Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
| 1990-090B - Ulysses | |
|---|---|
| Název objektu | Ulysses |
| COSPAR | 1990-090B |
| Katalogové číslo | 20842 |
| Start | 6. října 1990 |
| Kosmodrom | Eastern Test Range |
| Nosná raketa | raketoplán Discovery |
| Stav objektu | na heliocentrické dráze |
| Zánik | ne |
| Provozovatel | USA, NASA-ESA |
| Výrobce | Německo, Dornier |
| Kategorie | sluneční sonda |
| Hmotnost | 967 kg |
Ulysses je vesmírná sonda určená pro výzkum Slunce. Jméno sondy „Ulysses“ je římské jméno pro Odyssea.
Sonda je společným projektem ESA a NASA. Byla vynesena 6. října 1990 do volného kosmického prostoru pomocí raketoplánu Discovery při misi STS-41. Poté se sonda vydala na dva roky trvající cestu k Jupiteru. Tam objevila, trochu nad rámec svých povinností, překvapivě velký únik prachu z Jupiterova systému. Zároveň však Jupiter využila jako gravitační prak, který ji vyhodil na oběžnou dráhu téměř kolmou (79°) k rovině ekliptiky.
Sonda neobíhá v rovině ekliptiky, v níž obíhají téměř všechny ostatní sondy. Díky gravitačnímu popostrčení od Jupiteru obéhá kolmo k rovině ekliptiky a tím i k rovníku Slunce. Sonda obíhá po eliptické dráze nad póly Slunce, díky čemuž je může přímo sledovat. Poprvé se nad jižní pól dostala v roce 1994, nad severní o rok později. Okolo Slunce obíhá s periodicitou šesti let. Druhý přelet nad póly slunce vykonala mezi lety 2000 a 2001.
Sonda nese mnoho přístrojů pro pozorování částic a záření vycházejícího ze Slunce. Má také výhodný oběžný cyklus. Hned během prvního přeletu si astronomové všimli zřetelných rozdílů v počtu částic mezi pólem a rovníkem. Byl ale mnohem menší než se čekalo. Dalším velkým překvapením bylo, že magnetosféra je na jihu silnější než na severu. Během let 2000-2001 procházelo Slunce bouřlivější částí svého jedenáctiletého cyklu, takže mnoho citlivých pozorování nebylo možno provést. Nicméně sondu zasáhla jedna z obrovitých erupcí a bylo tak možno studovat co se stane se sluneční erupcí ve vzdálenosti 300 milionů km od Slunce. V roce 2006 je sice opět v minimu své aktivity, nicméně Slunce má vedle jedenáctiletého cyklu i cyklus dvaadvacetiletý, během něhož dojde vždy k přepólování. Právě proto je tento přelet z vědeckého hlediska tak zajímavý. Lze totiž pomocí stejných přístrojů sledovat dvě sluneční období i rozdíly mezi nimi.
| Související články obsahuje Portál Kosmonautika |