Ufa

Znak Ufy

Mapa umístění

Ufa (rusky Уфа; baškirsky Өфө) je město v Ruské federaci, správní středisko republiky Baškortostán. V roce 2003 počet obyvatel dosáhl 1,1 milionu.

[editovat] Charakter města

Ufa na začátku 20. století

Ufa je hlavní město Baškirské republiky a jedno z nejdůležitějších chemických center na Urale.

Nachází se při ústí řeky Ufy do řeky Bělé (Agidel), 1520 km východně od Moskvy.

Místní průmyslové závody vyrábějí zařízení pro těžbu, dále se zde vyrábí plasty, rafinuje se ropa a zpracovávají se potraviny. Ve městě se nachází také univerzita a letiště. Ufa je sídlem Ufského vědeckého centra Ruské akademie věd a Akademie věd republiky Baškirie. Na vysokých a středních školách Ufy studuje přes 68 000 studentů. Z letiště v Ufě odlétají spoje do 27 měst Ruska a SNS (Společenství nezávislých států). Město má 7 divadel, 6 muzeí, filharmonii a stálý cirkus. Město je rodištěm spisovatele S. T. Aksakova a malíře M. V. Něstěrova.

[editovat] Historie

Nejdříve na tomto místě byla v roce 1574 založena pevnost oddílem ruských střelců. Statut města získala Ufa v roce 1586. V 17. století už byla Ufa důležitým obchodním centrem na cestě z evropského Ruska na Sibiř. Od r.1708 náleželo město ke Kazaňské gubernii, v letech 1728-44 bylo centrem samostatné provincie. V roce 1744 se Ufa stala součástí Orenburgské gubernie. V letech 1773-4 přečkala 4-měsíční obsazení vojsky J. I. Pugačeva. V roce 1789 zde byla zřízena Muslimská duchovní správa pro celé Rusko v čele s muftím. V roce 1865 se Ufa stala centrem Ufské gubernie.

S výstavbou Samarsko-Zlatoustovské železnice (1888) a zavedením paroplavby na řece Bělé (splavné od května do října) došlo k rychlému rozvoji průmyslu; ke konci století tu bylo již na 30 průmyslových podniků různé velikosti. Mezi lety 1918 a 1919 během ruské občanské války bylo město ovládáno na čas bělogvardějci. Od roku 1922 je Ufa hlavním městem Baškortostánu - autonomní republiky Baškirsko.

[editovat] Externí odkazy

[editovat] Ufské zpravodajské portály v ruštině

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Ufa

• http://bashnews.ru/
• http://allufa.ru/
• http://bashinform.ru/ (oficiální zpravodajský portál)

Rusko – Россия – (RUS)
Subjekty Ruské federace Republiky Adygejsko (Majkop) | Altajsko (Gorno-Altajsk) | Baškortostán (Ufa) | Burjatsko (Ulan-Ude) | Čečensko (Groznyj) | Čuvašsko (Čeboksary) | Dagestán (Machačkala) | Chakasko (Abakan) | Ingušsko (Magas) | Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) | Kalmycko (Elista) | Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) | Karélie (Petrozavodsk) | Komi (Syktyvkar) | Marij El (Joškar-Ola) | Mordvinsko (Saransk) | Sacha (Jakutsk) | Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) | Tatarstán (Kazaň) | Tuva (Kyzyl) | Udmurtsko (Iževsk) Kraje Altajský (Barnaul) | Chabarovský (Chabarovsk) | Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) | Krasnodarský (Krasnodar) | Krasnojarský (Krasnojarsk) | Permský (Perm) | Přímořský (Vladivostok) | Stavropolský (Stavropol) | Zabajkalský (Čita)  Oblasti Amurská (Blagověščensk) | Archangelská (Archangelsk) | Astrachaňská (Astrachaň) | Belgorodská (Belgorod) | Brjanská (Brjansk) | Čeljabinská (Čeljabinsk) | Irkutská (Irkutsk) | Ivanovská (Ivanovo) | Jaroslavská (Jaroslavl) | Kaliningradská (Kaliningrad) | Kalužská (Kaluga) | Kemerovská (Kemerovo) | Kirovská (Kirov) | Kostromská (Kostroma) | Kurganská (Kurgan) | Kurská (Kursk) | Leningradská (Sankt Petěrburg) | Lipecká (Lipeck) | Magadanská (Magadan) | Moskevská (Moskva) | Murmanská (Murmansk) | Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) | Novgorodská (Novgorod) | Novosibirská (Novosibirsk) | Omská (Omsk) | Orjolská (Orjol) | Orenburská (Orenburg) | Penzenská (Penza) | Pskovská (Pskov) | Rjazaňská (Rjazaň) | Rostovská (Rostov na Donu) | Sachalinská (Južno-Sachalinsk) | Samarská (Samara) | Saratovská (Saratov) | Smolenská (Smolensk) | Sverdlovská (Jekatěrinburg) | Tambovská (Tambov) | Tomská (Tomsk) | Tverská (Tver) | Tulská (Tula) | Ťumeňská (Ťumeň) | Uljanovská (Uljanovsk) | Vladimirská (Vladimir) | Volgogradská (Volgograd) | Vologdská (Vologda) | Voroněžská (Voroněž) Federální města Moskva | Sankt Petěrburg Autonomní oblast Židovská (Birobidžan) Autonomní okruhy Čukotský (Anadyr) | Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) | Jamalskoněnecký (Salechard) | Něnecký (Narjan-Mar)