsáhlá fotogalerie
• O ostravské MHD na stránkách organizace SPVD
• Ostravské tramvaje očima plzeňáka
• Další stránka věnovaná Ostravské městské dopravě
• Mapa sítě s uvedeným rokem zprovoznění každého úseku
• Diskusní fórum s místností o Ostravské MHD
• Krátký článek s fotkami o tramvajích Vario LF a Vario LF3