Trnitá

Trnitá je městská čtvrť a katastrální území Brna o rozloze 189,68 ha, rozkládající se jihovýchodně od centra mezi levým břehem Svratky a pravým břehem Svitavy, od 24. listopadu 1990 rozdělené mezi moderní samosprávné městské části Brno-střed (většina území) a Brno-jih (menší jihovýchodní část katastru).

[editovat] Sousedící katastrální území

Trnitá hraničí na západě se Starým Brnem, na severozápadě s Městem Brnem, na severu se Zábrdovicemi, na východě s Židenicemi a Černovicemi, na jihu s Komárovem, a na jihozápadě se Štýřicemi.

[editovat] Původ názvu a charakteristika čtvrti

Trnitá, jejíž název je odvozen od názvu někdejší osady, tvořené stejnojmennou ulicí, jejíž celá obytná zástavba za socialismu zchátrala a v průběhu 90. let 20. století a po roce 2000 byla i zbořena, má výrazně městský charakter, v minulosti poznamenaný rozvojem průmyslu, a především v dobách komunismu necitlivým budováním silničních komunikací, a zanedbáváním údržby a oprav domů. Obytná zástavba čtvrti se v současnosti soustřeďuje především v okolí ulic Křenová a Mlýnská. Čtvrtí protéká od severu k jihu Ponávka. Vedle firmy Šmeral Brno a.s. se ve čtvrti nachází původní areál textilní továrny Mosilana, budovy několika po sametové revoluci zkrachovalých firem, ale i mnoho malých obchodů, obchodní dům Tesko a obchodní galerie Vaňkovka. Západní část čtvrti má dosud zanedbaný rozvoj s téměř nulovou zástavbou. Právě tato oblast v současnosti tvoří hlavní rozvojovou zónu Brna, v níž má v souvislosti s plánovaným přesunem brněnského hlavního železničního nádraží vyrůst nová moderní zástavba.

[editovat] Doprava

Důležité dopravní tepny představují ulice Opuštěná, Zvonařka, Úzká, Plotní, Dornych, Koliště a Křenová. Zejména v ulicích Zvonařka a Plotní se však často vytvářejí dopravní zácpy. Dopravní spojení s ostatními částmi Brna zajišťuje Dopravní podnik města Brna prostřednictvím tramvajových linek: 8, 9, 10, 12, 13, autobusových linek: 40, 44, 47, 48, 49, 51, 60, 61, 63, 67, 76, 77, 79, 84, trolejbusových linek: 31, 33, a nočních autobusových linek: 94, 95, 96, 98. Na jihozápadě čtvrti se naproti Vaňkovky nachází areál brněnského ústředního autobusového nádraží, z něhož vyjíždějí autobusy spojující Brno s městy, obcemi a městysy nejen v Česku, ale i v zahraničí. Jižně od něj se při současné hranici s Komárovem nachází areál Rosického železničního nádraží.

[editovat] Historický přehled

V dnešních hranicích vzniklo katastrální území Trnitá až koncem 60. let 20. století při radikální druhé katastrální reformě Brna. Až do první katastrální reformy Brna z let 1940-1941 se na současném katastru Trnité rozkládala většina původního katastru Trnité, celá katastrální území Náhon a Křenová, a části katastrálních území Nové Sady, Komárov, Černovice, Zábrdovice, Dolní a Horní Cejl, Kožená a Město Brno. V původních katastrálních hranicích existovalo katastrální území Trnitá do roku 1940, kdy došlo k výše uvedené první katastrální reformě Brna. Do té doby sahalo i na pravý břeh Svratky a levý břeh Svitavy, a zahrnovalo i severovýchod dnešních Štýřic a okrajovou severní část Horních Heršpic, a severozápad a sever dnešního Komárova a malou část dnešních Černovic. Naopak k němu nepatřila území na západě dnešního katastru (tehdy součást Nových Sadů a Komárova) a velká část území na severu s obchodním domem Tesco a ulicemi Cyrilskou, Čechyňskou, Kolištěm, Koželužskou, Křenovou, Podnásepní, Přízovou, Rumištěm, Skořepkou, Spálenou, Stavební, Svitavským nábřežím, Špitálkou, Šujanovým náměstím, Vlhkou, většinnou Mlýnské ulice a nejseverní částí Masné ulice (zde právě existovala nebo sem zasahovala výše uvedená katastrální území Dolní a Horní Cej, Kožená, Křenová, Město Brno, Náhon a Zábrdovice).

Na původním katastru Trnité existovala v minulosti hned tři samostatně spravovaná vesnická předměstí: Trnitá, Petrovská Ulice a Dornych. 6. července 1850 pak byl celý původní katastr Trnité, Nové Sady a katastrální území severně od původního katastru Trnité připojena k Brnu. V letech 1854-1856 bylo u jižního konce ulice Trnitá vybudováno Rosické nádraží, od něhož pak byla v letech 1868-1870 vybudována spojka k hlavnímu nádraží, vedená po vysokém náspu (z něj se v důsledku nedávného vybudování obchodního centra Vaňkovka zachovala jen nepatrná část). Roku 1864 byla mezi touto spojkou a ulicí Trnitá založena zprvu malá továrna Vaňkovka. V letech 1883-1886 došlo k vybudování Vlárské tratě. Vybudování výše zmíněných železničních koridorů znamenalo konec rozvoje zástavby ulice Tranitá, neboť se z ní stala slepá ulice.

16. dubna 1919 pak byly k Brnu připojeny i části moderního katastru Trnité, které původně náležely k Černovicím a ke Komárovu. Při první katastrální reformě z let 1940-1941 došlo k prvním výraznějším změnám hranic katastru Trnité, při kterých byl její katastr rozšířen o celé katastrální území Náhon a většinu katastru Křenové, přičemž byla severní hranice posunuta do linie vedoucí ulicemi Křenová - Čechyňská a odsud dále na východ Mlýnskou ulicí. Trnitá zde naopak ztratila část svého území ve prospěch Zábrdovic. Ke změnám došlo i na jihozápadě, kde posunem hranice na levý břeh Svratky došlo k územní výměně mezi Trnitou a Komárovem. Na jihu pak došlo k úpravě hranic Trnité a Komárova, při níž posunem hranice do linie ulic Komárovská - Spěšná a odsud krátce na sever ulicí Dornych, ztratila Trnitá část území ve prospěch Komárova. Došlo rovněž k územní výměně mezi Trnitou a Černovicemi, při níž Trnitá ztratila území na levém břehu Svitavy, ale získala přibližně stejně velké území na jihu. Roku 1941 zároveň Trnitá ztratila ve prospěch Nových Sadů malé části dnešních parcel 849/1 a 849/5

Tento článek týkající se Brna je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.