Tuřany (Brno)

Tuřany jsou bývalá obec, dnes městská čtvrť a katastrální území o rozloze 961,37 ha, tvořící od 24. listopadu 1990 součást brněnské městské části Brno-Tuřany. Rozkládají se ve středu této městské části, zachovaly si vesnický charakter a svojí zástavbou jsou téměř úplně propojeny se zástavbou sousedních Brněnských Ivanovic, s nimiž v podstatě tvoří jeden velký urbanistický celek. Ve čtvrti se nachází i radnice městské části Brno-Tuřany. Dominantou čtvrti je kostel Zvěstování Panny Marie, nacházející se v historickém jádru Tuřan nedaleko radnice městské části. Na východě katastru Tuřan, severovýchodně od tuřanské původní zástavby se rozkládá areál mezinárodního letiště Brno-Tuřany. Severně od tuřanské zástavby i letiště prochází trasa dálnice D1.

[editovat] Historický přehled

Tuřany byly od počátku 13. století majetkem olomouckého biskupa. Od roku 1627 vlastnil část Tuřan klášter františkánek v Brně, od r. 1666 vznikl další samostatný statek, náležející brněnským jezuitům. Tuřany zůstaly rozděleny na tři části až do zrušení poddanství, poté se spojily v jednu obec. K Brnu byly připojeny 16. dubna 1919. Roku 1954 bylo uvedeno do provozu tuřanské letiště. Současné katastrální hranice získaly Tuřany až při radikální druhé katastrální reformě Brna, provedené ve druhé polovině 60. let 20. století. Tehdy došlo k přesunu západní hranice Tuřan z linie vedoucí Ulicí 1. května a pak dále na sever, na linii vedoucí ulicemi Rolencova, Glocova, Zezulova a Měšťanská, čímž byla k Tuřanům připojena řada domů původně patřících jednak k Brněnským Ivanovicím, jednak k Brnu nedávno připojené obci Holásky. Dále Tuřany získaly rozsáhlou severovýchodní část původního katastru Brněnských Ivanovic a některé pozemky na jihu původního katastru Slatiny. Naopak pozemek s původně tuřanskou základní školou byl připojen k Brněnským Ivanovicím, a pozemky jihovýchodně od Slatinky a severně od Vlárské trati zase ke Slatině.

[editovat] Správní vývoj

• 1947-1949 - celý tehdejší katastr Tuřan byl spolu s celým tehdejším katastrem Brněnských Ivanovic součástí městského obvodu Brno IX. Tehdy slatinské pozemky náležely k městskému obvodu Brno VII.
• 1949-1954 - celý tehdejší katastr Tuřan tvořil spolu s většinnou tehdejšího katastru Brněnských Ivanovic a jihovýchodní částí tehdejšího katastru Komárova městský obvod Brno XIII. Tehdy slatinské pozemky náležely k městskému obvodu Brno X.
• 1954-1971 - celý tehdejší katastr Tuřan tvořil s většinnou území tehdejšího katastru Brněnských Ivanovic a jihovýchodní částí tehdejšího katastru Komárova městskýá obvod Brno X, jehož jméno bylo roku 1957 změněno na Brno X-Tuřany a roku 1960 přejmenován na Tuřany. Tehdy slatinské pozemky náležely k městskému obvodu Brno XI, přejmenovaného roku 1957 na Brno XI-Slatina a roku 1960 na Slatina. 1. července 1960 se součástí tohoto obvodu stal téměř celý tehdejší katastr tehdy připojené obce Holásky, a 1970 i celý katastr tehdy připojené obce Dvorska. V tomto období zároveň získaly Tuřany svoje současné katastrální hranice.
• 1971-1975 - celý katastr Tuřan již ve svých současných hranicích byl součástí městského obvodu Brno X-Tuřany, který již měl hranice shodné s hranicemi moderní městské části Brno-Tuřany.
• 1975-1990 - celý katastr Tuřan byl součástí městského obvodu Brno IV.
• od roku 1990 tvoří celý katastr Tuřan jednu ze 4 částí moderní samosprávné městské části Brno-Tuřany.

[editovat] Externí odkazy

• [1]

Tento článek týkající se Brna je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.