Tučňák císařský

Tučňák císařský
Tučňák císařský
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia) Kmen: strunatci (Chordata) Podkmen: obratlovci (Vertebrata) Třída: ptáci (Aves) Podtřída: letci (Neognathae) Řád: tučňáci (Sphenisciformes) Čeleď: tučňákovití (Spheniscidae) Rod: Tučňák (Aptenodytes)
Binomické jméno
Aptenodytes forsteri Miller, 1778

Tučňák císařský (Aptenodytes forsteri) je největší známý druh tučňáka, který může dosahovat velikosti 100 až 120 centimetrů (samci) a 100 až 110 centimetrů (samice) a hmotnosti až 50 kg.^[1]

[editovat] Areál rozšíření

Tučňák císařský žije na pobřeží Antarktidy

Tučňák císařský je nejen největším, ale také nejodolnějším mořským ptákem. Žije na ledových polích Antarktidy a bez problémů snáší třicetistupňové mrazy i ledové vichřice. Tučňák císařský je nejjižněji hnízdícím ptákem světa. Jen vzácně se vyskytuje za hranicemi jižního polárního kruhu.

[editovat] Způsob života

Tučňák císařský je společenský druh, který žije v koloniích čítajících 500 – 20 000 párů.

[editovat] Zvláštní přizpůsobivost

Tučňák císařský má několik fyziologických vlastností, které mu umožňují přežít i v extrémních mrazech. Tučňák má velmi husté peří – z jednoho centimetru čtverečního vyrůstá až dvanáct per. Jsou krátká a tuhá a navzájem se těsně překrývají. Nejvíc přispívá k tělesné izolaci krátké prachové peří. Vrstva podkožního tuku představuje účinnou izolaci a zároveň zásobu energie. Mají vyvinuté zvláštní ústrojí v dýchacích cestách, které minimalizuje ztráty tepla způsobené dýcháním. Křídla a nohy jsou prokrveny tak, aby průtok krve v nich byl co nejpomalejší.

[editovat] Potrava

Tučňáci loví ryby, sépie a korýše. Pod vodou nejsou příliš rychlí, dosahují rychlosti 6 až 8 km/h.

[editovat] Nepřátelé

Mezi největší nepřátele tučňáků patří buřňák. Buřňáci mají na svědomí až třetinu ztrát mláďat tučňáků.

[editovat] Rozmnožování

Námluvy tučňáků císařských začínají v březnu a v období od května do července, v temné antarktické zimě, snáší samice jediné vejce, které váží přibližně 450 gramů. Hnízda si tučňáci nestavějí, protože nemají z čeho. Aby uchránili vejce před promrznutím, pokládají si je na nohy a překrývají zvláštním záhybem kůže z břicha. Každému předání vejce mezi rodiči předchází složitý rituál, při kterém oba tučňáci stojí proti sobě se zobáky vztyčenými vzhůru a křičí. Asi po dvou týdnech samice svěří vejce samci a vydá se na cestu k moři. Samec zahřívá vejce ještě dalších 40 až 50 dní. Celkem trvá inkubační doba 62 až 67 dní. Všichni starostliví otcové se tisknou těsně k sobě, aby se alespoň trochu zahřáli. Krátce před vylíhnutím mláděte se samice vrací zpět a přináší ve voleti až 5 kg potravy. Když se samec dostane k hnízdišti trvá mu několik hodin než se dostane ke své samičce. Samice začnou vydávat zvuky které rozpozná jenom sameček. O mláďata se starají ještě přibližně 115 dní.

[editovat] Věk

Tučňáci se dožívají průměrného věku 20 let.

[editovat] Ochrana

Tučňák císařský má jen málo nepřátel, neboť se vyskytuje v oblastech, kde jen málokterá zvířata dokáží přežít. Populace se odhaduje na 150 000 párů, ale jejich existenci ohrožuje znečištění polárních moří.

Vajíčko tučňáka císařského

[editovat] Zajímavosti

• Tučňák císařský se dokáže potopit až do hloubky 265 metrů a pod vodou vydrží téměř 18 minut, což je nejlepší výkon ze všech ptáků.
• Během období rozmnožování přijímají samci potravu jen velmi málo nebo vůbec. Od března do července tak musejí vydržet půst trvající 110 až 115 dní.
• Tučňák císařský je velmi zdatný cestovatel. Některé kolonie jsou vzdáleny až 300 kilometrů od pevniny.
• Na rozdíl od létavých ptáků nemá tučňák císařský lehké, vzduchem vyplněné kosti. Proto se nemusí tolik namáhat, aby zůstal pod vodou.
• Mimo vodu působí tučňák císařský velmi nemotorně. Avšak na hladkých zledovatělých plochách se umí klouzat po břiše s překvapující lehkostí.
• Tučňák pochází ze stejného předka jako Bouřňák.

[editovat] Poznámky

1. ↑ http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8347/

[editovat] Literatura

• Martin Mykiska, Byl jsem rok v Antarktidě, Martin Mykiska 2001
• K. Šťastný, V. Bejček, K. Hudec, Svět zvířat IV., Ptáci 1, Albatros 1998
• Zdeněk Veselovský, Zvířata celého světa 10., Tučňáci, Státní zemědělské nakladatelství Praha 1984

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Tučňák císařský

Tento ornitologický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.