Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Tramvajová trať Liberec – Jablonec nad Nisou je úzkorozchodná tramvajová trať vybudovaná v letech 1947–1955. Původně byla provozovaná společným jabloneckým a libereckým dopravním podnikem, po jeho rozdělení společně dopravními podniky obou měst, nyní je součástí liberecké tramvajové sítě. Stejně jako dřívější jablonecká tramvajová síť a jako původní liberecká síť, má tato trať rozchod 1000 mm. Je v celém úseku jednokolejná, s ostrovními i bočními výhybnami.
Trať je součástí sítě městské hromadné dopravy v Liberci, platí zde běžný časový tarif MHD Liberec. V minulosti byl na této trati pásmový tarif a z toho důvodu zde působili průvodčí ještě v době, kdy v Liberci i dalších českých městech byl již zaveden provoz bez průvodčích. V současné době jsou všechny vozy na této trati vybaveny prodejním automatem jízdenek.
Jízdní doba je podle jízdního řádu půl hodiny, délka trati je 13 kilometrů.[1] V celé trase jezdí linka č. 11, v úseku Liberec – Vratislavice navíc jezdí v některých obdobích linka č. 5. V blízkosti trati jsou trvale zabudovány zastávkové sloupky pro případ zřízení náhradní autobusové dopravy. Denně trať využije kolem 11 000 lidí.[2] Rozmístění výhyben od roku 1975 umožňuje minimální interval na celé trati 6 minut, ten však v jablonecké části zdaleka není využíván.
Obsah |
Návrhy na tramvajové propojení Liberce a Jablonce se objevovaly už od vzniku tramvajových sítí v obou městech na přelomu 19. a 20. století, iniciativu projevovaly zejména Jablonecké elektrické dráhy, ministerstva železnic však návrhy zamítaly z důvodu existence souběžné železniční tratě, [3] pak zase výstavbu oddálila 2. světová válka. První projekt byl předložen v roce 1900.[4]
1. února 1949[3] (1. února 1948[4]) byli sloučeni městští dopravci a vznikla nová firma Dopravní komunální podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou se sídlem v Liberci.
Meziměstská trať vznikala napojením tehdejší jablonecké tramvajové sítě (ta existovala v letech 1900–1969) na libereckou, a to směrem z Jablonce. Zpočátku, od roku 1948, probíhala stavba formou občanských brigád, což v padesátých letech nebylo výjimečné, teprve později výstavbu převzaly stavební firmy.[3]
První zprovozněný úsek, z výhybny v Pražské ulici novou ulicí Budovatelů k Brandlu, zpočátku sloužil neveřejně, jen pro dopravu zaměstnanců místních firem.[3]
Úsek až do jablonecké části Proseč byl zprovozněn 16. listopadu 1953.[4][3]
Od 15. února 1954 se mohlo jezdit z Jablonce až ke kostelu do Vratislavic (dnes část Liberce), odkud dál do Liberce pokračovaly autobusy.[4][3]
Liberecká část byla zpožděná průtahy v rozhodování o trase. Celá trať do Liberce byla nakonec v provozu od 1. ledna 1955[3].
Nová linka dostala ihned číslo 11. Polovina vozů na ni byla vypravována z Liberce a polovina z Jablonce. V roce 1960 se společný dopravní podnik rozdělil, i nadále se však na provozu společně podílely oba podniky.[3] Trať byla rozdělená mezi oba podniky, hranicí byla výhybna v Proseči.[4]
Po zrušení jablonecké tramvajové sítě v roce 1965 usiloval jablonecký dopravní podnik i o zrušení této tratě, liberecký dopravní podnik naopak plánoval její rekonstrukci.[3] V roce 1966 byly v liberecké části vybudovány dvě nové výhybny.[5]
Od 1. ledna 1970 přestal jablonecký dopravní podnik na trať vypravovat své vozy,[3] zároveň liberecký podnik převzal jabloneckou část trati.[4] (Jablonecký dopravní podnik byl následně zrušen roku 1981, jeho zbývající činnost převzal okresní podnik ČSAD.[6])
27. března 1972[4] byl z důvodu rekonstrukce zastaven provoz v úseku Proseč – Jablonec, 1. dubna 1973[3][4] byl zastaven provoz i ve zbylém úseku. Mezi lety 1973–1976 (resp. v roce 1974[2]) byla trať zrekonstruována. Přitom bylo změněno ukončení tratě v Jablonci nad Nisou, byla zrušena bloková smyčka poblíž centra Jablonce a trať byla zkrácena do nové smyčky v Pasířské ulici.[3] Byly zřízeny dvě nové výhybny v jablonecké části trati.[4] Uvažovalo se i o zdvoukolejnění trati a přechodu na normální rozchod, na to však nebyly peníze. [zdroj?] 31. prosince 1975 byl obnoven provoz v úseku Liberec – Vratislavice, 29. prosince 1976 až do Jablonce,[5] již s moderními vozy T3[3].
Koncem roku 1988 byla zahájena rekonstrukce úseku od výhybny Brandl k jablonecké konečné, provoz byl obnoven 17. prosince 1989.[5]
V devadesátých letech byla hlavní (městská) tramvajová trať v Liberci zdvoukolejněna a přebudována na normální rozchod, zároveň však má v části (úsek Lidové sady až Viadukt) i třetí kolejnici, takže kolej ve formě dvourozchodové splítky umožňuje i provoz úzkorozchodných tramvají, tedy i vozů z meziměstské tratě. V roce 1995 byl v Liberci na Fügnerově otevřen moderní terminál MHD. Většina spojů linek č. 11 a 5 je ukončena na smyčce, která je součástí terminálu, některé spoje pokračují dále.
Od 1. července do 26. srpna 2006 byl přerušen provoz v úseku u Rochlic z důvodu výstavby tunelu pro rekonstruovanou silnici I/14.[7][8] Na výlukové lince P po tuto dobu jezdily vozy spřažené do soupravy zadními čely, protože DP města Liberce nedisponuje obousměrnými vozy.
V srpnu 2007 se objevila zpráva,[2][9] že dopravní podnik chystá komplexní rekonstrukci tratě. Náklady se odhadují na půl miliardy korun, město Liberec akci podmiňuje tím, že se finančně bude podílet i Liberecký kraj a město Jablonec.[2] V roce 2008 má být opravován úsek Lékárna – Vratislavice, Dlouhomostecká.[2] Do budoucna se počítá v Proseči s vybudováním terminálu pro přestup na železnici.[2] Jinak se počítá s kompletní výměnou kolejového svršku a přebudováním na normální rozchod, zvětšením vzdálenosti trati od chodníků, opravami opěrných zdí, ale i s opětovným prodloužením tratě do centra Jablonce.[2] Město Liberec navíc uvažuje o tom, že ze zastávky U Lomu bude odbočovat trať do sídliště Rochlice I.[10]
Uvažuje se o navázání tramvajové dopravy na souběžně vedoucí železniční trať v rámci projektu Regiotram Nisa (RTN, trať RTN 1), v úseku mezi Prosečí a dolním nádraží v Jablonci by byla tramvajová trať zrušena a tramvaje převedeny na železniční trať, tramvajový systém s železničním by byl propojen také u nádraží v Liberci. V nedávné době byla ovšem ze strany ministerstva dopravy vydána zpráva, že projekt finančně nepodpoří a tak je budoucnost projektu nejistá.
Tramvajový úsek z Liberce do Vratislavic by měl být zdvoukolejněn, přitom by byla trať v úseku u Textilany přeložena na druhou stranu od bývalé továrny.
Celá trať je úzkokolejná (rozchod 1000 mm), s několika výhybnami. Kolejnice jsou na většině trati žlábkové (v úseku Textilana - Nová Ruda jsou bezžlábkové), na některých úsecích má trať otevřený svršek. V některých úsecích je použito řetězovkové (zavěšované) trolejové vedení.
Výhybny jsou v některých zastávkách. Ve většině výhyben se jezdí vlevo, jelikož mají ostrovní nástupiště, několik výhyben má boční nástupiště a pravostranný provoz.
V úseku mezi zastávkami Liberec, Nová Ruda a Liberec, U lomu je traťový spodek připraven pro zdvoukolejnění a přebudování na normální rozchod, na přejezdu u zastávky Nová Ruda jsou dokonce zabudované kolejnice pro oba rozchody.
Zajímavostí je také například poblíž zastávky Nový Svět použití ocelových tzv. Y pražců, které mají v blízkosti domů snižovat vibrace způsobované průjezdem tramvají.
V části délky vede trať po straně pozemní komunikace na přidruženém zemním tělese, zpravidla v úrovni vozovky – v některých úsecích podél důležité komunikace, v některých úsecích méně významnými uličkami. Z dopravního značení není zcela zřejmé, zda mají být tyto úseky považované za tramvajový pás, tedy za trať vedenou po pozemní komunikaci, nebo za samostatnou trať. Přejezdy a vyústění jiných komunikací jsou označeny nejrůznějšími způsoby: výstražnými kříži (často jen z jedné strany), přejezdovou signalizací pro železniční přejezdy, dvoubarevnou signalizací pro silniční vozidla (svítí buď červené světlo, nebo bliká oranžové světlo), klasickým značením přednosti pro křižovatky (s nestandardními dodatkovými tabulkami tvaru křižovatky) i klasickou světelnou signalizací pro křižovatky pozemních komunikací. Na jednom z přechodů přes trať je použita nestandardní signalizace, na níž buď svítí červený symbol chodce, nebo bliká oranžový signál chodce.
U zastávky Lékárna se až do roku 1972 tramvajová trať křížila s železniční vlečkou.[4]
Trať z libereckého terminálu Fügnerova, který je napojen na městskou trať, vede krátce po ulici Malá Moskevská, překříží ulice Lipová a Na Pláni. Krátkým úsekem samostatné trati pokračuje do úzké obslužné uličky Mlýnská (v níž má stejnojmennou zastávku). Z ní se pak připojí na východní stranu hlavní silniční komunikace, která zde nese nejprve název Na Bídě, u jejího konce u dnes již zbořené Textilany má zastávku Textilana s výhybnou.
 Napojení úzkorozchodné smyčky na městskou trať u terminálu Fügnerova. |
 Terminál Fügnerova. |
 Přejezd přes Lipovou ulici. |
 Přejezd přes ulici Na Bídě. |
 Mlýnská ulice. |
 Trať kolem zrušené továrny Textilana. |
.jpg) Výhybna Textilana |
Dále trať pokračuje po jižní straně ulice Jablonecké až k zastávce U Lomu. Následující stoupající úsek samostatné tratě je již stavebně připraven pro zdvoukolejnění, i proto je následující zastávka s výhybnou Nová Ruda uspořádána pro pravostranný provoz.
 Pohled shora na zastávku U Lomu. |
Pod zastávkou Nová Ruda. |
 Příjezd k zastávce Nová Ruda. |
Za zastávkou Nová Ruda překoná trať dva železniční přejezdy (jeden přes hlavní, Jabloneckou či Tanvaldskou ulici, a druhý přes místní Východní ulici) a samostatnou tratí přes louku pokračuje k zastávce Ústav sociální péče. Dále pokračuje podél ulice U sila, zde nadjezdem překonává nový tunel s budovanou silnicí I/14, a dále prudkým klesáním, tentokrát již přímo po jihozápadním okraji ulice U Sila, se přes jednosměrnou zastávku Pivovar dostává do výhybny Lékárna.
 Zastávka Nová Ruda. |
 Pohled od zastávky Ústav sociální péče k zastávce Nová Ruda. |
 Přejezdy před zastávkou Ústav sociální péče, vpravo sídliště Rochlice. |
 Přechod přes trať u zastávky Ústav sociální péče. |
 Zastávka Ústav sociální péče. |
 Nechráněný přejezd. |
 Příjezd k zastávce Pivovar. |
 Zastávka Pivovar, ulice U Sila. |
Z výhybny Lékárna se jako samostatná větev připojuje do světelně řízené křižovatky významných ulic Tanvaldská a Rochlická. Po jižním okraji páteřní Tanvaldské ulice projíždí celé Vratislavice přes zastávku Vratislavice, kostel. Před následující zastávkou ve vratislavické výhybně odbočuje doprava kolej do smyčky.
 Zastávka Liberec, Lékárna. |
 Křižovatka s Rochlickou ulicí. |
 Vratislavice, přejezd Dlouhomostecké ulice. |
 Vratislavice, kostel. |
 Výhybna a smyčka Vratislavice. |
Dále trať pokračuje stále jižně od Tanvaldské ulice, ale před zastávkou Kyselka se již začíná od ní vzdalovat, za ní pak přechází na druhý břeh Lužické Nisy a přibližuje se k železniční trati. Prosečí prochází převážně po samostatném tělese nebo úzkou místní uličkou (U Šamotky, Za Říčkou) přes zastávku Proseč, škola (výhybna), Proseč, pošta (bez výhybny), Proseč, výhybna, Nový Svět (bez výhybny) až do zastávky Zelené údolí (výhybna). V těchto místech i hlavní údolní silnice, tentokrát již s názvem Liberecká, přechází říčku a přibližuje se k tramvajové trati.
 Trať od zastávky Kyselka k Vratislavicím |
.jpg) Zastávka Kyselka. |
 Zastávka Proseč, výhybna. |
.jpg) Zastávka Nový Svět. |
.jpg) Zastávka Zelené údolí a trať směrem k zastávce Nový Svět. |
Z výhybny Zelené Údolí se trať ještě naposledy vzdálí od silnice, prochází přes lesní úsek do zastávky Jablonec, Měnírna ve skalním zářezu, a poté se již drží jižního okraje Liberecké ulice až téměř ke konečné – bez zastávky těsně pod nádražní budovou Jablonec nad Nisou dolní nádraží, prochází ostrovní výhybnou se zastávkou Brandl (u vyústění Plynární ulice), pak ještě zastávkou Liberecká (za ní Liberecká ulice mění název na Budovatelskou) a pak prudkou zatáčkou doprava do smyčky Tyršovy sady.
 Zastávka Jablonec, Měnírna |
 Úsek Dolní nádraží – Měnírna |
 U železniční stanice Jablonec n. N. dolní nádraží. |
 Výhybna Brandl. |
 Přejezd u zastávky Brandl. |
 Zastávka Liberecká |
 Ulice Budovatelů. |
 Ulice Budovatelů, před odbočením do smyčky. |
 Výjezd ze smyčky Tyršovy sady. |
 Smyčka Jablonec, Tyršovy sady. |
.jpg)
V závorce před názvem je uvedena jízdní doba z konečné v Jablonci.
Část spojů linky 11 z Jablonce v ranních a odpoledních hodinách pokračuje po městské trati až do zastávky Liberec, Viadukt a část spojů linek 5 a 11 ve večerních hodinách zatahuje do vozovny - končí v zastávce Liberec, Tatranská (občasná).
V letech 1983, 1984 (v květnu na mostě v Zeleném údolí), 1986, 1988 a 1993 (u nádraží Proseč, již v době zkušebního provozu nové signalizace) došlo na trati k řadě srážek, některé s těžkými zraněními, způsobených nedodržením křižování ve výhybně. Teprve poté byla dokončena montáž signalizační a zabezpečovací soustavy, jejíž vývoj započal na městské trati kolem roku 1970 a na meziměstské se na její přípravě začalo pracovat v roce 1985.[11][12][13]
Na některých křižovatkách a přejezdech přes trať jsou použity klasické signály pro tramvaje podle pravidel silničního provozu, tzv. čočky. Zpravidla jsou s absolutní preferencí, t. j. pouze ubezpečují řidiče tramvají o tom, že provoz silničních vozidel je signalizací zastaven.
Pro řízení odjezdu tramvají z výhyben a z obratišť je použita signalizace podobná železniční: návěstidlo má čtyři plná kruhová světla, v pořadí shora oranžové, červené, zelené a bílé. Používají se tyto signály:[12]
Pokud tramvaj vjede do obsazeného úseku, dojde automaticky k vypnutí trakčního proudu v úseku. Tvůrci této návěstní a zabezpečovací soustavy byli Vladimír Paleček, František Zikmund, Josef Semirád a Jan Kovač.[13]
V současné době je trať Liberec – Jablonec jednou ze čtyř meziměstských tramvajových tratí v České republice. Druhá vede z Mostu do Litvínova, třetí vede z Ostravy-Poruby do Kyjovic-Budišovic a za meziměstskou tramvajovou trať lze považovat i tramvaj z Brna do samostatného města Modřice, které leží v okrese Brno-venkov.
V době rozvoje tramvajové dopravy koncem 19. století bylo meziměstských tramvajových tratí více, například první tratě na území dnešní Prahy vznikaly původně jako meziměstské.
