Ugrofinské jazyky

Ugrofinské jazyky tvoří společně se samojedskými jazyky uralskou jazykovou rodinu. Přestože se jimi mluví na rozlehlých plochách Eurasie, nepatří do rodiny indoevropských jazyků. Termín „ugrofinské“ je však dnes považován za sporný, neboť někteří ligvisté mají zato, že obě podskupiny ugrofinských jazyků, tj. Finsko-Permské jazyky a Ugrické jazyky k sobě mají zhruba stejně daleko, jako k nim má jiná skupina uralských jazyků, jazyky samojedské. Občas se termín ugrofinské jazyky používá též pro celou uralskou jazykovou rodinu.

Ugrofinské jazyky mají kolem 20 milionů mluvčích, a to zejména ve východní a střední Evropě a na západní Sibiři.

[editovat] Klasifikace

• Ugrofinské jazyky
  • Ugrické jazyky
    • Maďarské
      • Maďarština
    • Obsko-ugrické
      • Chantyjština (osťáčtina)
      • Mansijština (vogulština)
  • Finsko-permské jazyky
    • Permské
      • Komi (zyrjanština, komi-zyrjanština)
      • Komi-Permjačtina
      • Udmurtština (voťáčtina)
    • Finsko-volžské jazyky (finsko-marijské)
      • Marijské
        • marijština (čeremiština)
      • Mordvinské
        • Erzja
        • Mokša
      • Vymřelé finsko-volžské jazyky s nejistým zařazením
        • Merja
        • Muromština
        • Meščerština
      • Finsko-laponské jazyky (finsko-sámské)
        • Sámské jazyky (laponské)
          • Západosámské
            • Jižní sámština
            • Umejská sámština - téměř vymřelá
            • Lulejská sámština
            • Pitejská sámština - téměř vymřelá
            • Severní sámština
          • Východosámské
            • Kainuuská sámština - vymřelá
            • Kemská sámština - vymřelá
            • Inarská sámština
            • Akkalská sámština (babinská) - poslední mluvčí zemřela 29. 12. 2003
            • Kildinská sámština
            • Skoltská sámština
            • Terská sámština - téměř vymřelá
        • Baltofinské jazyky
          • Estonština
            • Estonština
            • Jižní estonština
              • Võro
              • Seto
          • Finské
            • Finština
            • Meänkieli
            • Kvenština
            • Ingrijská finština
          • Ingrijština (ižorština) - téměř vymřelá
          • Karelština
            • Karelština
            • Ludičtina
            • Livvi (oloněcká karelština, oloněčtina)
          • Livonština
          • Vepština
          • Votičtina - téměř vymřelá

[editovat] Ugrické jazyky

Ugrická skupina je početně malá. Největším a nejdůležitějším jazykem této skupiny je maďarština.

[editovat] Finské jazyky

Skupina finských jazyků je poměrně početná, ve většině případů se však jedná o jazyky s velmi malým počtem mluvčích. Finština (přes 5 milionů mluvčích) a estonština (přes 1 milion mluvčích) jsou jediné dva jazyky této skupiny, jimiž hovoří mluvčí na vlastním státním území.

Dalšími významnými jazyky jsou karelština na území Karelské republiky finsky a karelsky Karjala), laponské jazyky v severní Evropě na územích Finska, Švédska, Norska a Ruska, jazyk Komi, mnoho dalších jazyků, užívaných zejména na rozsáhlých územích bývalého Sovětského Svazu, jejichž význam není v současnosti příliš velký a samotné používání postupně zaniká společně se stárnoucí populací mluvčích.