Tyrolsko

Tyrolsko (německy Tirol) je spolková země na západě Rakouska. Metropolí a současně největším městem Tyrolska je Innsbruck. Jedná se o severní část původně většího Tyrolska, jehož zbytek (Jižní Tyrolsko) náleží od 10. září 1919 Itálii.

Poloha Tyrolska na mapě Rakouska

Pohled na tyrolská údolí z vrcholu Zugspitze.

Prakticky celé rozlehlé území zabírají Alpy. Země se dělí na dvě části: větší Severní Tyrolsko (německy Nordtirol) v západním výběžku Rakouska a menší Východní Tyrolsko (Osttirol). Tyto oblasti jsou navzájem odděleny Salzburskem (viz mapa). Na hranicích Východního Tyrolska s Korutany ve Vysokých Taurách se nachází nejvyšší vrchol Rakouska Grossglockner 3797 m n.m. Široké a hluboké údolí Innu tvoří přirozenou hranici mezi vápencovými Alpami na severu a rulovými středními Alpami. V tomto údolí je také soustředěna většina obyvatel Tyrolska, což si vyžádalo i zvýšený rozvoj dopravy. Proto zde byla zavedena před více než sto lety železniční trať a v současnosti dálnice A12 (E60). Řeka Inn protéká i Innsbruckem.

[editovat] Povrch

Tyrolsko je s 12 647,71 km² třetí nejrozlehlejší zemí Rakouska. Navíc je to také spolková země s nejdelšími hranicemi, které jsou dlouhé 719 km. Svoje hranice sdílí Tyrolsko s Německem, Itálií a z malé části také se Švýcarskem.

Celý povrch Tyrolska zabírají Východní Alpy. Ty se zde člení do následujících horských skupin:

• Allgäuské Alpy
• Ammergauské Alpy
• Gailtalské Alpy
• Chiemgauské Alpy
• Kaisergebirge
• Karnské Alpy
• Karwendel
• Kitzbühelské Alpy
• Lechtalské Alpy
• Ötztalské Alpy
• Rofan
• Samnaun
• Silvretta
• Steinberge
• Stubaiské Alpy
• Tuxské Alpy
• Villgratenské hory
• Verwall
• Vysoké Taury
• Wetterstein
• Mieminger Kette
• Zillertalské Alpy

[editovat] Největší města

• Innsbruck 113 457 obyvatel
• Kufstein 15 359 obyvatel
• Telfs 12 834 obyvatel
• Schwaz 12 211 obyvatel
• Lienz 12 076 obyvatel
• Hall in Tirol 11 491 obyvatel
• Wörgl 10 884 obyvatel
• Imst 8 957 obyvatel
• Kitzbühel 8 571 obyvatel
• Landeck 7 335 obyvatel

(počet obyvatel k 24.9. 2004)

[editovat] Dějiny

Nejstaršími známými obyvateli dnešního Tyrolska byli Ilyrové a Keltové. Na konci 1. století př. n. l. dobyli území Římané a začlenili jej do provincií Raetia, Noricum a Venetia. V 6. – 7. století pronikli až do údolí Adige k dnešnímu Salornu Bavoři. Původní rétorománské obyvatelstvo (Ladinové) našlo tehdy útočiště v Dolomitech. V 11. století získali do správy od římskoněmeckých císařů rozsáhlá území kolem obchodní cesty přes Brennerský průsmyk tridentský a brixenský biskup. Ve 12. století začal zemi pod svou vládu sjednocovat šlechtický rod Vintschgauerů, který si od roku 1230 říkal hrabata z Tirol (podle rodového hradu Tirol u Meranu). Ten si ve 13. století vymohl na tridentských a brixenských biskupech rozsáhlá léna s fojtskými a hraběcími právy. Roku 1363 zdědili Tyrolsko Habsburkové. Tyrolsko se těšilo větším výsadám než ostatní habsburské země (např. císař Maxmilián udělil obyvatelům Tyrolska právo nosit zbraň a použít ji na ochranu své země). Od 4. února 1803 bylo k Tyrolsku připojeno i území Tridentska. V napoleonských dobách (1805 - 1814) patřilo k Bavorskému království, Tridentsko však bylo po místním povstání připojeno 28. února 1810 k Italskému království. V roce 1809 vypuklo proti bavorské nadvládě a drancování země lidové povstání, v jehož čele stál Andreas Hofer (v roce 1810 byl v italské Mantově popraven). Od vídeňského kongresu 1815 bylo Tyrolsko opět spojeno s Tridentskem v jeden celek a znovuzačleněno do Rakouska. Po první světové válce bylo Tridentsko 3. listopadu 1918 anektováno Itálií, která pak 10. září 1919 získala i převážně německojazyčné Jižní Tyrolsko.

[editovat] Hospodářství

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Tyrolsko

V hospodářství Tyrolska je důležitý průmysl textilní, dřevozpracující, sklářský, chemický, strojírenství a potravinářský. Na příjmech se významně podílí také cestovní ruch (ročně v průměru 40 mil. přenocování návštěvníků). Zemědělství je omezeno vcelku jen na údolí Innu. Ve vedlejších údolích převládá chov dobytka. Reliéf umožnil výstavbu velkých hydroelektráren (např. Prutz-Imst, Silz-Sellrain, Zillertal). Ve středověku kvetoucí hornictví (rudy stříbra, olova, sůl, měď) zcela zaniklo.

• Tyrolsko

	Okresy a statutární město spolkové země Tyrolsko
	Imst | Innsbruck | Innsbruck-venkov | Kitzbühel | Kufstein | Landeck | Lienz | Reutte | Schwaz

Rakousko – Österreich – (A)
Rakouské spolkové země a jejich hlavní města: Burgenland (Eisenstadt) • Dolní Rakousy (St. Pölten) • Horní Rakousy (Linec/Linz) • Korutany (Klagenfurt) • Salcbursko (Salzburg) • Štýrsko (Štýrský Hradec/Graz) • Tyrolsko (Innsbruck) • Vídeň • Vorarlbersko (Bregenz)