Trepka velká

Trepka velká
Vědecká klasifikace
Doména: Eukaryota Říše: Chromalveolata Nadkmen: Alveolata Kmen: nálevníci (Ciliophora) Třída: chudoblanní (Oligohymenophorea) Řád: Peniculida Čeleď: Parameciidae Rod: trepka (Paramecium)
Binomické jméno
Paramecium caudatum Ehrenberg, 1838

Trepka velká (Paramecium caudatum) je nálevník běžně se vyskytující v organicky znečištěných vodách. Slouží proto jako bioindikátor tohoto znečištění. Její tělo je kryto pelikulou (tvořenou dvojitou membránou) s brvami, které ji pomáhají k pohybu. Buňka obsahuje dvě jádra, makronucleus zajišťuje vegetativní funkce, zatímco mikronucleus generativní. Potravu přijímá buněčnými ústy. Dále je potrava vedena buněčným hltanem a dochází k vytvoření potravní vakuoly, která je po určité době vyloučena prostřednictvím buněčné řitě. Na obranu používá trepka trichocysty, které obsahují buněčné jedy. Regulaci vody a osmotického tlaku zajišťují pulzující vakuoly. Na světlo reaguje stigma.

[editovat] Rozmnožování

Trepka se rozmnožuje většinou nepohlavně. Jedinec vyroste na dospělém a jednici a po čase se oddělí. Trepky mají i pohlavní rozmnožování. Nazývá se konjugace. Jedinci splynou buněčnými ústy, generativní jádro prodělá redukční dělení, vegetativní se rozpadá. Následuje vzájemná výměna generativních jader (každý jedinec jedno odevzdá a jedno přijme), které následně vytvoří nový jaderný aparát.

[editovat] Školní laboratorní práce

Pozorování trepek pod mikroskopem je častou součástí školních laboratorních prací z biologie. Trepky se získávají ze senného nálevu. Ten se připraví z chemicky neznečištěné vody z kaluže a trávy či jiné organické hmoty. Nejvíc trepek je v něm asi tři týdny po přípravě. Pro pozorování je nutné přidat do vzorku pod mikroskopem vatu, aby se trepky nemohly pohybovat příliš rychle. V senném nálevu je možné najít kromě trepek také jiné nálevníky.

Tento článek o bezobratlých je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.