Tuková buňka

Tuková buňka (adipocyt) je buňka, která je základní stavební jednotkou tukové tkáně. Ve vazivu se vyskytuje buď jednotlivě nebo v malých skupinách. Má schopnost vytvářet a hromadit tuk, a to buď v jedné velké vakuole (univakuolární buňky, tvoří bílý tuk) nebo v podobě množství menších vakuol (multivakuolární buňky, tvoří hnědý tuk).

[editovat] Bílé tukový buňky

Univakuolární tukové buňky tvoří bílé tukové vazivo, které představuje běžný typ tukového vaziva většiny savců. Tyto buňky obsahují tzv. hormon senzitivní lipázu (HSL), která při zvýšení koncentrace katecholaminů a kontaregulačních hormonů v krvi štěpí tuky (v tomto případě triacylglyceroly - TAG) na glycerol a volné mastné kyseliny (FFA). Ty jsou vázány na albumin a takto transportované plazmou až do cílových tkání, kde jsou využity v procesu betaoxidace k tvorbě energie (prakticky ve všech tkáních kromě erytrocytů a CNS (hematoencefalitická bariera)), popř. v játrech pro tvorbu tzv. ketolátek (náhradní en. substrát v době hladovění).

[editovat] Hnědé tukové buňky

Multivakuolární tukové buňky jsou součástí hnědého tuku, který se vyskytuje hlavně u hibernujících savců a u mláďat. U novorozenců je jeho největší koncentrace mezi lopatkami a jde v tomto věku o nejdůležitější termoregulační prvek. Mitochondrie těchto adipocytů totiž na své vnitřní membráně obsahují tzv. odpřahovací proteiny, které ruší vodíkový gradient, vzniklý v dýchacím řetězci, za současné tvorby tepla.

Tento cytologický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.