Roman Fjodorovič Ungern von Sternberg

Roman Fjodorovič Ungern von Sternberg

Roman Fjodorovič Ungern von Sternberg (rusky: Роман Фёдорович Унгерн фон Штернберг) (narozen 22. ledna 1886 ve Štýrském Hradci a popraven 15. září 1921 v Novosibirsku), někdy též zvaný pro své excentrické chování, odvahu a krutost Šílený Baron či pro svou krutost Krvavý Baron, byl ruský vojenský důstojník baltskoněmeckého původu, účastník Ruské občanské války a po určitou dobu i vojenský diktátor Vnějšího Mongolska.

Přestože se narodil jako "von Ungern-Sternberg", používal jméno "Ungern von Sternberg". Pod jménem "Ungern von Sternberg" byl znám i za doby svého života.

[editovat] Mládí

Ungern von Sternberg se narodil v Rakousku, ve Štýrském Hradci, do rodiny baltských Němců. Byl vychováván nevlastním otcem Oscarem von Hoyningen-Huene v Revalu (nyní Tallin), na území tehdejšího Ruského impéria.

Z gymnázia byl pro špatné chování vyloučen. V roce 1896 začal studovat námořní školu. Tuto školu však rok před dokončením opustil, aby se mohl zúčastnit Rusko-japonské války. Na Dálný Východ však dorazil už po skončení války. V roce 1908 absolvoval petrohradské Pavlovské pěchotní učiliště.

[editovat] Vojenská služba

Od roku 1908 sloužil Ungern von Sternberg v Zabajkalském kozáckém vojsku. V roce 1913 službu přerušil a cestoval po Mongolsku. Poté se vrátil za rodinou do Revalu.

V první světové válce sloužil v 2. armádě generála Samsonova. Bojoval v Haliči, byl raněn. Válku zakončil jako setník (есаул). V srpnu roku 1917 byl spolu s atamanem Semjonovem poslán do Zabajkalska za účelem vytvoření dobrovolnických oddílů.

[editovat] Ruská občanská válka

Ungern von Sternberg se aktivně účastnil Ruské občanské války na straně odpůrců bolševiků. Byl velitelem tzv. Asijské jízdní divize, součásti vojsk atamana Semjonova.

V roce 1920 Asijská jízdní divize v počtu nepřevyšujícím 800 mužů vpadla do Vnějšího Mongolska. Mongolsko vyhlásilo samostatnost již v roce 1911, avšak jeho samostatnost byla uznána pouze Tibetem. V roce 1920 již bylo obsazeno čínskými republikánskými vojsky. Ungern von Sternberg osvobodil vládce Mongolska Bogdgegéna z čínského zajetí a (na druhý pokus) vyhnal čínská republikánská vojska (v počtu okolo 2 000 mužů) z Chüré (dnešního Ulánbátaru).

Po obsazení Chüré soustředil ve svých rukou Ungern von Sternberg prakticky veškerou moc. Jeho vláda byla mimořádně krutá. V Chüré proběhly pogromy vůči Číňanům, Židům, bolševikům a všem, kdo byli podezříváni z podpory bolševiků.

V březnu 1920 se Číňané pokusili o útok na oddíly Ungern von Sternberga z jihu, z Vnitřního Mongolska. V bitvě u Čojru však byly čínské jednotky zdecimovány. Číňané se začali obávat, že Ungern von Sternberg napadne Peking.

28. června 1921 vpadla na území Vnějšího Mongolska Rudá armáda spolu s mongolskými oddíly vedenými Süchbátarem a 5. července 1921 vstoupili do Chüré. Ungern von Sternberg uprchl. Po těžkých bojích byl Ungern von Sternberg zajat svými mongolskými vojáky a předán bolševikům.

[editovat] Smrt

15. září 1921 proběhl v Novonikolajevsku (dnešní Novosibirsk) s Ungern von Sternbergem pětihodinový proces. Z propagačních důvodů se proces nekonal v Irkutsku, ale Novonikolajevsku (Novonikolajevsk byl v té době nejvýznamnější město Sibiře) a dostalo se mu velké publicity. Ungern von Sternberg byl obžalován z jednání v zájmu Japonska, ozbrojeného boje proti bolševikům, teroru a zvěrstev. Kromě jednání v zájmu Japonska se Ungern von Sternberg přiznal ke všem bodům obžaloby.

Ungern von Sternberg byl tribunálem shledán vinným ve všech třech bodech obžaloby a ještě ten den zastřelen.

[editovat] Literatura

• Batbayar, Bat-Erdene: History of Mongolia, University of Cambridge (1999), Cambridge, ISBN 999-0-038-5