U-234

Kapitán Fehler na křižníku USS Sutton, v pozadí ponorka U-234

Torpédování ponorky U-234

U-234 byla německá ponorka typu X, postavená za 2. světové války. Jednalo se o jednu z největší ponorek o délce 90 metrů, která byla do služby zažazena v březnu 1944. Počátkem roku 1945 byla přestavěna, aby mohla vykonat tajnou misi do Japonska, na kterou vyplula v březnu téhož roku. Na palubě ponorky byl proudový letoun Messerschmitt Me 262 a raketa V-2, obojí rozložené na součástky, a plány na jejich výrobu. Nejutajenější součástí nákladu byl však uran pro výrobu atomové bomby, pocházející z Jáchymova. O vyplutí ponorky do Japonska byla informována britská rozvědka, která však nevěděla o skutečném obsahu nákladu. Ponorce se podařilo proklouznout všem nástrahám spojenců, a to i díky tomu, že se dokázala potopit do hloubky 150 m.

Po kapitulaci Německa se U-234 stále nacházela na moři a stejně jako jiné německé ponorky obdržela zprávu o způsobu, jak se vzdát spojencům. Kapitán Fehler se rozhodl, že se vzdá Američanům, se kterými navázal rádiové spojení. Vzdala se americkému torpédoborci USS Sutton, který ji eskortoval do přístavu v Portsmouthu. Američané začali osádku vyslýchat, avšak měli podezření, že sudy s 560 kg oxidu uranu jsou zaminované. To jim první důstojník Pfaff, který jediný věděl o přesném obsahu sudů, rozmluvil a navrhl, že bude osobně přítomen při transportu sudů z ponorky. Když se o této kořisti dozvěděl otec americké atomové bomby Robert Oppenheimer, přijel sám osobně U-234 navštívit. Předpokládá se, že uran z této ponorky byl použit při výrobě atomové bomby Little Boy, která byla shozena na japonské město Hirošima.

Ponorka U-234 byla potopena v listopadu 1947 americkou ponorkou Greenfish u poloostrova Cape Cod v USA.

[editovat] Literatura

• Petr Vokáč, Hirošima nebyla první, Nakladatelství Akcent 2005
• Joseph Mark Scalia (přeložil Lumír Mikulka), Poslední německá mise do Japonska: neúspěšná plavba ponorky U-234, Vyd. Ivo Železný, 2003

[editovat] Externí odkazy

• Hirošima nebyla první