Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
| Tento článek obsahuje informace, které nejsou ověřené. Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámen, opravte, prosíme, nepřesnosti a doplňte prameny (literaturu apod.), které dokládají uvedená tvrzení. |
| Unie svobody - Demokratická unie | |
| Logo: | |
| Založena: | 1998 |
| Barvy: | zelená, žlutá, v předvolební kampani v roce 2006 purpurová |
| Politické ideologie: | konzervativní liberalismus (původně), liberalismus
ve volbách 2006 příklon k libertarianismu |
| Současný předseda: | Jan Černý |
| Evropská strana: | (Evropská liberální strana - přihláška) |
| Aktuální volební výsledek: | 0,3 % (PSP 2006) |
Unie svobody - Demokratická unie (US-DEU) je liberální pravicová politická strana.
Obsah |
O jejím vzniku bylo rozhodnuto v lednu 1998 po skandálu s financováním a následném rozkolu uvnitř ODS na podzim 1997. Část strany v čele s Janem Rumlem a Ivanem Pilipem se pokusila svrhnout tehdejší vedení strany, především jejího předsedu Václava Klause, který měl v ODS velmi silnou pozici. Po neúspěšném pokusu o změnu ve vedení ze strany vystoupili a založili Unii Svobody. Ta byla zaregistrována 22. ledna 1998.
Strana měla zpočátku velkou podporu médií, prezidenta i části společnosti, řada komentátorů ji připisovala světlou budoucnost a ODS postupný úpadek a navíc do ní přestoupila většina známějších politiků ODS, ale již v předčasných parlamentních volbách 1998 získala oproti ODS citelně málo hlasů. V letech 1998–2002 byla Unie svobody jednou z hlavních částí tzv. Čtyřkoalice, ta byla spolu spolu s ODS a ČSSD jednou ze tří hlavních politických sil. Během období opoziční smlouvy se navíc mohla profilovat jako jediná skutečná demokratická opozice vůči levicové vládě Miloše Zemana tolerované pravicovou ODS. V prosinci 2001 se Unie svobody spojila s Demokratickou unií, čímž vznikla US-DEU. Vnitřní problémy ODA a nesoudržnost Čtyřkoalice způsobil její rozpad krátce před parlamentními volbami 2002, což se negativně projevilo na volebních výsledcích US-DEU.
Po volbách v roce 2002 a vstupu do vlády premiéra Vladimíra Špidly strana ztratila důvěru voličů, postupně ji opoustěla většina zbývajících významných osobností a její volební preference klesaly. Po změně ve vedení ČSSD a nástupu Jiřího Paroubka navíc ČSSD stále více a otevřeněji začala spolupracovat s komunisty a mohla pohodlně přehlasovat US-DEU a KDU-ČSL ve vládě i v parlamentu. US-DEU sice stále měla své ministry ve vládě, ale jejich faktický vliv byl již malý. US-DEU vyměnila vedení, do čela zvolila mladého a poměrně neokoukaného politika Pavla Němce, ale ten nedokázal klesající podporu veřejnosti zvrátit. Po jeho skandálu s katarským princem se krize strany jen prohloubila.
Pro parlamentní volby v roce 2006 vládní strana radikálně změnila image a s pentagramem ve znaku se pokusila získat hlasy mladých voličů anarchistického a ultraliberálního smýšlení. Ve volbách však propadla s ziskem pouhých 0,3 % hlasů (absolutně 16 457[1]. V reakci na tento neúspěch rezignovalo vedení strany včetně předsedy Pavla Němce. Na republikovém výboru v červenci 2006 byl předsedou zvolen senátor Jan Hadrava.
|
|
Hlasy | Procenta | počet poslanců |
|---|---|---|---|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1) Jen Unie svobody. Demokratická unie obdržela 86 431 (1,45 %) a žádný mandát
2) Společná kandidátka s KDU-ČSL
3) Poslanecký klub US-DEU měl 10 poslanců, protože do něho vstoupili dva poslanci zvolení jako nezávislí za KDU-ČSL
| České politické strany zastoupené v Parlamentu ČR a Evropském parlamentu | ||
|---|---|---|
| Poslanecká sněmovna (2006) |
Občanská demokratická strana (81) • Česká strana sociálně demokratická (74) • Komunistická strana Čech a Moravy (26) • Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová (13) • Strana zelených (6) | |
| Senát (2006) |
ODS (v klubu 36, z toho jedna za hnutí NEZÁVISLÍ) • ČSSD (29) • KDU-ČSL (7) • Klub otevřené demokracie (6 – po 1 US-DEU*, SOS*, SZ*, SD SN*, SNK ED, NSK*) • nezařazení KSČM (3) | |
| Evropský parlament (2004) | ODS (9) • KSČM (6) • SNK ED (3) • ČSSD (2) • KDU-ČSL (2) • NEZÁVISLÍ (2, rozpad na Politika 21 a Nezávislí demokraté (Předseda V. Železný) po 1) | |
|
(poslední volby) |
Zdroj: ČSÚ, Senát (křesla; * pro senátory malých volebních stran, kteří nejsou jejich členy) |
|