Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Tunelový komplex Blanka je stavěn jako součást Městského okruhu v Praze mezi MÚK Malovanka a MÚK Pelc-Tyrolka. Jeho délka bude asi 6,3 kilometrů. Má se jednat o nejdelší silniční tunel v České republice a nejdelší městský tunel v Evropě.[1]
Obsah |
Tunel se dělí na tři základní části:
Mimoúrovňová křižovatka Malovanka na severním předportálí Strahovského tunelu má nahradit současnou provizorní úrovňovou křižovatku s Patočkovou ulicí a umožní zároveň napojení Břevnovské radiály a tunelu Blanka. Od Malovanky povede Městský okruh tunelem pod Střešovicemi, další mimoúrovňové křížení má mít u Prašného mostu (ulice Svatovítská směrem k Vítěznému náměstí). Dále pokračuje tunel pod rozhraním Dejvic a Hradčan až na Letnou.
Mimoúrovňová křižovatka Letná se má nacházet poblíž ulice U Vorlíků. Dále tunel pokračuje pod Stromovkou a pod Vltavou. U vyústění tunelu na mimoúrovňové křižovatce Pelc-Tyrolka se má okruh křížit s novým Trojským mostem, který má nahradit současný trojský tramvajový most.
Podle mluvčího magistrátu se nepředpokládá, že by Městský okruh byl využíván autobusy MHD. Nákladní vozidla mají mít, podobně jako v dalších tunelech Městského okruhu, povolen vjezd do 12 tun celkové hmotnosti, a v nejvytíženějších úsecích tunelu Blanka se předpokládá frekvence až 3000 nákladních automobilů denně.[2]
Výstavba tunelu začala v roce 2007 a vyžádá si velká dopravní omezení v některých částech Prahy 6 a Prahy 7. Celý úsek je financován rozpočtem hlavního města Prahy a předpokládaná cena stavby dosáhne 28 miliard korun. Tunel má být zprovozněn v roce 2011.
Výstavba byla několikrát odložena z důvodu odvolání mnoha občanských sdružení.
Stromovka je od roku 1988 chráněnou přírodní památkou. Občanská sdružení, ekologičtí aktivisté a Strana zelených projekt Městského okruhu v této části města kritizovali, protože podle nich přivede do centra města další tisíce automobilů a zhorší tak kvalitu života. Stavba nikdy neprošla expertním posouzením podle vlivu na životní prostředí.[3]
23. května 2008 upozornily Lidové noviny, že firma Metrostav postavila bez povolení v Letenských sadech komunikaci, která slouží k objíždění staveniště a nahrazuje tak ulici Milady Horákové.[4]
Podle informací portálu Aktuálně.cz vyplývá z dokumentů, které si pražský magistrát nechal vypracovat, že tunel Blanka v Praze mírně zhorší ovzduší. Magistrát přitom tvrdil opak.[5]
V úterý 20. května 2008 kolem 4. hodiny ranní došlo nad tunelem Blanka k propadu půdy v parku Stromovka,[6] čímž vznikl kráter o průměru 20 a hloubce přes 15 metrů. Metrostav a magistrát se bránily tím, že při takto složitých projektech jsou sesuvy půdy zapříčiněné vydatnými srážkami možným rizikem. Ředitel odboru městského investora Jiří Toman podle novinářů řekl: „Hodně pršelo. (…) Zemina se propadla do tunelu. Je to věc, která se stává.“[3] Koncem května 2008 podalo občanské sdružení Arnika „trestní oznámení na neznámého pachatele s podezřením na spáchání trestného činu obecného ohrožení“.[3] Kritici stavby upozornili na fakt, že v den nehody podepsala Praha memorandum pěti evropských měst o parkové péči.
Policie trestní oznámení po prověření odložila, její postup prověřilo a potvrdilo i obvodní státní zastupitelství pro Prahu 7 a městské státní zastupitelství.[7]
V neděli 12. října 2008 před desátou hodinou dopolední došlo téměř ve stejných místech trávníkové plochy k dalšímu propadu podobného rozsahu, o průměru 25 metrů a hloubce 16 metrů, nad místem, kde stavební firma rozšiřovala již vyraženou část tunelu. Ačkoliv se v blízkosti nacházeli lidé, ani tentokrát nebyl zraněn nikdo z procházejících ani z dělníků. Primátor Pavel Bém podle médií na místě těsně po události řekl: „Když se to stalo poprvé v květnu, řekl jsem dobře, může se to stát. Ale podruhé? Podám trestní oznámení na neznámého pachatele za obecné ohrožení. Chci znát jméno viníka.“ Roli sehrálo nestabilní podloží, velké množství spodní vody a nedostečné zajištění.[8]
