Turecko

Turecká republika Türkiye Cumhuriyeti
vlajka znak
Hymna: İstiklâl Marşı
geografie
Hlavní město:	Ankara
Rozloha:	780 580 km² (36. na světě) z toho 1,3 % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Ararat (5137 m n. m.)
Časové pásmo:	+2
obyvatelstvo
Počet obyvatel:	68 109 469 (17. na světě, 2003)
Hustota zalidnění:	86,2 ob. / km² (106. na světě)
Jazyk:	turečtina
Náboženství:	islám (sunnitský), malé skupiny pravoslavných křesťanů
státní útvar
Státní zřízení:	republika
Vznik:	29. října 1923 (zformování státu s převážně tureckým obyvatelstvem po občanské válce, následující po pádu Osmanské říše)
Prezident:	Abdullah Gül
Předseda vlády:	Recep Tayyip Erdoğan
Měna:	nová turecká lira (YTL)
mezinárodní identifikace
ISO 3166-1:	792 TUR TR
MPZ:	TR
Telefonní předvolba:	90
Národní TLD:	.tr

Turecko (oficiálním názvem Türkiye Cumhuriyeti, česky Turecká republika) je demokratickou zemí ležící v Malé Asii a z menší části v jihovýchodní Evropě.

Turecko hraničí na severovýchodě s Gruzií, na východě s Arménií, Ázerbájdžánem (exklávou Nachičevan) a Íránem, na jihovýchodě s Irákem a Sýrií. Z jihu omývá břehy Turecka Středozemní moře, ze západu Egejské moře. Na západním okraji evropské části Turecka probíhá hranice s Řeckem a Bulharskem. Severní břehy Turecka omývá Černé moře.

[editovat] Dějiny

Hlavní článek: Dějiny Turecka

Mustafa Kemal Atatürk

Na území dnešního Turecka existovala ve starověku mimo jiné chetitská říše. Část Turecka pak byla osídlena Řeky, později se stala součástí římské říše a nakonec byzantské říše. Od 11. století docházelo k osídlování tureckým obyvatelstvem.

Roku 1299 se Osman I. stal prvním sultánem osmanské říše, která jako muslimský stát započala s výboji do Evropy, Asie i Afriky. Sultán jako hlava osmanské říše měl neomezenou (absolutní) moc.

Osmanská říše zanikla v roce 1923, kdy byla založena republika Kemalem Atatürkem. Ten sekularizoval stát a zavedl mnohé jiné reformy s dalekosáhlými důsledky.

Turecko se i přesto potýkalo s ekonomickými a politickými problémy, zejména pak v druhé polovině 20. století. V Turecku žije přes dva miliony Kurdů a vztah turecké vlády k této národnostní menšině dosud není zcela vyřešen.

Dalším problémem současného Turecka je neschopnost vyrovnat se s vlastní minulostí (například turecká vláda donedávna odmítala připustit turecký podíl na genocidě Arménů v průběhu První světové války), s náboženskou nesnášenlivostí (namířenou zejména proti křesťanům žijícím na území Turecka – Řekům, Arménům, …) a nacionalismem (opět namířeným proti netureckým národnostem žijícím v Turecku – Kurdům a dalším). Stále nevyřešená zůstává také otázka severní části Kypru, kterou de facto Turecko okupuje.

[editovat] Geografie

Hlavní článek: Geografie Turecka

Letovisko Fethiye v provincii Muğla, na pobřeží Středozemního moře

Území Turecka má zhruba obdélníkový tvar, je přes 1600 km dlouhé a 800 km široké. Pokrývá plochu 779 452 km² (včetně jezer). 23 764 km² z toho leží v Evropě na Balkánském poloostrově, zbývajících 755 688 km² leží v jihozápadní Asii na poloostrově Malá Asie (zvaném též Anatolie).

Evropskou část Turecka tvoří Východní Thrákie, hraničící s Bulharskem a Řeckem. Asijská část, Anatolie, je značně hornatá. Uprostřed se rozkládá náhorní plošina. Pobřežní roviny jsou úzké, mezi nimi a centrální plošinou leží pohoří Taurus (podél pobřeží Středozemního moře) a Köroğlu (podél pobřeží Černého moře). Východní Turecko je nejhornatější částí země. Pramení zde řeky Eufrat, Tigris a Aras, leží tu jezero Van a nejvyšší turecká hora, biblický Ararat (5165 m).

Ararat je se svými 5165 m nejvyšší horou Turecka. Nachází se v provincii Iğdır ve Východní Anatolii

[editovat] Správní členění

Hlavní článek: Administrativní dělení Turecka

Mapa tureckých regionů

Turecko se dělí na 81 provincií, zvaných il (množné číslo iller). Provincie se seskupují do 7 regionů (bölgesi, množné číslo bölgeleri), toto členění však slouží statistickým účelům a netvoří úroveň státní správy. Provincie se dále dělí na okresy, těch je v celém Turecku 923.

Regiony a provincie jsou následující:

• Marmarský region (Marmara Bölgesi)
  • Balıkesir, Bilecik, Bursa, Çanakkale, Edirne, İstanbul, Kırklareli, Kocaeli, Sakarya, Tekirdağ, Yalova
• Egejský region (Ege Bölgesi)
  • Afyonkarahisar, Aydın, Denizli, İzmir, Kütahya, Manisa, Muğla, Uşak
• Středomořský region (Akdeniz Bölgesi)
  • Adana, Antalya, Burdur, Hatay, Isparta, Kahramanmaraş, Mersin, Osmaniye
• Střední Anatolie (İç Anadolu Bölgesi)
  • Aksaray, Ankara, Çankırı, Eskişehir, Karaman, Kayseri, Kırıkkale, Kırşehir, Konya, Nevşehir, Niğde, Sivas, Yozgat
• Černomořský region (Karadeniz Bölgesi)
  • Amasya, Artvin, Bartın, Bayburt, Bolu, Çorum, Düzce, Giresun, Gümüşhane, Karabük, Kastamonu, Ordu, Rize, Samsun, Sinop, Tokat, Trabzon, Zonguldak
• Východní Anatolie (Doğu Anadolu Bölgesi)
  • Ağrı, Ardahan, Bingöl, Bitlis, Elazığ, Erzincan, Erzurum, Hakkâri, Iğdır, Kars, Malatya, Muş, Tunceli, Van
• Jihovýchodní Anatolie (Güneydoğu Anadolu Bölgesi)
  • Adıyaman, Batman, Diyarbakır, Gaziantep, Kilis, Mardin, Şanlıurfa, Siirt, Şırnak

[editovat] Turecko a Evropská unie

Modrá mešita v Istanbulu, jedna z významných památek Turecka

Cesta Turecka do Evropy – a tím i do Evropské unie – počíná již vznikem Turecké republiky roku 29. říjnem 1923, od kdy se Turecko pokládá za součást Evropy. Významnější pokusy o přiblížení se však datují až do doby po skončení druhé světové války.

• 1948 patří Turecko k zakládajícím členským zemím OECD
• 1952 přistupuje Turecko k NATO
• 1959 podává žádost o členství v EHS
• 1964 vstupuje v platnost asociační smlouva s EHS, kde se hovoří o možnosti pozdějšího vstupu Turecka do EHS
• 1987 podává Turecko žádost o plné členství v ES
• 1989 je tato žádost odmítnuta (nestabilní politické a hospodářské poměry)
• 1996 celní unie s EU vstupuje v platnost
• 1997 se na summitu v Lucembursku EU vyslovuje pro možné členství Turecka v EU, ale odmítá udělit status kandidátské země
• 1999 na summitu v Helsinkách dostává Turecko status kandidáta na přístup
• 2002 poslední část velké ústavní reformy, požadované EU, vstupuje v platnost (zrušení trestu smrti atd.)
• 2004 nové trestní právo vstupuje v platnost; v říjnu doporučuje Evropská komise jednání o vstupu, v prosinci je oznámen termín jednání (listopad 2005) s možným vstupem Turecka do EU nejdříve roku 2014

[editovat] Turistický ruch v Turecku

Příjezdový cestovní ruch zaznamenal v posledních dvaceti letech silný růst, nyní tvoří významnou část turecké ekonomiky. V roce 2005 přijelo do země 24 milionů turistů.

Mezi nejznámější letoviska na Turecké riviéře patří např. Alanya, Antalya, Belek, Side a Kemer. Na Egejské riviéře jsou populární letoviska Bodrum, Marmaris, Fethiye aj.

Seznam aktuálního počasí

[editovat] Odkazy

[editovat] Související články

• Istanbul
• Asie
• Osmanská říše
• Seznam tureckých měst

[editovat] Externí odkazy

Wikislovník obsahuje slovníkovou definici slova Turecko.

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Turecko

• (en)Turecké ministerstvo zahraničí
• (en)Turecká ekonomika a statistiky

[editovat] Literatura

• The New Turkey – The Quiet Revolution at the Edge of Europe (Nové Turecko – tichá revoluce na okraji Evropy), Chris Morris, 2005, Granta Books, ISBN 1-86207-790-8 (anglicky) [1]

Turecko – Türkiye – (TR)

Provincie Turecka a jejich hlavní města: Adanská provincie (Adana) | Adıyamanská provincie (Adıyaman) | Provincie Afyonkarahisar (Afyon) | Ağrıská provincie (Ağrı) | Aksarayská provincie (Aksaray) | Amasyjská provincie (Amasya) | Ankarská provincie (Hlavní město Ankara) | Antalyjská provincie (Antalya) | Ardahanská provincie (Ardahan) | Artvinská provincie (Artvin) | Aydınská provincie (Aydın) | Balıkesirská provincie (Balıkesir) | Bartınská provincie (Bartın) | Batmanská provincie (Batman) | Bayburtská provincie (Bayburt) | Bilecikská provincie (Bilecik) | Bingölská provincie (Bingöl) | Bitliská provincie (Bitlis) | Bolská provincie (Bolu) | Burdurská provincie (Burdur) | Burská provincie (Bursa) | Çanakkalská provincie (Çanakkale) | Çankırská provincie (Çankırı) | Çorumská provincie (Çorum) | Denizliská provincie (Denizli) | Diyarbakırská provincie (Diyarbakır) | Düzcská provincie (Düzce) | Edirnská provincie (Edirne) | Elazığská provincie (Elazığ) | Erzincanská provincie (Erzincan) | Erzurumská provincie (Erzurum) | Eskişehirská provincie (Eskişehir) | Gaziantepská provincie (Gaziantep) | Giresunská provincie (Giresun) | Gümüşhanská provincie (Gümüşhane) | Hakkarijská provincie (Hakkari) | Hatayská provincie (Antiochie) | Iğdırská provincie(Iğdır) | Ispartská provincie (Isparta) | Istanbulská provincie (Istanbul) | Izmirská provincie (İzmir) | Kahramanmaraşská provincie (Kahramanmaraş) | Karabükská provincie (Karabük) | Karamanská provincie (Karaman) | Karská provincie (Kars) | Kastamonská provincie (Kastamonu) | Kayserská provincie (Kayseri) | Kırıkkalská provincie (Kırıkkale) | Kırklarelská provincie (Kırklareli) | Kiliská provincie (Kilis) | Kırşehirská provincie (Kırşehir) | Kocaeliská provincie (İzmit) | Konyanská provincie (Konya) | Kütahyanská provincie (Kütahya) | Malatyjská provincie (Malatya) | Manisanská provincie (Manisa) | Mardinská provincie (Mardin) | Mersinská provincie (Mersin) | Muğlanská provincie (Muğla) | Muşská provincie (Muş) | Nevşehirská provincie (Nevşehir) | Niğdská provincie (Niğde) | Orduská provincie (Ordu) | Osmaniyjská provincie (Osmaniye) | Rizenská provincie (Rize) | Sakaryjská provincie (Adapazarı) | Samsunská provincie (Samsun) | Siirtská provincie (Siirt) | Sinopská provincie (Sinop) | Sivaská provincie (Sivas) | Şırnakská provincie (Şırnak) | Şanlıurfská provincie (Şanlıurfa) | Tekirdağská provincie (Tekirdağ) | Tokatská provincie (Tokat) | Trabzonská provincie (Trabzon) | Tuncelská provincie (Tunceli) | Uşacká provincie (Uşak) | Vanská provincie (Van) | Yalovská provincie (Yalova) | Yozgatská provincie (Yozgat) | Zonguldakská provincie (Zonguldak)

Severoatlantická aliance (NATO)

Belgie • Bulharsko • Česko • Dánsko • Estonsko • Francie • Island • Itálie • Kanada • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rumunsko • Řecko • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Španělsko • Turecko • USA

Státy a území v Evropě

Albánie • Andorra • Arménie¹ • Ázerbájdžán² • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Gruzie² • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán² • Kypr¹ • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Makedonie • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko² • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko² • Ukrajina • Vatikán
Teritoria, kolonie a zámořská území: Faerské ostrovy (DK) • Gibraltar (GB) • Guernsey (GB) • Jersey (GB) • Ostrov Man (GB)
Území se sporným postavením: Abcházie² • Jižní Osetie² • Kosovo • Podněstří • Severní Kypr

Poznámky: ¹ Státy ležící v Asii, kulturně a historicky zařazovány do Evropy • ² Státy a území ležící částí svého území v Asii

Státy a území v Asii

Afghánistán • Arménie² • Ázerbájdžán¹ • Bahrajn • Bangladéš • Bhútán • Brunej • Čínská lidová republika • Egypt³ • Filipíny • Gruzie¹ • Indie • Indonésie • Irák • Írán • Izrael • Japonsko • Jemen³ • Jižní Korea • Jordánsko • Kambodža • Katar • Kazachstán¹ • Kuvajt • Kypr² • Kyrgyzstán • Laos • Libanon • Malajsie • Maledivy • Mongolsko • Myanmar (Barma) • Nepál • Omán • Pákistán • Rusko¹ • Saúdská Arábie • Severní Korea • Singapur • Spojené arabské emiráty • Sýrie • Šrí Lanka • Tádžikistán • Thajsko • Turecko¹ • Turkmenistán • Uzbekistán • Vietnam • Východní Timor⁴
Teritoria, kolonie a zámořská území: Britské indickooceánské území (GB) • Kokosové ostrovy (AUS) • Vánoční ostrov (AUS)
Území se sporným postavením: Abcházie¹ • Jižní Osetie¹ • Náhorní Karabach • Palestinská autonomie • Severní Kypr² • Tchaj-wan (Čínská republika)

Poznámky: ¹ Státy a území ležící částí svého území v Evropě • ² Státy a území historicky a kulturně zařazované do Evropy • ³ Státy ležící částí svého území v Africe • ⁴ Stát ležící částí svého území v Austrálii a Oceánii