Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Tunel je dopravní stavba, která vede pod zemí skrz krajinou vyvýšeninu, pod mořem, říčním tokem či městem. Obvykle slouží pro silniční, kolejovou nebo pěší dopravu. Vodní tunely vybudované k přivádění nebo odvádění vody se někdy označují též jako štoly.
Nejdelším tunelem světa je železniční tunel Seikan mezi japonskými ostrovy Honšú a Hokkaidó. Jeho délka je 53,9 km (z toho 23,3 km pod mořským dnem). Ve Švýcarsku se staví Gotthardský úpatní tunel, který bude mít po svém dokončení délku 57 km.
Obsah |
Nejstarší tunely se stavěly pravděpodobně pro účely zavlažování. Římané tunely využívaly ke spojeni akvaduktů přivádějících vodu. První významný tunel pro přepravu nákladů byl postaven až roku 1670, kdy byl proražen 158 metrů dlouhý tunel srze skalnatý kopec blízko Beziers ve Francii. Stavbu tunelů urychlil vývoj železnice v 19. století. Tuto činnost významně usnadnil Marc Brunel, který roku 1818 vynalezl razící štít během ražení tunelu pod Temží. Tento vynález významně ulehčil stavbu tunelů. První železniční tunely vznikly mnohdy metodou, při které byl vyhlouben velký výkop a ten se pak překryl. Pod vodou se tunel může stavět z prefabrikovaných betonových sekcí, které se upevní a spojí. Voda a kal je následně odčerpána. Existuje však více metod. Moderní způsob „automatického“ hloubení tunelů, využívá hydraulicky poháněnou frézovací hlavu s řeznými zuby z karbidu wolframu.
v provozu, ve stavbě
| Název | Stát | Délka m | Zahájení provozu | Využití | Trasa |
|---|---|---|---|---|---|
| Gotthard (Basistunnel / Base Tunnel) | Švýcarsko | 57 072 | 2015 | železniční | Curych - Lugano |
| Seikan | Japonsko | 53 841 | 1988 | železniční | Aomori - Hakodate (Hokkaidó-šinkansen) |
| Eurotunnel | Francie - Velká Británie | 50 450 | 1994 | železniční | Calais - Folkestone |
| Nový Lötschberský tunel | Švýcarsko | 34 577 | 2007 | železniční | Bern - Brig |
| Guadarrama | Španělsko | 28 377 | 2007 | železniční | Madrid - Valladolid (AVE) |
| Hakkóda | Japonsko | 26 455 | 2010 | železniční | Hachinohe - Aomori (Tóhoku-šinkansen) |
| Iwate-ičinohe | Japonsko | 25 810 | 2002 | železniční | Morioka - Hachinohe (Tóhoku-šinkansen) |
| Pajares | Španělsko | 24 667 | 2011 | železniční | Valladolid - Gijón (AVE) |
| Lærdal | Norsko | 24 510 | 2000 | silniční | Lærdal - Aurland |
| Iijama | Japonsko | 22 225 | 2013 | železniční | Nagano - Kanazawa (Hokuriku-šinkansen) |
| Šimizu III | Japonsko | 22 221 | 1982 | železniční | Niigata - Tokio (Džóecu-šinkansen) |
| Wushaoling | Čína | 20 050 | 2006 | železniční | Lianyungang - Urumči |
| Simplon II | Itálie - Švýcarsko | 19 824 | 1922 | železniční | Brig - Milano |
| Simplon I | Itálie - Švýcarsko | 19 803 | 1906 | železniční | Brig - Milano |
| Vereina | Švýcarsko | 19 058 | 1999 | železniční | Klosters - Saglians (Rhétská dráha) |
| Šin-kanmon | Japonsko | 18 713 | 1975 | železniční | Kitakjúšú - Šimonoseki (Sanjó-šinkansen) |
| Vaglia | Itálie | 18 561 | 2008 | železniční | Bologna - Florencie (Treno Alta Velocità) |
| Appennino | Itálie | 18 507 | 1934 | železniční | Bologna - Florencie |
| Qinling I-II | Čína | 18 457 | 2002 | železniční | Si-an - Ankang |
| Zhongnanšan | Čína | 18 040 | 2007 | silniční | Si-an - Ankang |
| St. Gotthard | Švýcarsko | 16 918 | 1980 | silniční | Lucern - Lugano |
| Rokkô | Japonsko | 16 250 | 1972 | železniční | Ósaka - Kóbe (Sanjó-šinkansen) |
| Furka | Švýcarsko | 15 442 | 1982 | železniční | Brig - Andermatt |
| Haruna | Japonsko | 15 350 | 1982 | železniční | Takasaki - Niigata (Džóecu-šinkansen) |
| Severomujskij | Rusko | 15 300 | 2003 | železniční | Severobajkalsk - Tynda (BAM) |
| Firenzuola | Itálie | 15 285 | 2006 | železniční | Bologna - Florencie (Treno Alta Velocità) |
| Gorigamine | Japonsko | 15 175 | 1997 | železniční | Takasaki - Nagano (Hokuriku-šinkansen) |
| Monte Santomarco | Itálie | 15 040 | 1987 | železniční | Paola - Cosenza |
| Gotthardský tunel | Švýcarsko | 15 003 | 1882 | železniční | Lucern - Lugano |
Správa železniční dopravní cesty spravuje 151 železničních tunelů. Z toho bylo 103 tunelů postaveno v 19. století. Nejstaršími železničními tunely v Česku byly Třebovický tunel (zrušen 2005) a Choceňský tunel, zprovozněné roku 1845. Mezi nejsmělejší záměry do budoucna patří téměř 20kilometrový tunel z Prahy do Berouna.
Česko se neřadí mezi země s dlouhými tunely. Je to dáno charakterem české krajiny a také jinými nároky na prostorové vedení tratí v době, kdy byla většina tunelů na území dnešní ČR budována. Tunelů, které svou délkou přesahují 1000 m, je v Česku v současné době osm. Nejdelší je dvojice tunelů Nového spojení v Praze. Třetí nejdelší Březenský byl postaven nedaleko Chomutova na přeložce železniční tratě vyvolané postupem těžby hnědého uhlí. Tento 1758 m dlouhý jednokolejný tunel byl zprovozněn v roce 2007. Čtvrtým nejdelším je letitý Špičácký tunel na trati Plzeň - Železná Ruda, jehož délka činí 1747 m. Tento tunel je stavebně dvoukolejný, ale provozovaný pouze s jednou kolejí. Zprovozněn byl v roce 1876. Další tři tunely s délkou nad jeden kilometr tvoří komplex postupně stavěných Vinohradských tunelů v Praze. Osmým je Krasíkovský tunel na trati Česká Třebová - Přerov, zprovozněný v roce 2004 v rámci staveb Třetího železničního koridoru.
| Místo | Délka m | Zahájení provozu | Trať |
|---|---|---|---|
| Tunel Nového spojení | 2 680 | 2008 | 070 Praha - Turnov |
| Březenský | 1 758 | 2007[1] | 120 Praha - Chomutov |
| Špičácký | 1 747 | 1876 | 183 Plzeň - Železná Ruda |
| Vítkovský II | 1 345 | 2008 | 011 Praha hl.n. - Praha-Libeň |
| Vítkovský I | 1 332 | 2008 | 231 Praha hl.n. - Praha-Vysočany |
| Vinohradský I | 1 146 | 1871 | 171 Praha hl.n - Praha-Smíchov |
| Vinohradský II | 1 126 | 1944 | 221 Praha hl.n. - Praha-Vršovice |
| Vinohradský III | 1 125 | 1989 | 221 Praha hl.n. - Praha-Vršovice |
| Krasíkovský I | 1 098 | 2004 | 270 Česká Třebová - Olomouc |
| Polubenský | 940 | 1902 | 036 Tanvald - Harrachov |
| Návojský | 888 | 1928 | 283 Horní Lideč - Bylnice |
| Ještědský | 815 | 1900 | 086 Česká Lípa - Liberec |
| Sychrovský | 640 | 1859 | 030 Turnov - Liberec |
| Loučský | 633 | 1953 | 250 Tišnov - Vlkov u Tišnova |
| Havlíčkobrodský | 623 | 1952 | 250 Havlíčkův Brod - Žďár nad Sázavou |
| Jablunkovský II | 609 | 1917 | 320 Český Těšín - Čadca |
| Jablunkovský I | 606 | 1870 | 320 Český Těšín - Čadca |