Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
| Ulánbátar Ulaanbaatar |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| poloha | |||
| souřadnice: | |||
| nadmořská výška: | 1325 m n. m. | ||
| stát: | |||
| Samosprávné město: | Ulánbátar | ||
| administrativní dělení: | 9 okresů | ||
| rozloha a obyvatelstvo | |||
| rozloha: | 4 704,4 km² | ||
| počet obyvatel: | 1 000 000 (2007) | ||
| hustota zalidnění: | 204 obyv. / km² | ||
| správa města | |||
| starosta: | Tsogt Batbayar | ||
| oficiální web: | www.ulaanbaatar.mn | ||
| telefonní předvolba: | +976 (0)11 | ||
| PSČ: | 210 XX | ||
Ulánbátar (mongolsky: Улаанбаатар) je hlavní město Mongolska. Leží v severovýchodní části země v údolí řeky Túl a na úpatí horského masivu Bogd úl. Je to nejchladnější hlavní město světa s velmi drsným, vnitrozemským podnebím. Leží v nadmořské výšce nad 1300 metrů. Dříve se město jmenovalo Urga, dnešní název Ulánbátar získalo až ve 20. letech 20. století. Ulánbátar znamená v překladu „rudý bohatýr“ a uctívá památku mongolského revolucionáře Süchbátara.
Město bylo založeno v roce 1639 jako hlavní sídlo bogdgegéna, hlavy lámaistů Vnitřního Mongolska. Tehdy se jmenovalo Urga (Hlavní stan) nebo také Ich-chure (Velký klášter). Na přelomu 17. a 18. století vznikla nedaleko kláštera obchodní osada Majmačen. Během několika následujících desetiletí se plocha mezi klášterem a obchodní osadou začala zastavovat. Pro správu Vnějšího Mongolska si mandžuští místodržitelé vybrali město za své sídlo. Vzhledem k jeho strategické poloze mezi Ruskem a Čínou byl dokonce v roce 1861 ve městě otevřen ruský konzulát. V roce 1911 byla za ruské podpory čínsko-mandžuská vláda svržena a vyhlášen autonomní Mongolský stát. Tehdejší Urga byla na relativně krátkou dobu přejmenována na Nijs-lel-chure. Listopad 1919 ale znamenal opětovné obsazení Mongolska čínskými vojsky. Různé boje přetrvaly až do roku 1921, kdy bylo město 6. července osvobozeno revolučními skupinami Süchbátara a Čojbalsana za podpory Rudé armády. V roce 1924 se poprvé sešel Velký lidový chural a vyhlásil Mongolskou lidovou republiku. Tehdy došlo k přejmenování města na dnešní název Ulánbátar. V té době tvořily město hlavně jurty a různé hliněné a dřevěné domky. Mezi nimi vynikaly lámaistické chrámy se zlatými věžemi. Došlo k rozčlenění obyvatel města na lámy, knížata, kupce, řemeslníky, Čínany a Rusy. Vzhledem k velkému vlivu SSSR pokračovala výstavba města podobně jako u ostatních sovětských měst. Osou nové výstavby se stala 20 km dlouhá třída Míru, která protíná město od západu k východu. Podél ní byly postupem času vystavěny moderní výškové budovy s ministerstvy, úřady, obchody i byty. Na centrálním náměstí vyrostl obrovský pomník a mauzoleum Süchbátara, vládní budovy, opera, národní divadlo (1932) a velký hotel Altaj. Centrum města obepíná okružní ulice, navazující na třídu Míru. Podél ní je vystavěno univerzitní městečko (založené v roce 1942) s výzkumnými a vědeckými ústavy, Palácem pionýrů a Palácem sportu. V západní části města najdeme velké panelové sídliště. Jihovýchodně od centra byly vybudovány průmyslové závody.
Po rozpadu Sovětského svazu došlo v Mongolsku k uvolnění politických poměrů a k prvním svobodným volbám. V nich překvapivě opět zvítězili komunisté - tentokrát však jejich mírnější „reformní“ odnož. V roce 1994 byl lámaismus (tibetský budhismus) prohlášen za státní náboženství. Nejvýznamnějšími průmyslovými obory jsou průmysl obuvnický, kožedělný, potravinářský, strojírenský a hutnický. Město leží na odbočce Transibiřské magistrály Ulan-Ude - Peking, která spojuje Rusko s Čínou a nazývá se Transmongolská magistrála. Leteckou dopravu zajišťuje Čingischánovo letiště. Ulánbátar působí jako relativně moderní město s velkým množství paneláků. Typické jurty ale ve městě najdeme také. Ve městě má sídlo prezident, vláda a mongolský parlament - jednokomorový Velký lidový chural. Město řídí městská rada.
|
|
|
|---|---|
|
Ajmagy Mongolska a jejich správní centra: Bajanchongorský ajmag (Bajanchongor) | Bajanölgijský ajmag (Ölgij) | Bulganský ajmag (Bulgan) | Centrální ajmag (Zúnmod) | Darchanúlský ajmag (Darchan) | Gobialtajský ajmag (Altaj) | Gobisümberský ajmag (Čojr) | Chentijský ajmag (Öndörchán) | Chovdský ajmag (Chovd) | Chövsgölský ajmag (Mörön) | Jihogobijský ajmag (Dalanzadgad) | Jihochangajský ajmag (Arvajchér) | Orchonský ajmag (Erdenet) | Selengský ajmag (Süchbátar) | Severochangajský ajmag (Cecerleg) | Středogobijský ajmag (Mandal Gov) | Süchbátarský ajmag (Barún Urt) | Uvský ajmag (Ulángom) | Východní ajmag (Čojbalsan) | Východogobijský ajmag (Sajnšand) | Zavchanský ajmag (Uliastaj) Samosprávné město: Ulánbátar |
|