Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Jednota bratrská (latinsky Unitas Fratrum) je jednou z protestantských (evangelických) církví působících v České republice, jedná se o církev s presbyterně-synodním zřízením.
Obsah |
Základní organizační jednotkou církve je sbor, v jehož čele stojí „správce sboru“ (nazývaný také kazatel, pastor) a Rada starších. Správce sboru je povoláván Úzkou radou, Rada starších je volena členským shromážděním, tzv. sborovou radou. Nejvyšším orgánem církve je „synod“, který se skládá ze správců sborů a delegátů, volených jednotlivými sbory. Jako výkonný orgán církve volí synod tříčlennou „Úzkou radu“.
Jednota bratrská má v současnosti celkem asi 3000 členů v 16 sborech a dalších misijních místech. Provozuje dvě základní školy, vyšší odbornou školu pomaturitního studia a sociální práci při některých sborech.
Jednota bratrská vznikla v Čechách v období husitských válek, těsně před nástupem Jiřího z Poděbrad na český trůn. Je to období, kdy radikální „táborské“ husitství bylo poraženo a umírněná církev podobojí vedená Janem Rokycanou hledala cestu kompromisu s katolickou církví. Ovlivněna učením Petra Chelčického, byla založena Bratrem Řehořem v Kunvaldu v severovýchodních Čechách v roce 1457. Bratr Řehoř tam odešel z Prahy, kde byl svědkem vnitřních krizí a zápasů o další směřování husitské církve. V Emauzském klášteře, kde působil jako hospodářský správce, se spřátelil s Petrem Paynem, který zde dožívá v ústraní. Je v kontaktu s Martinem Lupáčem, který je Jiřím z Poděbrad a Rokycanou odstaven na „druhou kolej“. Tito dva významní představitelé radikálního husitství ho podpořili v jeho záměru odejít z Prahy. Lupáč radí prvním Bratřím, že pokud chtějí zůstat věrni reformaci, musí opustit představu, že církev je závislá na posloupnosti biskupského svěcení. Což ve svém důsledku znamenalo volbu vlastního duchovenstva a úplné oddělení od katolické církve. Jednota bratrská tak vzniká z velkého zklamání nad zmarem husitské revoluce, s tím, že zavrhla program obrany víry mečem.
Členové Jednoty bratrské zdůrazňovali trojí ideál víry, lásky a naděje, se silnějším důrazem na praktický křesťanský život než na učení nebo církevní tradici, od části Chelčického nauky, která odmítala prakticky veškeré vzdělávání, se ale postupně vzdálila. Jednota bratrská se od počátku své existence dostala do konfliktního vztahu nejen s katolíky, ale i s kališníky. Na rozdíl od kališníků nezachovávala žádnou formální spojitost se všeobecnou církví (tj. s katolickou), což komplikovalo její postavení na domácí i zahraniční půdě. První členové Jednoty byli jako sektáři pronásledováni husity, až později se církev dokázala v českých zemích obecněji etablovat. Církev se rozrůstala a šířila po Čechách a na Moravě. Mezi nejvýznačnější představitele patřili Lukáš Pražský, Jan Augusta, Jan Blahoslav nebo Jan Ámos Komenský.
Prudké zhoršení postavení církve nastalo během protireformace po bitvě na Bílé Hoře, kdy došlo ke znemožnění její existence, stejně jako všech ostatních protestantských církví. Mnoho protestantů opustilo vlast jako exulanti, jen menšina z těch, kteří zůstali doma, se snažila v tajnosti svou víru uchovat. Měla kontakty se zahraničím a konala tajná setkání. Tímto způsobem přežila celé století. Valná většina členů Jednoty však konvertovala ke katolicismu. K odkazu původní Jednoty bratrské se kromě dnešní církve stejného názvu hlásí i další protestantské církve, především Českobratrská církev evangelická, Církev bratrská a Bratrská jednota baptistů.
V letech 1722 až 1727 několik rodin z Moravy, převážně z Fulneku i z jiných míst, které do jisté míry zachovaly tradice původní Jednoty, pod vedením Christiana Davida našlo útočiště v Sasku, na panství Mikuláše Ludvíka hraběte Zinzendorfa, a vystavěli osadu, kterou nazvali Herrnhut („místo, které střeží Bůh“), česky Ochranov.
Budování jednotné nové (resp. obnovené) církve bylo s různorodými prvky, přicházejícími z různých míst a prostředí, velmi komplikované. Rozhodující okamžik jednoty nastal dle církevní tradice při vylití Ducha svatého během slavení sv. Večeře Páně 13. srpna 1727.
V roce 1732 vyslalo toto křesťanské společenství první misionáře k otrokům na ostrov sv. Tomáše v Karibském moři. A brzy následovaly další misie: do Grónska, Severní Ameriky, Jižní Afriky. V dnešní době je světově rozšířená Jednota bratrská – Unitas Fratrum, někde zvaná Moravská církev (Moravian Church) rozdělena do čtyř regionů: africký, evropský, karibský a severoamerický, které se skládají z 19 provincií.
Po roce 1737 přesídlili někteří usedlíci do berlínské nově založené osady Český Rixdorf.
Ve své vlasti, v „zemi otců“, mohla jednota bratrská zapustit kořeny po císařském ediktu z roku 1861. První sbor obnovené Jednoty bratrské byl založen roku 1870 v Potštejně. Státního uznání se Jednotě bratrské dostalo v Předlitavsku roku 1880 nařízením rakouského ministra kultu a vyučování č. 40/1880 Ř. z. Na území dnešní ČR užívala jednota bratrská zpočátku názvy Evangelická církev bratrská nebo Ochranovská církev bratrská. Název „jednota bratrská“ byl zaveden vedle těchto starších názvů roku 1921 na základě vyhlášky č. 319/1921 Sb. z. a n.
 |
Neutralita této části je zpochybněna. Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi. Informace pro vkladatele šablony: Vložte prosím na diskusní stránku zdůvodnění vložení šablony. |
V roce 1999 vyvrcholily spory o další směřování mezi "charismatickou" a "tradiční" částí Jednoty. "Charismatická část" v té chvíli již měla dvoutřetinovou (ústavotvornou) většinu a měla na své straně Úzkou radu (vedení České provincie), která odvolala a na hodinu propustila všechny dosavadní kazatele minoritní části a v rozporu s církevním zřízením (aniž by bylo jednáno se staršovstvy, tj. volenými orgány sborů) dosadila loyální správce sborů, vesměs bez řádného teologického vzdělání, někde i za použití fyzického násilí (odvrtání zámku a vyloupení kanceláře, razítek, členských kartoték a archivních materiálů). Postižená menšina se odmítla nadále podřizovat agresivnímu způsobu vedení a nepokládala dosazené správce za své duchovní pastýře. Na to zareagoval synod tím, že sedm vzpurných "tradičních" sborů Jednoty (Jablonec, Koberovy, Praha, Rovensko pod Troskami, Tanvald, Ujkovice, Železný Brod) zrušil a zkonfiskoval jejich budovy a bankovní účty. Další dva sbory (Potštejn a Turnov) byly rozděleny, "charismatická" část si ponechala budovy a majetek, "tradiční" část musela odejít s prázdnou a shánět prostředky na jiné budovy pro své modlitebny, zatímco uměle vytvořená (za účelem vytvoření volební většiny) "charismatická" část členské základny zanikla, získané budovy přestaly sloužit bohoslužebným shromážděním a Potštejnský kostelík chátrá a je pronajímán jako skladiště. Postiženým devíti sborům podala pomocnou ruku Českobratrská církev evangelická, v rámci které utvořily Ochranovský seniorát . ...