Turbovrtulový motor

Schéma zobrazující činnost turbovrtulového motoru

Turbovrtulový motor – také proudovrtulový motor, turboprop – se dá považovat za hybrid vrtulového a proudového motoru - většina částí je stejná jako u proudového motoru (vstupní ústrojí, kompresor, spalovací komora, turbína, výstupní ústrojí). V podstatě to je proudový motor, jehož energie se však použije k pohonu vrtule a pouze necelých 10% výkonu se přímo podílí tahovou silou na pohonu letadla.

Pohon vrtule je řešen dvěma způsoby:

• Hřídel proudového motoru je spojená s hřídelí vrtule přes převodovku (reduktor). Převodovky se používá proto, že vrtule má mnohem větší průměr než lopatky tubíny, a tak by se při pracovních otáčkách turbíny kraj listů vrtule pohyboval nadzvukovou rychlostí, což je nežádoucí. Převodovka umožňuje plynulé otáčení vrtule patřičně sníženými (redukovanými) otáčkami.
• Vrtule je vybavena samostatým stupněm turbíny (tzv. volná turbína), který je umístěn za turbínou pohánějící kompresor. Osa vrtule prochází dutou osou turbokompresoru.

Některé typy ruských letadel jsou vybaveny motory s dvojicí souosých protiběžných vrtulí. Toto řešení umožňuje dosahovat vysokých rychlostí, ale také se vyznačuje značným hlukem.

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Turbovrtulový motor

Tento článek o leteckém motoru je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.