Tvarovaná příze

Tvarovaná příze (en:textured yarn; de:texturiertes Garn) je výrobek ze zkadeřených nekonečných chemických vláken.

Zkadeřením, tedy umělým odchylováním vláken od rovnoběžné osy příze se dosáhne zvýšení objemnosti, nasákavosti, tepelné izolace, měkčího „textilního“ omaku a případně značné elasticity výsledného výrobku.

[editovat] Výroba

Světová produkce nekonečných chemických vláken dosahuje (v roce 2005) cca. 22 miliony tun,^[1] podle odhadů z 80. let minulého století se tvarované příze podílely na celkovém zpracovaném množství 15 %.

Výroba přízí s roztažností do cca. 50 % se v posledních letech dále rozšiřovala, naproti tomu tvarované příze s roztažností 150-300 % (na plavky a některé sportovní oděvy) byly nahrazeny mnohem dražšími ale kvalitnějšími elastomery. Přesnější údaje o současných poměrech nejsou veřejně známy.

[editovat] Výrobní technologie a použití přízí

Nejstarší způsob tvarování vycházel z francouzsko-amerického vynálezu z roku 1931, původně určenému k zušlechtění příze z nekonečných viskózových vláken. Od té doby byla vyvinuta řada technologíí, které umožňují mechanicky, pneumaticky nebo účinkem tepla tvarování téměř všech druhů umělých vláken. Nejdůležitější z nich:

Technologií torzního tvarování nepravým zákrutem se vyrábí asi 2/3 tvarovaných přízí.

[editovat] Princip

Hladký vlákenný materiál se ská s vysokým zákrutem a současně probíhá ohřívaným fixovacím agregátem. S pomocí otočné trubičky se pak změní směr zákrutu, skaní pokračuje a vlákna mají snahu se po uvolnění dostat do původní polohy. Protože však zákrut je tepelně fixovaný, daří se to jen zčásti, příze se zkadeřuje.

Zákrut se uděluje pomocí tření příze o plochy speciálních kotoučů (namísto dřívějšího vřetene) a dosahuje se rychlosti až 1200 m/min.^[4] Například na stroji s 240 tvarovacími jednotkami (na ploše cca. 130 m²) je možné zpracovat až 1 tunu příze za hodinu. Technologie je vhodná pro všechny druhy tepelně tvarovatelných nekonečných vláken. Pro výrobky s vysokou pružností a nižší objemností se hodí nejlépe PA vlákna (punčochy, lyžařské obleky). Polyester je vhodnější tam, kde se vyžaduje objemnost bez silné roztažnosti.

Pro určité druhy přízí (např. kobercové z polyamidu) se napojují tvarovací stroje (s výhodou zejména pěchovací) přímo na zvlákňovací linku v chemické výrobě a tvarování probíhá současně s dloužením vláken.^[5]

Podobného efektu jako tvarováním příze se také může dosáhnout použitím

• profilovaných vláken, např. s hvězdicovým nebo trojúhelníkovým průřezem. Dá se s nimi velmi dobře imitovat přírodní hedvábí: např. jednoduché příze v jemných tkaninách a skané příze v kobercích s hedvábným vzhledem.^[6]
• bikomponentních vláken, např. mísením tepelně stabilních se sráživými vlákny nebo polyamid s polyesterem atd. („chemické tvarování“). Použití: např. punčochy, koberce
• skaním tvarovaných přízí s hladkými přízemi z nekonečných nebo staplových vláken (jedno- nebo vícebarevných)
• opřádáním nebo obeskáváním v nejrůznějších kombinacích (např. na šicí nitě).

[editovat] Odkazy

[editovat] Literatura

• Alfons Hofer, Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte, str. 519-538 , 7. völlig überarbeitetet Auflage, Frankfurt am Main : Deutscher Fachverlag, 1992, ISBN 3-87150-366-5
• Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981) str. 534-603

[editovat] Reference

1. ↑ http://www.cirfs.org/frames_04.htm
2. ↑ http://www.ssm.ch/index.php?S=1&Folder=11
3. ↑ http://www.vostex.de/site/pages/produkte/agilon/agilon-200.php
4. ↑ http://www.barmag.oerlikontextile.com/de/Portaldata/1/Resources/barmag/pdf/TEX_brochure_FK6_data.pdf
5. ↑ http://skripta.ft.tul.cz/data/2006-09-22/11-44-44.pdf
6. ↑ http://www.neckermann.ch/shop/21932.html