Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
| Tento článek obsahuje informace, které nejsou ověřené. Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámen, opravte, prosíme, nepřesnosti a doplňte prameny (literaturu apod.), které dokládají uvedená tvrzení. |
Tunelování je termín užívaný běžně pro rozsáhlý finanční podvod, při kterém management z firmy ve velkém odčerpá její finanční prostředky do jiných firem managementem zpravidla vlastněných. Toto odčerpávání prostředků většinou ovšem není přímé (šlo by o často příliš velké riziko), ale např. prostřednictvím pro tunelovanou firmu výrazně nevýhodných obchodů.
Poprvé byl tento termín použit pravděpodobně v Česku v první polovině 90. let 20. století, ovšem rozšířil se i mimo české prostředí[1] a ve světě se pak používal např. během Asijské finanční krize.
Jev zvaný tunelování se na počátku 90. let překládal do angličtiny jako Asset stripping. Tento jev existoval na západě již dříve, v České republice ovšem dosáhl v průběhu 90. let značných rozměrů vinou nedostatečně rozvinutého a ustáleného právního prostředí.
Obsah |
Jedním z příkladů tunelování jsou aktivity Pavla Tykač v rámci skupiny Motoinvest, která během devadestátých let odkupovala ve velkém rozsahu od drobných investorů akcie, které získali v rámci dvou vln tzv. kupónové privatizace. Společnost Motoinvest mimo jiné ovládla i dvě menší banky (Plzeňskou banku, Agrobanku) a investiční CS Fondy.
Pavel Tykač podle vyjádření policie úmyslně zbavil fondy akcií a místo v nich 1,5 miliarda korun v hotovosti byla složeny v Plzeňské banky (Motoinvest majetkově ovládanou) a za ně byly zakoupeny nehodnotné akcie Drůbeže Příšovice. V létě 2006 byl Tykač s dalšími 5 lidmi policií obviněn z podvodu v případě vytunelovaných CS Fondů.
Během roku 2006 Tykač veřejně oznámil, že se podílel na nákupu 40 % akcií Mostecká uhelná společnosti (MUS) a.s. prostřednictvím firmy Czech Coal. Majetek Pavla Tykače je dnes odhadován na desítky miliard.