Tupolev Tu-4

Tupolev Tu-4
Tupolev Tu-4
Typ:	bombardovací letoun
Výrobce:	Tupolev
Konstruktér:	Tupolev
První let:	19. května 1947
Zaveden:	1949
Hlavní uživatel:	SSSR ČLR
Vyrobeno:	847

Tupolev Tu-4 (v kódu NATO: Bull) byl sovětský bombardovací letoun, který byl v SSSR vznikal podle amerického Boeing B-29 Superfortress (několik strojů za druhé světové války, mezi 29. červencem 1944 až 21. listopadem 1944, skončilo na na území SSSR — tři stroje nouzově přistály, čtvrtý poté, co jej posádka opustila na padácích, havaroval). Šlo o letouny B-29-5-BW (s/n 42-6256), dva B-29-15-BW (s/n 42-6365 a 42-6358), a jeden B-29A-1-BN (42-93829, tento stroj havaroval). Letoun Tu-4 poprvé vzlétl 19. května 1947. Stejně jako originál se potýkal se značnými problémy, které musely být postupně vyřešeny. Stroj se stal prvním sovětským dálkovým bombardérem, který měl schopnost nést atomové zbraně. Vyráběl se v letech 1949 - 1952, celkem bylo vyrobeno 847 kusů, z nichž část byla exportována do Číny.

Z Tu-4 vycházela konstrukce dopravního letounu Tupolev Tu-70 a vojenského transportního Tupolev Tu-75, které využívaly některé prvky (křídlo, ocasní plochy, pohonné jednotky) Tu-4, ale ani jeden se nedostal do výroby, stejně jako dopravní Il-18 (starší Iljušinova konstrukce poháněná pístovými motory, vyjma typového označení nemá nic společného s pozdějším Iljušinem Il-18 Moskva), protože v té době Aeroflot pro letouny s takovou přepravní kapacitou neměl použití. Obdobně vznikal, s využitím nosného systému a motorů, nový bombardér Tupolev Tu-80, ale ten se již nedostal do výroby, stejně jako zcela nová konstrukce Tupolev Tu-85, výkony srovnatelná s prvními verzemi amerického bombardéru Convair B-36, těžký čtyřmotorový bombardér poháněný čtyřmi pístovými motory Dobrynin VD-4K, se vzletovou hmotností 107 000 kg (oba stroje, tedy Tu-80 i zcela nový Tu-85, zůstaly jen v prototypu, byla dána přednost zcela novým, úspěšným, konstrukcím bombardérů s proudovými a turbovrtulovými motory, které ve výzbroji sovětského letectva nahradily letouny Tu-4).

[editovat] Hlavní technické údaje

• Osádka: 10 mužů
• Rozpětí: 43,08 m
• Délka: 30,19 m
• Výška: 8,46 m
• Nosná plocha: 161,70 m²
• Hmotnost prázdného letounu: 34 000 kg
• Maximální vzletová hmotnost: 60 000 kg
• Maximální rychlost: 578 km/h
• Dostup: 11 200 m
• Dolet: 5600 km
• Výzbroj:
  • deset 23mm kanónů Nudelman NS-23, po dvou v pěti střelištích (čtyři dálkově ovládané věže a v přímo ovládaném záďovém střelišti)
  • pumy do celkové hmotnosti 10 000 kg (kupř. 6 pum o hmotnosti po 500 kg, nebo 1 atomová puma, nebo 2 rakety dlouhého doletu), při doletu 5000 km unesl 5000 kg pum.

• Pohonné jednotky: čtyři pístové vzduchem chlazené dvouhvězdicové motory Švecov AŠ-73TK, každý o výkonu 2400 k (1765 kW)

Tupolev Tu-75 - prototyp

[editovat] Prameny

• Václav Němeček: Vojenská letadla 4, Naše vojsko, Praha, 1979
• časopis Letectví & Kosmonautika (články dipl. tech. V. Němečka a Ing. Ivana Meduly)

Související články obsahuje Portál Letectví

Tento článek o letectví je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.