Tycho Brahe

Tycho Brahe
Tycho Brahe
Narození
Datum:	14. prosince 1546
Místo:	Knudstrup, Dánsko
Úmrtí
Datum:	24. října 1601
Místo:	Praha
Citát

Tycho Brahe (14. prosince 1546, Knudstrup, Dánsko – 24. října 1601, Praha), původním jménem Tyge Ottesen Brahe, nesprávně též Tycho de Brahe^[1], byl význačný dánský astronom, astrolog a alchymista. Je považován za nejlepšího a nejpřesnějšího pozorovatele hvězdné oblohy, jenž byl překonán až šedesát let po vynalezení dalekohledu.

[editovat] Život

Byl potomkem starého šlechtického rodu. Studoval filozofii a rétoriku v Kodani (1559-1562), poté práva v Lipsku. V roce 1565 zdědil značné jmění a začal se věnovat svým koníčkům – alchymii, ale především astronomii. Později pokračoval ještě ve studiu chemie Augsburgu. Roku 1571 se po smrti otce vrátil do Dánska a získal vlastní observatoř. 11. listopadu 1572 pozoroval (a popsal ve spise O nové hvězdě) výbuch supernovy v souhvězdí Kasiopeja. Poté cestoval nějaký čas po Evropě. Velkorysá nabídka dánského krále Fridricha II., který mu nechal postavit laboratoře a observatoře Uranienborg a Stjerneborg na ostrově Hven jej přiměla k návratu. Na králem darované ostrovní observatoři pracoval přes dvacet let. V roce 1597 se nepohodl s novým králem, nějaký čas cestoval po Evropě a v roce 1599 byl Rudolfem II. na radu Tadeáše Hájka z Hájku pozván do Prahy, kde působil jako císařský astrolog u dvora. Postavil novou observatoř v Benátkách nad Jizerou, kde mu posledních několik měsíců života dělal asistenta Jan Kepler.

novodobý náhrobek

Podle pověsti zemřel Brahe na protržení močového měchýře při pozorování zatmění slunce nebo kvůli tomu, že ze společenských důvodů nemohl vstát od hostiny dříve než císař. Dnes se ale zdá, že měl nějakou ledvinovou chorobu, nebo podlehl otravě rtutí ze svých alchymistických experimentů.

Pohřben byl po smrti na pražském Starém Městě v kostele Panny Marie před Týnem u Staroměstského náměstí. V roce 1901 byly jeho ostatky vyzvednuty, prozkoumány a uloženy do nové cínové rakve na stejném místě.^[2]

[editovat] Výzkum

Uranienborg

Mauerquadrant (Tycho Brahe 1598)

Tyge Brahe vytvořil originální kosmologickou teorii: podle ní je sice Země středem vesmíru, ale kolem ní obíhá jen Slunce a Měsíc. Ostatní planety obíhají kolem Slunce. Vytvořil tak jakýsi kompromis mezi geocentrickou teorií Ptolemaia a teorií heliocentrickou Mikuláše Koperníka.

Přesným měřením paralaxy dokázal, že komety se nacházejí vně měsíční dráhy. Na základě Brahových pozorování (především poloh Marsu) mohl o několik let později Jan Kepler formulovat své slavné zákony oběhu planet. Před tím se ale střetl s Tychonovými dědici a naměřená data získal až po zákroku císaře.

Na Brahovu počest byl pojmenován měsíční kráter Tycho.

Ve své astrologické praxi prosazoval myšlenku, že postavení nebeských těles pozemské události ovlivňuje, nikoliv předurčuje. Sepsal dva astrologické traktáty (jeden o vlastním systému výpočtu astrologických domů). Tato díla se nedochovala.

[editovat] Odkazy

[editovat] Externí odkazy

Seznam děl
v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je
Tycho Brahe

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Tycho Brahe

Související články obsahuje Portál Novověk

• Rozhovor s Pavlem Najserem o astronomovi Tychonovi Brahe

[editovat] Reference

1. ↑ HADRAVA, Petr; HADRAVOVÁ, Alena. Jak se Tycho Brahe jmenoval?. Vesmír, 8. 12 1995, roč. 84, čís. 12, s. 709. Dostupné online. ISSN 0042-4544.
2. ↑ Hrob Tycha Braha. Ilustrovaný svět, 1901, roč. I, čís. 21, s. 652.