Tuaregové

Tuareg

Území Tuaregů

Tuaregové jsou národem, který obývá středozápadní část Sahary a Sahelu na severu Afriky. Tvoří jej asi jeden až jeden a půl milionu osob jejichž hlavní obživou je kočovné pastevectví.

[editovat] Historie a původ

Jejich původ je nejasný. Podle jedné teorie jsou potomky záhadných vozatajů, kteří kolem roku 1000 př. n. l. uprchli z Libye. Jejich jméno Tuaregové znamená arabsky at-Tawárika, tedy „Bohem opuštění“. Údajně proto, že s přijetím islámu příliš nepospíchali. Později Tuaregové přijali sunitský islám avšak jejich víra vykazuje určité odchylky od standardní zvyků a rituálů. Např. ženy nenosí závoj, používají hojně šperky a v rodinných záležitostech mají rozhodující slovo. Navíc Tuaregové jsou většinou monogamní.

[editovat] Území Tuaregů

Tuaregové obývají oblast o rozloze asi dvou milionů kilometrů čtverečních, která zasahuje na uzemí pěti afrických států - Alžírska, Lybie, Nigeru, Mali a Burkiny Faso. Převážná část národa je soustředěna v Nigeru (asi 700 tisíc osob) a Mali (asi 500 tisíc osob).

[editovat] Jazyk a zvyky

Příslušníci národa Tuaregů hovoří jazykem Tamašek, jedním ze skupiny berberských jazyků. Jejich vzhled a barva kůže se liší podle oblastí v nichž žijí. Na severu mají většinou světlou pleť a evropské rysy, na jihu je barva jejich pleti tmavší, někde jejich vzhled dokonce splývá s místním černošským etnikem. Muži si už od puberty zahalují tvář pláštěm zvaným litham, nosí dlouhé meče, dýky a štíty vyrobené z antilopí kůže.

Tento etnologický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.